Děsivé kažení vzduchu.

Najeto má asi třicet tisíc kilometrů. V podstatě mírně zajeté auto. Množství zplodin za rok vyrobí  možná padesátkrát míň, než „ úřední“ automobil, třeba dvoulitr, který za rok najezdí třeba sto tisíc kilometrů. Benzín zaplatí též jen ti, co pracují. Je naprosto mimo rozum, zakazovat těmto obyčejným  občanům například vjezd do města, kvůli spalinám.

Když takový dědek bude smět dojet jenom dva kilometry od středu města, tak jak potom, třeba ve sněhu, doválí  nákup  k autu. Jediný důvod vidím v tom, že tito obyčejní občané nebudou překážet při parkování vyvoleným úředníkům. Navíc, úředníci chtějí, starší automobily obyčejným lidem sešrotovat. Asi pod heslem: Chudá chátro, choď pěšky. Daleko užitečnější by bylo, stanovit úřednickým autům strop, asi nejvýš tisíc kilometrů měsíčně. Pak finanční postihy. Proč místo drahých aut nehuntují třeba kola „ Ukrajina“. Ty jsou nerozbitný a mají snadnou údržbu. Závity v normě  „M“. 

( M 6, M 8, atd.) Snad by „Akademie“ mohla pro občany nechat vyvinout na nákupy, odlehčené trakaře. To by se pak mohlo, s velkou slávou, nechat fotit nejedno ministerstvo. Zkazky poukazují i na ministerské dojíždění do práce vrtulníkem. Podle najetých kilometrů úředníků to vypadá, že nemají vůbec ponětí o: telefonu, e-mailu, a snad by mohli používat ve své robotě i pohlednici. Když slyším, že soud trval deset let, tak to vypadá, že komunikoval zazátkovanou lahví v moři.

Auta jsou dnes v prodeji jen taková, co si u nich nedokážete vyměnit žárovku ani baterii, doštelovat zrcátko. Do republiky se dostanou i nákladní tříkolky, ale ty mají v techničáku napsanou rychlost tak nízkou, aby mohly jezdit tak po vesnici. A je po konkurenci.  Jednoduché auto, které by šlo doma opravit, je nedostupné.  Na nákup nepotřebuji jezdit rychlostí  třeba dvěstě kilometrů za hodinu. To pak čteme v novinách jen o zbytečně mrtvých.  Potřeby obyčejných občanů jsou všem zákonodárcům a vládám naprosto fuk. Z těch, co nám je ve volbách vnucujou, nevím o jediném, kterému bych dal svůj hlas.