Volba českého prezidenta: Jablko nepadá daleko od stromu, aneb "Když je táta lhář, jakou pravdu o Schwarzenberzích asi může hlásat jeho syn?"

Uvedl mj. - "Zde se mi jeví, že jeden z kandidátů patří z hlediska pohledu na českou historii do jiného tábora než já. Je sám jakoby "odsunutý“; jeho otec patřil k předním podporovatelům a členům prvorepublikové Vlajky. Jistě měl k tomu nějaké své důvody. Nevím, jaké důvody měl Schwarzenbergův otec ještě v lednu 1939, kdy cestoval spolu s Krychtálkem /aktivistický novinář a kolaborant; 1947 trest smrti/ a Teunerem /Vlajkař a zakladatel Kuratoria; blízký spolupracovník Emanuela Moravce; 1947 trest smrti/, za Goebbelsem do Berlína s plánem projednání likvidace II. republiky a vytvoření měnové unie s Německem….. A nejde jen o minulost. Právě dnes jsou vidět extrémně silně dost podobné pozice - "My Češi si neumíme a nemáme sami vládnout. Nechme to na Bruselu či jiným zahraničních autoritách. Abychom – tam někde nevypadali špatně. Tam se o nás už postarají. V cizině nás mají všichni rádi, chtějí nám hlavně pomoct…./citace/".

Jan Urban /1951/, český novinář, VŠ pedagog, někdejší disident komunistického režimu, signatář Charty 77, spoluzakladatel a mluvčí Občanského fóra, k výrokům prezidentova syna napsal - "Je jistě zdravé a povzbuzující konfrontovat různé názory. Tedy, pokud jsou seriózní a opřené o realitu a fakta. Poněkud hysterický text pana Václava Klause mladšího má ovšem k serióznosti velmi daleko, a spíše zavání nehezkou osobní záští a pomluvou. Jeho privátní nechuť  ke Karlu Schwarzenbergovi je jeho právem, ale použití hrubě zkreslených informací o jeho otci je nečestné a nízké……../citace/".

Dále Jan Urban zmiňuje monografii historika Milana Nakonečného o prvorepublikové Vlajce, ve které je uvedeno, že tato prvorepubliková organizace byla nacionalistické hnutí, vymezující se proti kapitalismu, marxismu a německému nacismu. Karel Schwarzenberg starší byl jejím členem, stejně jako básník Viktor Dyk a řada studentů pražské filosofické fakulty. Bylo mu tehdy dvacet pět let. Vystoupil z Vlajky na podzim 1938, když se do vedení začala dostávat pozdější kolaborantská garnitura. Razantně odmítl, když ho právě tato nová Vlajka v období kolem Mnichova, navrhla na novou hlavu státu.

Naopak – právě Karel VI - Schwarzenberg, napsal a předal spolu s dalšími zástupci českých šlechtických rodů prezidentu Benešovi "Prohlášení příslušníků historické šlechty“, vyjadřující připravenost k pomoci a obraně Československa, kterým česká šlechta prezidenta Beneše žádala, aby se Československá republika nevzdávala pohraničních oblastí a neustupovala nátlaku nacistického režimu.

Nacisté za to uvalili na majetek obou větví Schwarzenbergského rodu nucenou správu pro neloajalitu. Nejstarší z rodu, Adolf Shwarzenberg, věnoval v Krumlově prezidentu Benešovi milion korun na obranu Československa v roce 1937. Proslul pak skandálem, když v době anschlusu /začlenění Rakouska do Hitlerovy III. Říše/, nechal na svůj vídeňský palác vyvěsit černé prapory a když nacisté přikázali uzavřít veřejné zahrady Židům, na plotě a bránách zahrad Schwarzenberského paláce se objevily tabulky „Židé vítáni“. Adolf Schwarzenberg spolu s adoptivním synem Jindřichem, také odmítli přijmout na Krumlově Adolfa Hitlera. Adolf Schwarzenberg byl proto donucen uprchnout do exilu v USA a Jindřich skončil v koncentračním táboře Buchenwald.

Karel Schwarzenberg starší /otec dnešního prezidentského kandidáta/, na konci války založil a vedl ilegální národní výbor v Čimelicích a v květnu 1945 tam jako poručík československé armády vedl protinacistické povstání.

Se shora uvedených skutečností si lze o nejstarším synovi stávajícího českého prezidenta Prof. Ing. Václava Klause, CSc., Dr. h. c. mult., důvodně učinit názor, že jeho veřejné vystoupení proti kandidátovi na uvolněný hradní post po jeho tátovi, je nečestné, nepravdivé, argumentuje lživými pomluvami a odporuje známým historickým faktům.

Co ale jiného asi čekat od "kluka" prezidenta "Tuneláře Klause - Pružinského", než účelové lži?

Foto: V roce 1937 přijal Dr. Adolf Schwarzenberg na svém panství v Českém Krumlově prezidenta Edvarda Beneše a věnoval mu milionový finanční dar na výstavbu hraničních opevnění vůči nacistickému Německu