Nizozemci a Britové už nechtějí doplácet na české podvody s evropskými dotacemi.

Obavám civilizovaných partnerských států EU z Česka nahrávají zejména tyto skutečnosti

/a/ Nedůvěryhodnost prezidenta Klause jako ekonomického odborníka a seriozního člověka v důsledku výsledků jeho společných aktivit s Viktorem Koženým a podobnými "úspěšnými privatizátory" v rámci tzv. "ekonomické transformace" z počátku devadesátých let, dále jím vyhlašované prezidentské amnestie, kterými je účelově průhledně sledována nikoliv "vyšší spravedlnost" nebo jiné "ušlechtilé důvody", nýbrž zajištění doživotní beztrestnosti největším zlodějům a korupčníkům - zřejmě z velmi pochopitelného zcela osobního důvodu a v neposlední řadě také nečekaný "úlet", když se zapomněl ovládnout před běžícími kamerami a s rutinní zručností předvedl eskamotérský kousek se zmizením vzácného plnicího pera do své kapsy, jak se k jeho osobní ostudě a tím i nás všech jako občanů jím reprezentovaného státu, bohužel, událo loni v Chile.

/b/ Zjevná nekompetentnost a žalostná neodbornost Nečasovy vlády, jejímž jediným prokazatelným "úspěchem" kterým se k dovršení své ubohosti dokonce chlubí, je bezohledné vyprazdňování kapes svých vlastních občanů, zejména nejchudších a sociálně nejslabších /podrobněji viz dále v textu/. Jinak jsme jediný stát v EU, který již sedmý rok má zcela zastavený hospodářský růst a přitom vykazuje trvalý pokles státní pokladny, což je svého druhu skutečně "ekonomické umění", avšak bohužel "pokleslého typu".

/c/ Legální existence politické strany v Parlamentu ČR, která se již názvem zcela nezakrytě hlásí k zajištění kontinuity se zločinnou, "švejkovsky zakázanou" KSČ. Jedná se o důkaz našeho národního neseriozního "švejkovství", kterým podvádíme nejen své okolí, nýbrž i sami sebe. Stranu KSČM, otevřeně se hlásící k zakázané "zločinné ideologii", oficiálně akceptujeme jako stranu parlamentní a demokratickou a přitom každá jiná demokratická parlamentní strana ve snaze uspět u voličů občanům slibuje, že s ní spolupracovat nikdy nebude. Tato česká parlamentní schizofrenie je pro seriozní myslící Evropany zčásti komická a zčásti nepochopitelná, avšak vnímání našeho státu jako demokratického a seriozního, pochopitelně těžce poškozuje.

/d/ Nekonstruktivní postoje určité části českého občanského spektra - některých samozvaných tzv. "správných vlastenců", fakticky pouze "vlastenčíků", kteří veškerou potřebnou národní sebereflexi odmítají militantními argumenty o tom, že respektováním demokratických standardů evropské spolupráce a uplatňováním civilizovaných mezilidských vztahů s občany západních států, bychom údajně "ztratili českou národní identitu" a "zaprodali český stát sudetským Němcům", či "zneuctili odkaz Edvarda Beneše" /x/ a podobné, historií již překonané, zaostalé absurdní argumenty.

/x/ Poznámka: Míněny poválečné, tzv. "Benešovy dekrety", v některých ohledech již v době vzniku nekompatibilní s civilizovaným výkladem práva. V té době již těžce nemocný poslední demokratický československý prezident jimi nejdříve tzv. "zestátněním" okradl poctivé úspěšné spoluobčany všech národností, nejen Němce, pak vůči národnostní menšině občanů německé národnosti uplatnil amorální princip kolektivní viny a vyhlásil jejich hromadný odsun, aby nakonec bez odporu odevzdal Československou republiku do spárů maniakálního komunistického hrdlořeza Stalina a jeho zvrhlých československých pohůnků.

Ale zpět do žhavé současnosti. Pragmatický postoj Holanďanů a Britů XXI. století vůči našim současným podvodům v EU, na které již odmítají finančně doplácet, vyjádřil těsně před vánočními svátky třeba čtvrtý největší holandský deník Trouw. Nizozemce přitom nelze "ani náhodou" historicky obviňovat ze "sudeťáctví", či jiné předpojatosti vůči nám, protože sami byli jako tradiční nepřátelé německými nacisty okupováni jako my.

Zpravodaj deníku Trouw, nizozemský novinář Ekke Overbeek, zveřejnil následující text - "Evropské fondy nabízejí materiál, který by měl zasypat ekonomickou propast mezi západní a východní Evropou, jenomže dohled nad finančními toky z Bruselu je děravý jako ementál, protože komise musí důvěřovat členským státům, které peníze čerpají. Pokud jsou tedy podvody s dotacemi dobře organizovány, nemůže Evropská komise vůbec nic dělat".

Jako příklady zlodějen s eurodotacemi, nizozemský novinář uvedl miliardové projekty pro splavnění Vltavy /www.lodnidopravaorlikslapy.cz/, kde popisuje dotační podvody, které v Česku odhalil Evropský účetní dvůr. Například cena za prohloubení úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou, narostla během schvalování projektu o 270 % nad hranici ekonomické návratnosti, v úseku Hněvkovice - Týn nad Vltavou, o 110 %.

Dále uvádí, že soutěže o dodávku tramvají pro brněnský magistrát za půl miliardy korun a na dálnici D8 v úseku Lovosice - Řehlovice za 15 miliard, měly předem známé vítěze. V obou případech diskriminační zadávací podmínky vyloučily všechny uchazeče, kromě předem korupčně vybrané vítězné firmy.

"Drahé dálnice a podobné stavby jsou ekonomicky nesmyslnými projekty, které nafukují náklady takřka neomezeně. Probíhají při nich veřejné zakázky, při kterých je vítěz znám předem", shrnuje českou realitu Ekke Overbeek.

Evropská komise nám už plošně zkrátila příspěvky na dopravní a ekologické dotace o 11 miliard korun kvůli zjištěným nedostatkům našeho kontrolního systému, který v ČR dosud nedokázal odhalit žádné finanční pochybení, avšak při uplatnění "bruselských kontrolních standardů" byly chyby českého účetnictví okamžitě odhaleny. Za tuto kontrolní činnost odpovídá ministr financí - "nepostradatelný největší český finanční odborník" a zřejmě proto nejvyšší šéf rezortu financí - inženýr chemie Miroslav Kalousek.

Brusel přes naše veškerá prokazatelná pochybení vstřícně akceptoval, že Česká republika předložila "akční plán", který centralizuje kontrolu eurodotací pod Kalouskovo ministerstvo financí a který podle jeho slibů všechny podvody včas odhalí. Proto Česku ještě EU povolila další čerpání eurodotací a umožnila, abychom zastavenou dotaci 11 milard euro utratili v nových projektech.

Česká republika však poctivým způsobem, tedy za respektování "bruselských podmínek", eurodotace čerpat neumí a projekty zpracované podle běžných evropských standardů pro Brusel žádné nemáme. Položme si otázku - "Kdo za to může - EU nebo my?"

Čeští státní představitelé jsou však "pašáci" a bez Bruselu si umí poradit. "Šikovně" opět víc přikradou z kapes vlastních občanů plošným zvýšením daní a všeobecným zdražením základních životních potřeb, se zvláštním zaměřením na kapsy důchodců a zdravotně postižených. Ministr financí, který ani není ekonomem a prokazatelně dostatečně nerozumí problematice rezortu který řídí, okrádání sociálně nejslabších v médiích dokonce s neskrývanou pýchou prezentuje jako svou "odbornou schopnost" a "úspěch ekonomického programu vlády".

Neadresné náznaky kritiky Nečasovy vlády z Hradu, ze kterých nic konkrétního nikdy nevyplynulo, na spoluvině Václava Klause za současný stav české ekonomiky, jak z hlediska materiálních výsledků, tak morálky, nic nemohou změnit.

"Říci nějaké rozhodné slovo proti českým podvodům je v Bruselu zřejmě zakázáno," komentuje nizozemský novinář průběh jednání evropské komise o finančních podvodech s Českou republikou.

Nizozemsko a Británie patří k jedenácti státům, které jsou tzv. "čistými plátci". Příspěvky Nizozemska do evropskému rozpočtu ročně překračují o čtyři miliardy eurodotace, které z Bruselu dostane zpátky. Po Německu, Británii, Francii a Itálii je tak pátým největším "čistým plátcem". Česko naopak z evropského rozpočtu ročně čerpá o dvě miliardy euro více než platí. Je na šestém místě mezi "čistými příjemci".

Nizozemsko a Británie patří k prvním největším kritikům evropského rozpočtu na léta 2014 - 2020. Při posledním jednání o rozpočtu, loni v listopadu, byl podle dalšího nizozemského deníku De Volkskrant holandský premiér Mark Rutte hlavním kritikem nadměrného přerozdělování ve prospěch chudších zemí a stejný postoj uplatňuje jeho britský kolega David Cameron.

Pochopitelný tlak "čistých plátců" nutí EU k tomu, aby Brusel začal proti podvodům s dotacemi bojovat účinněji. Charakterní spolupráci Česka s Bruselem dosud brání náš nejvyšší státní představitel, který z Pražského Hradu obsesivně poctivou spolupráci s EU odmítá a korupčníci zastávající posty na všech úrovních státní správy.

Položme si otázku - "Máme po odchodu Václava Klause z postu prezidenta republiky ještě vůbec šanci přestat být v EU považováni za podvodníky a zloděje a stát se plnohodnotnými a úctyhodnými členy?"

Jistěže platí, že "šance existují vždy", ale pro jejich uskutečnění musíme sami něco konkrétního dělat a nikoliv jenom obelhávat sami sebe a nejprimitivnější okrádání vlastních sociálně nejslabších spoluobčanů prohlašovat za "úspěch vlády" a jejího "reformního programu".

Tím, že v parlamentu, v zastáncích komunistických pořádků, trpíme potenciální likvidátory demokracie a řešíme s jejich stranou spojené neustálé zbytečné problémy při ustavování nových vlád i komunálního vedení na radnicích a kromě lstivých komunistů všude ve státní správě živíme jako neodvolatelné, zkompromitované všehoschopné asociální kariéristy, se o šance uspět mezi civilizovanými státy sami připravujeme.

Je velmi potřebné, aby po 7. březnu 2013 z Pražského Hradu, místo dosavadního neustálého nekonstruktivního "poštěkávání za plotem" na adresu Bruselu kvůli hloupostem, jako jsou spory o název "máslové pomazánky" neobsahující máslo, kritice údajného definování "správného zakřivení okurek" a diskuze o jiných českých potravinových "hitech" a falešné antikomunistické rétoriky, konečně zazněly konstruktivní impulzy pro skutečný rozvoj našeho státu a nikoliv od nějakého politického hochštaplera, nýbrž od schopného a čestného českého spoluobčana a vlastence, ať už nosí kalhoty, nebo chodí v sukních.

Bude proto mimořádně důležité koho si zvolíme za odstupujícího Václava Klause. Neměl by to být "vlastenčík", ani někdejší husákovský komunista nebo "neokomunista" a ani moula, byť by třeba nešlo o blondýnu, nýbrž o brunetu s vnadně vyvinutým poprsím.