Drábkovy "nucené práce" jsou protiústavní, ale jde pouze o to?

Josef II. Habsburský, císař Svaté říše římské a nekorunovaný český král, byl panovníkem, který pokračoval v osvícenských reformách své matky Marie Terezie. Důležitou součástí reforem byla také možnost vykoupit se z poddanství. To přinášelo možnost zbavit se robotní práce, kterou Josef II. původně omezil na 3 dny v týdnu v období žní, ale tato povinnost byla ještě upravena v roce 1789 v "berní a urbariální reformě", která robotu povolovala pouze za mzdu. Tím byla v Čechách a na Moravě povinnost bezplatné nucené práce úplně zrušena.

Osvícenská reforma měla za následek přesun části obyvatelstva do měst za prací, což podněcovalo průmyslovou revoluci. Příchod vesnických obyvatel do větších měst také posílil zastoupení česky mluvících lidí s původní českou kulturou a tradicemi v hustě obydlených aglomeracích. Uvedené společenské změny následně generovaly ekonomický růst v našich zemích a české národní obrozenecké hnutí. 

Současná vláda demokratické České republiky nastartovala proces opačný. Podle takzvané "modernizační sociální reformy" Nečasovy vlády, nezaměstnaní pro které není placená práce, musí bezplatně odpracovat určený počet hodin pro obec, nebo pro obcí určené neziskové organizace. Tuto "sociální reformu" ve vládě prosadil v říjnu letošního roku odstoupivší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dlužno k tomu připomenout, že nezaměstnaní, dokud práci měli, si ze svých platů povinně hradili nemalé částky na sociální pojištění.

"Veřejná služba", jak se nově zavedená robotní povinnost nezaměstnaných v našem státě nazývá, "porušuje ústavní právo občanů na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení a je také v rozporu se zákazem nucené práce…./citace/". K takovému závěru došel oficiální státní zástupce práv občanů - ombudsman Pavel Varvařovský a po něm Ústavní soud.

Z pravomoci svého úřadu ombudsman k věci dále uvedl - "Můj celkový postoj k současné podobě veřejné služby je odmítavý. Jak na základě interpretace napadané právní úpravy, tak mých dosavadních poznatků z prošetřování jednotlivých podnětů…./citace/". Své argumenty poslal vládě Petra Nečase a ústavním soudcům. Ústavní soud po několika měsících rozhodl, co tušil každý člověk se zdravým rozumem, že vládou zavedená povinná veřejná služba je protiústavní. Nečas však takové stanovisko dosud neuznal a dokonce naznačil, že rozhodnutí Ústavního soudu bude vláda bránit.

Exministr Drábek opakovaně uváděl, že prý "vše je v pořádku a veřejná služba lidem pomáhá". Svou novinku, vracející práva a povinnosti našich občanů před praktiky konce XVIII. století, zdůvodňoval tvrzením, že prý "jde o aktivizační a motivační opatření, směřující k obnovování či získání pracovních návyků u osob, které tyto návyky ztratily nebo u nichž hrozí jejich ztráta, která by mohla vést až k sociálnímu vyloučení". Ačkoliv v tom nemá žádnou kvalifikaci, zahrál si s Nečasovou podporou za peníze daňových poplatníků na mimořádně erudovaného psychologa a sociologa, na tzv. "sociálního inženýra".

Ombudsman ve svém stanovisku pro ústavní soudce zdůraznil, že stát tím vytvořil systém, který "nespravedlivě postihuje i poctivé lidi, místo aby se zaměřil na důkladnou kontrolu těch, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a zneužívají sociální podporu".

Varvařovský, mimochodem bývalý ústavní soudce, dále uváděl - "Systém postihne - a podle mých zkušeností také postihuje - osoby, jejichž jediným problémem na trhu práce je kupříkladu věk, či rodičovství. Konkrétní příklady nasvědčují tomu, že takto pojatá veřejná služba by mohla porušovat právo na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení, garantované Listinou základních práv a svobod, či dokonce zákaz nucené práce".

Ze statistik úřadů práce vyplývá, že na "veřejnou službu" - tedy znovu obnovenou robotu, nastupuje až padesát tisíc občanů. Nejvíce jich stát takto zaměstnává na úklidových pracích. Kdo veřejnou službu odmítne, přichází o podporu v nezaměstnanosti. Za půl roku podle statistik úřadů práce nenastoupilo na veřejnou službu 7 262 lidí z celkem 37 768 evidovaných. Z toho 1 633 jich přineslo omluvenku od lékaře, 1 086 se neomluvilo a přišlo o dávky. Zbytek odmítl ze zákonných důvodů, jako péče o malé dítě, či o nemohoucího rodinného příslušníka apod. Ze statistik úřadů práce dále vyplývá, že nejčastějším typem veřejných prací je venkovní úklid veřejných prostor.

Podle ombudsmana posílají úřady práce na veřejnou službu také ty nezaměstnané, kterým by stát měl pomoci jinak - tedy starší lidi před důchodem, zdravotně postižené, nebo rodiče s dětmi. Navíc zadarmo uklízet veřejné prostory musí i lidé, kteří mají vzdělání a kvalifikaci na to, aby dělali důstojnější práci.

Varvařovský ve své zprávě také zmiňoval - "Uchazeči se často cítí zasaženi na své lidské důstojnosti, pokud mají vykonávat například úklidové práce, a to i přes to, že by svým vzděláním mohli státu přispět kvalifikovaněji".

Ombudsman se tak přidal ke kritikům z řad neziskových sdružení a expertů, kterým se podoba nově zavedené veřejné služby nelíbí. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová uvedla - "Takto konstruovaná veřejná služba je naprostá nestydatost".

Ústavní soud dal za pravdu ombudsmanovi a kritikům Drábkova choromyslného výplodu a nikoliv vládě. Premiér Nečas ale naznačil, že se bude snažit rozhodnutí Ústavního soudu zvrátit.

Otázkou pro českého občana i po Drábkově neslavném odchodu zůstává, proč jsme si takového ministra sociálních věcí z našich peněz vydržovali a proč nám premiér Nečas choromyslné neústavní výmysly nutí?

Jak bylo vpředu zmíněno - osvícenská reforma, uskutečněná před více než dvěma sty roky, měla za následek přesun části obyvatelstva do měst za prací, což podněcovalo průmyslovou revoluci a z toho v budoucnu nastartoval hospodářský růst v našich zemích a zvýšení životní úrovně našich předků. 

Jaký užitek pro stát a občany přináší znovuzavedení roboty v Čechách a na Moravě v rámci Nečasovy "modernizační reformy"? Lze se důvodně obávat, že současná reforma sleduje efekt právě opačný, než reforma Josefa II. Tedy útěk nemajetných občanů z měst a obcí před robotou, ale kam, když na odcestování do civilizovaného zahraničí nemají a ani na nákup, či vybudování venkovských obydlí pro sebe a své rodiny? Mají novodobí čeští a moravští nevolníci prchat před státními úřady do lesů, jeskyň a hor, jako zbojníci, či partyzáni?

Necítím se být povolán k činění "odborných prognóz". V našem státě jsou na to "odborníci" povolanější , mj. rovněž Václav Klaus, který před vstupem do politiky po listopadu 1989, působil jako specialista v Komárkově ekonomickém "Prognosťáku", spolu s Milošem Zemanem - kandidátem na jeho nástupce na Pražském Hradě.

Fakt, že současný prezident České republiky znovuzavedení roboty schválil, pokládám za mravní hanebnost a ekonomickou hloupost i jeho. Václav Klaus je známý tím, že je odpůrcem Ústavního soudu.

K čemu máme vládu a prezidenta, před kterými nás musí jako poslední instance chránit Ústavní soud?