České články řetězu lží o Xinjiangu aneb místo míče hlavy Ujgurů? Část II

Asi nejdůležitějším z nich je senátor Pavel Fischer. Jak už jsem psal v jiném textu, dal by se pan senátor přirovnat k hydraulickému rozbíjecímu zařízení, pokud bychom si česko-čínské vztahy představili např. jako dlažbu nebo stavbu. Chopí se všeho, co mu naservíruje sinofobní část české akademické obce, zejména lidé okolo projektu Sinopsis.cz. Tak se také stalo, že si pozval do Senátu jednu z obětí údajného čínského útlaku v Xinjiangu, která mu předestřela neuvěřitelný argument o „mizení lidí“.

Spoluvězni prý viděli, jak bachaři z cely jednoho člověka odvedli a oni už ho od té doby víckrát neviděli. Mohl být prý popraven apod. Pro ilustraci situace předpokládejme, že by pan senátor měl nějakou praxi z vězení. Pak by se jednoduše otevřely dveře cely a bachař by zakřičel: „Odsouzený Fischer, sbalit všechny věci!“. Poté by odsouzeného Fischera odvedl a spoluvězni by ho už také nikdy neviděli. Naprosto běžná situace: přeložení vězně do jiné věznice, na trestní úsek nebo třeba i propuštění vězně.

Zajímavé je, že zesílená sinofobní aktivita u pana senátora propukla až poté, co nabídku jeho poradenských služeb nepřijali manažeři skupiny PPF (viz rozhovor s Vladimírem Mlynářem, Parlamentní listy z 11.4.2019). Jako by si odmítnutý řekl: „Tak a teď Vám ty Vaše čínské bábovičky rozkopu!“

Prominentní osobou české sinofobní obce je Olga Lomová, snad největší český expert na čínské zlo. Kariéra paní profesorky, svého času protekční studentky z rodiny člena ÚV KSČ, si ovšem zasluhuje samostatný text.

Nástupcem paní profesorky v čele katedry sinologie na FFUK Praha je její odchovanec pan Lukáš Zádrapa, který je – jak jinak – rovněž aktivním přispěvatelem štvavého protičínského portálu sinopsis.cz. Podle Zádrapy je Čínská lidová republika zločinným a genocidním režimem, je černočerně zlá a nesmí se o ní tudíž napsat nic pozitivního ani neutrálního, a také není přípustné zprávy o čínském zlu jakkoli zlehčovat nebo rozmělňovat.

Největším odborníkem přímo na problematiku Ujgurů je další odchovanec Olgy Lomové, pan Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR. Je to pravděpodobně jediný tlumočník ujgurského jazyka v České republice. Tento orientalista tlumočil mezi ujgurštinou a angličtinou také na americké základně Guantanámo na Kubě. Možná se jednalo o přijímací pohovory na místa uklízečů či kuchařů, určitě nešlo o podezřelé z terorismu. Tady se nelze ubránit myšlénce, že pan Klimeš byl ke studiu ujgurštiny (kteréžto studium mu ďábelsky zlá ČLR umožnila) od samého počátku motivován touhou po kariéře profesionálního pomlouvače Číny.

Jakýmsi vrcholem české části kampaně je pak video na youtube, kde mladý český „influencer“ pranýřuje útlak Ujgurů kabaretní formou určenou mládeži. V jeho videu zaznívá hororový argument, že místo záchodů jsou tam díry v zemi. Dotyčný zřejmě nikdy neviděl tzv. turecké záchody, tedy díry v zemi. Jsou či byly běžné i v českých vazebních věznicích, ale takovou praxi od dotyčného nelze požadovat. V mládežnickém videu mluví o „převýchovném táboře“ v Xinjiangu jako o „pěti hvězdách s dírou v zemi.“

České články řetězu zkrátka nezahálí a v mezinárodní soutěži o co největší pomluvu ČLR a co největší nesmysl o Ujgurech nechtějí vymetat zadní příčky. Jelikož se na satelitních snímcích „převýchovných táborů“ nezřídka vyskytují obrysy sportovišť a hřišť, je jen otázkou času, kdy naši bojovníci za lidská práva přispěchají s vysvětlením, že se tam místo míče používají hlavy Ujgurů. Z hraní fotbalu s useknutými hlavami protivníků se svého času obviňovaly znepřátelené strany konfliktu v Bosně, přičemž u srebrenického válečného barona Nasera Oriče je dosti pravděpodobné, že se této zábavě skutečně věnoval. Protože kampaň na téma „útlak Ujgurů“ má mnoho společných znaků s protisrbskými kampaněmi 90. let, byla by určitě škoda, kdyby se tímto motivem naši sinofobové neinspirovali.

Zbývá jen odpovědět na otázku, čím se lidová Čína provinila, že je proti ní vedena takto zběsilá informační válka. Čína jednak páchá stejný zločin jako Rusko. Má na svém území různé nerostné suroviny, např. kovy vzácných zemin, nad nimiž nemají západní zednářské režimy (ZZR) žádnou kontrolu. Čína je také země, kde skutečně zvítězil lid a kde vláda pro lidi opravdu „maká“. KS Číny dokázala za posledních 30 let uskutečnit takové změny, které uvolnily produktivní sílu více než miliardy lidí. Proto je hospodářský rozvoj kdysi zaostalé agrární Číny naprosto impozantní, možná až překotný. V Číně je dnes vybudováno 37 tisíc kilometrů rychlostních železnic, zatímco v USA nebo v České republice není ani kilometr. Jakoby se někdejší magořivé kampaně Mao Zedonga (např. „Velký skok“ nebo „Kulturní revoluce“) nyní přestěhovaly z Číny na Západ, jen se teď jinak jmenují (Green Deal, pandemie COVID, gender apod.). V Číně již od léta 2020 neexistují žádné uzávěry a omezení pro cesty mezi provinciemi, zatímco na Západě je i v roce 2021 tuhá sanitární diktatura.

V zemích Západu lid nezvítězil, nýbrž zvítězily zájmové skupiny. Jejich faktická diktatura se dříve skrývala za demokratickou fasádou, ale v nynější době „covidové“ se už skrývat nemusí či nechce. Západní země, jejichž jedinými hodnotami jsou sobectví, chamtivost a bezohlednost, závidí Číně její úspěchy, a protože tyto státy z podstaty věci nejsou schopny její příklad následovat, uchylují se k hysterickým kampaním průmyslu lidských práv. V případě kampaně ohledně Xinjiangu půjde zřejmě specificky o záměr USA zmařit ratifikaci a realizaci čerstvě uzavřené investiční dohody EU-Čína.

Pavel Křivka, bývalý politický vězeň, nyní lektor českého jazyka v Xianu (Shaanxi, ČLR)