Cestovatel Jiří Ovčáček aneb co platilo včera, neplatí už dnes

Se zájmem sleduji rádoby strmě stoupající „kariéru“ Jiřího Ovčáčka. Nijak mne tudíž nepřekvapilo vyjádření: „Na práci v Haló novinách nejsem hrdý.“ Je možné si položit akademickou otázku, zda tehdejší šéfredaktor tohoto deníku je hrdý na práci Jiřího Ovčáčka. Články tohoto „génia“, který má za to, že se zhostí každé práce mnohdy lépe než ten, který jej prací pověřil, je možné si přečíst ještě dnes. Rozhodně psal s nadšením a velkým zanícením pro věc.

Lidé by měli vždy dělat to, čemu věří. Ať už se podíváme z kteréhokoliv úhlu, nebudí jeho životní etapy přílišnou důvěru. Nedostudované vysoké školy, nepříliš hvězdné působení v PR oddělení Úřadu vlády ČR, krátké šéfování PR oddělení v ČSSD za vlády Jiřího Paroubka, to vše nepřineslo zřejmě tomuto ambicióznímu mladíkovi uspokojení. Docela vysoko jej vynesl deník Právo, kde krátce působil. Předtím stihl být ještě redaktorem bulvárního Blesku.