Válka jako řešení současné krize

Podrobnosti

Blogy / Miro Suja|

24. říjen 2009|

Miro Suja|

9618 x

Dle mnoha analytiků je konec současné ekonomické krize v nedohlednu. Až splaskne bublina vytvořená penězi z Obamova „záchranného" balíčku, jediné co USA k nakopnutí ekonomiky zůstane bude paradoxně nová válka nebo další eskalace těch současných. Možná proto Obama již raději posiluje US kontingenty v Afghánistánu o dalších 45 tisíc vojáků, čímž dosáhne počtu až 100 tisíc vojáků v této výbušné oblasti.

 

Proč nemůžou USA vyhrát v Afghánistánu

Problém USA je v tom, že ani Rusko, natož Čína si úspěch Spojených států ve střední Asii nepřejí, takže používají stejnou taktiku, jakou svého času používaly USA proti SSSR v Afghánistánu. A zdá se, že Spojené státy se tak chytily do stejné pasti jako SSSR s mudžahídy v osmdesátých letech minulého století. Je totiž velice pravděpodobné, že za úspěchem Talibanu jak v Afghánistánu, tak i Pákistánu by mohlo stát právě Rusko nebo Čína, které obě na politickém a ekonomickém oslabení USA můžou více získat, než ztratit. Navíc si ani jedna z těchto dvou supervelmocí nepřeje posílení vlivu třetí supervelmoci v této strategické oblasti.  Rusko a Čína hrají s USA takovou podivnou hru, kdy je proklamativně v boji proti terorismu podporují, ale ve skutečnosti dělají vše proto, aby USA ve střední Asii neuspěly. Svědčí o tom i to, že obě země, například nepodporují Spojenými státy navrhované sankce proti Íránu a dokonce přímo podporují jeho jaderný program, na což musí Bílý dům i pod tlakem Izraele stále nějak reagovat. V této rusko-čínské hře jde především o to, aby USA ve střední Asii pomalu ekonomicky a posléze i mocensky „vykrvácely", čímž by z pohledu Ruska ztratily sílu a chuť k dalšímu pronikání do střední a východní Evropy nebo k adekvátní reakci na čínsko-ruské pronikání do Latinské Ameriky. Tam totiž Rusko i Čína obratně využívají oslabení USA a navazují jedno strategické partnerství za druhým, včetně již i vojenské spolupráce. USA tuto hru buďto ještě neprokoukly, nebo jim eskalace napětí rovněž z nějakého důvodu vyhovuje a proto navyšují počet svých vojsk ve střední Asii a posilují svůj vliv v Kolumbii. Jako možný scénář je tak v současnosti ve hře jak válka proti jadernému Íránu, ve které by se již otevřeně angažoval i jaderný Izrael, ale možná nepřímo i supervelmoci Rusko nebo Čína, tak válka proti Ruskem podporovanému a vyzbrojenému Chávezovi, na jehož stranu by se s velkou pravděpodobností přidala půlka Latinské Ameriky.

 

Válka jako řešení

Nová velká regionální nebo světová válka by se mohla Spojeným státům hodit po propuknutí občanských nepokojů v USA, protože národ by se sjednotil proti novému vnějšímu nepříteli, ať už ho pojmenují jakkoli a v důsledku válečné výroby by došlo ke zvýšení zaměstnanosti. Scénář sociálních nebo občanských nepokojů není v Americe již jen hypotetický. Obamova popularita se drasticky propadá a až lidem dojde, že byli opět podvedeni, mohli by vyjít se zbraní v ruce do ulic. Ve vysoce polarizované společnosti, by mohly občanské nepokoje snadno propuknout v občanskou válku, což by mohlo způsobit desintegraci USA po vzoru rozpadu SSSR.

Dalším z důvodů proč by nová velká válka někde mimo USA nemusela Bílému domu vadit je ten, že po válce, ať již dopadne jakkoli, by mohla přijít dlouho očekávaná „měnová reforma", neboli konec USD jak ho známe v dnešní podobě. Znamenalo by to jen to, že veškeré dluhy minulé i ty budoucí by zaplatili domácí, ale především zahraniční věřitelé Spojených států. Konec USD jako světové rezervní a obchodní měny by tak udělal konečnou tečku za nejsilnějším impériem v novodobých dějinách lidstva, které bylo udržováno hlavně díky výjimečnému postavení své měny ve světové ekonomice. Nebylo by to první a zcela jistě ani poslední impérium v historii lidstva, které by dojelo na svoji zpupnost a chamtivost a již vůbec by to nebylo poprvé, kdy by země své vnitřní problémy řešila válkou s vnějším „nepřítelem". Spojené státy by tak s největší pravděpodobností přišly o světovou mocenskou a ekonomickou hegemonii, ale alespoň by si zachovaly vnitřní integritu a bezpochyby i supervelmocenský vliv, což není málo.

 

Závěr

Na závěr bych si pro ty, kteří si myslí, že jde o příliš katastrofický scénář dovolil citát  světově uznávaného analytika Dr. Marca Fabera: „Tato ekonomická krize bude velmi dlouhá a myslím, že cesta ven bude eventuálně válka, která bude velmi nepříjemná. Čelíme příšerné situaci v Afghánistánu a Pákistánu a je zřejmé, že ani Rusko a ani Čína si nepřejí americký úspěch ve střední Asii, což povede k dalšímu zvyšování napětí. Dr. Marc Faber - CNBC 16.3.2009.

 

Více

Komentáře