Potopí „prasata“ euro?

Podrobnosti

Blogy / Miro Suja|

11. únor 2010|

Miro Suja|

5375 x

Název nové skupiny zemí, která je v angličtině označovaná názvem „PIGS" (což znamená „prasata") je tvořen počátečními písmeny zemí, kterým se v poslední době ekonomicky příliš nevede (Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko). I když, Itálie by se tam taky vešla.

Těmto zemím, kterým se v EU říká „prasata", se po vstupu do EU, tehdy ES, paradoxně výrazně dařilo, což lze připsat i čerpání z evropských fondů, ale poté, co se penězovody z eurofondů uzavřely, aby zbylo i na nás, ukázala se opravdová síla těchto ekonomik. Celosvětová ekonomická krize všechno jenom zrychlila a problémy ještě více „obnažila". Ale jinak nic víc. Tyto země by se tam, kde jsou, dopracovaly i bez ekonomické krize, jen by to možná trvalo o trochu déle.

Když už jsme u těch označení různých zemí a uskupení, zajímavé je, že třeba tzv. emerging countries neboli „nově se vynořující či vycházející země" (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Korea, samozřejmě ta jižní) mají zkratku BRICK, což znamená „cihla", jež je symbolem pevnosti a solidnosti. A zdá se, že takové jsou i ekonomiky těchto zemí, tedy alespoň prozatím.

Pak ještě máme skupinu zemí s názvem HIPC (Heavily Indebted Poor Countries) neboli vysoce zadlužené chudé země, ale již i HIRC (Heavily Indebted Rich Countries) vysoce zadlužené bohaté země. A to nemluvím o těch všemožných G-2, G-5, G-7, G-8, G-10, G-15 G-20 ...

Zvláště pak Španělsko se mezi „prasaty" vůbec necítí dobře. Jako devátá největší ekonomika světa by se raději viděla mezi HIRC. Španělsko má v tomto opravdu smůlu, protože se jako plnoprávný člen nedostalo ani do G-20. Je tam pouze jen jako přizvaná země. Nemluvě už ani o frustraci z EU, kde se Španělsko rovněž nezařadilo mezi „velkou" trojku, kterou tvoří Německo, Francie a Velká Británie.

Ale abychom se vrátili k meritu věci, tak problém „prasat" je v tom, že paradoxně kvůli euru mají nyní jen malou šanci se z problémů dostat, poněvadž euro výrazně snižuje manévrovací prostor tzv. monetární politiky státu, jež je významným nástrojem v boji proti ekonomické krizi. Jinými slovy, tyto země již nemůžou svoji měnu devalvovat tak, aby se jejich produkce opět na světových trzích zkonkurenceschopnila a zvýšila se poptávka po jejich výrobcích. Domácí poptávka je utlumena krizí a jejich produkce je z důvodu vysokého kurzu eura na světových trzích nekonkurenceschopná, tudíž peníze do státní kasy neplynou, ale státní mandatorní a jiné výdaje zůstávají vysoké.

V této situaci jsou řešení pouze dvě. Vystoupení z eurozóny a následná devalvace své národní měny, nebo pád eura a to v celé eurozóně. Vzhledem k tomu, že vystoupení z eurozóny je technicky náročné a málo pravděpodobné, zůstává již jen devalvace eura v celé eurozóně.

A zdá se, že světoví finanční spekulanti vsadili na tu druhou možnost a zahájili útok na euro. Přes různé fondy zaútočilo na euro celkem 7,6 miliardy USD, což je historický rekord v průběhu existence eura. A poněvadž je kurz eura určován pouze silou národních ekonomik zemí eurozóny, bude minimálně zajímavé sledovat kurz eura k USD v příštích dnech.

I když, je tu ještě jedna možnost, jak se z krize dostat. A to drastickým snižováním státních výdajů těchto zemí, včetně těch mandatorních, což ovšem může vyvolat sociální bouře a následně občanské nepokoje. Ostatně v Řecku již lidé jen po oznámení úmyslu vlády snižovat mandatorní výdaje okamžitě vyšli do ulic. Už aby bylo léto a do „prasečích" zemí se nahrnuly miliony turistů ze severu Evropy, z jejichž příjmů by šlo finanční agónii „prasat" ještě o pár měsíců oddálit. I když Irsku bohužel ani to léto příliš nepomůže.

 

Komentáře