Klaus „dobyl“ Argentinu

Podrobnosti

Blogy / Miro Suja|

2. duben 2011|

Miro Suja|

16151 x

Menem totiž v Argentině znárodnil úplně vše, včetně státních strategických podniků jako jsou železnice či státní energetickou, naftařskou, ale i plynařskou společnost, protože jako státní firmy byly neefektivní, přezaměstnané asi tak, jako naše komunistické molochy. Nemusím doufám dodávat, že železniční meziměstská doprava již v Argentině neexistuje a země nyní trpí nedostatkem energie na další ekonomický rozvoj. Ale alespoň za to dostali Argentinci zaplaceno, poněvadž Menem kupónovku naštěstí nepoužil. Jak Klaus na úvod přednášky v argentinském Centru pro mezinárodní vztahy (CARI) nahlas zavzpomínal, již tehdy, při návštěvě v roce 1994, údajně varoval svého kamaráda tehdejšího ministra financí v Menemově vládě, Dominga Cavalla, že argentinská měnová reforma nedopadne dobře a měl bohužel pravdu. Jen připomenu, že Cavallo, aby v Argentině zkrotil hyperinflaci, pevně svázal argentinské peso s americkým dolarem, což sice zkrotilo inflaci, ale zároveň přivedlo Argentinu k největšímu finančnímu a ekonomickému kolapsu v moderní historii. Mimochodem, při zmínce o tom, že Cavallo byl Klausův kamarád, to v sále lehce zašumělo, poněvadž Cavallova měnová reforma je v Argentině oblíbená asi tak, jako Klausova kupónová privatizace v Česku. Jen čistě pro zajímavost uvedu, že v roce 2002 skončil Cavallo na pár měsíců dokonce i ve vězení a po skončení stíhání žil raději v USA, odkud mohl Klausovi jen tiše závidět, poněvadž z jeho kamaráda a strůjce největšího tunelu v historii české země se stal rovnou prezident, zatímco Cavallo by tehdy delší pobyt v Argentině nejspíš nepřežil. Ale o tom, že české státní instituce (parlament, vláda, soudy...) jsou na úrovni státních institucí Senegalu, jsem již psal. Tímto se zároveň Senegalu za hanlivé srovnání samozřejmě omlouvám.

A jako je již dobrým zvykem, Klaus na evropské integraci, potažmo Euru ani v Argentině nenechal nit suchou. Za obzvláště negativní ba až destruktivní označil integrační proces v EU po roce 1991, tzn. od podepsání tzv. Maastrichtské smlouvy, kdy se integrace začala měnit na unifikaci, centralizaci a harmonizaci práva. Posilování evropských institucí na úkor národních označil za nebezpečné podkopávání národních demokratických principů.

Jsou-li však na základě národních mafiánských „demokratických" principů českým parlamentem voleni prezidenti, tak jako Klaus v posledních volbách, tzn. pomocí výhrůžek, kulek v obálce, či kupováním hlasů, nebo dostávají-li se na základě těchto podivných principů neustále do vlády a parlamentu ČR ti samí zloději a mafiáni, jenž dovedli (čti rozkradli) ČR k bankrotu, musím dodat, že já osobně mám problém i s těmito podivnými národními principy, jenž udržují u moci ty samé „politiky" již dvacet let. Klause nevyjímaje. Na druhou stranu rozumím Klausovi, že tyto principy brání. Synovi obyčejného ekonoma z prognosťáku by asi těžko přistálo na účtu sto milionů od kmotra Martina z ČEZu no a pani Lívie by si rovněž nejspíš nemohla dovolit šperky za miliony samozřejmě poctivě vydělané v dozorčích radách státních firem.     

Co se Eura týče, tehdejší krizovou situaci v Argentině Klaus přirovnal k současné situaci v eurozóně a naznačil, že eurozónu čeká podobný osud, jaký postihl Argentinu v roce 2001, protože EU se Eura dle Klause nevzdá, jelikož už do něho bylo investováno mnoho politického kapitálu. Zároveň se samozřejmě neopomněl označit za experta na měnovou odluku, kterou si vyzkoušel na československé koruně. Aby některé evropské země v otázce vystoupení z eurozóny povzbudil, podotkl, že zpočátku se toho obával i on, ale žádná katastrofa se po rozdělení československé měny nakonec nekonala. Nevím, jestli by s tímhle názorem souhlasili prostí Slováci, jejichž měna a tudíž i příjmy a všechny úspory se ze dne na den propadly o cca 20 %.

Klaus rovněž ocenil 8,5 procentní růst HDP Argentiny v roce 2010, čemuž ani samotní Argentinci nevěří, poněvadž jejich současná vláda při makroekonomických statistikách lže, jako když FED tiskne dolary na záchranu americké ekonomiky.  Rovněž by bylo dobré dodat, že 8,5 procentní růst argentinského HDP je doprovázen cca 30-ti procentní inflací, což je jen velmi střízlivý odhad. Vláda Cristiny Kirchner samozřejmě uvádí inflaci v jednociferných hodnotách, ale bohužel musím potvrdit čísla nezávislých agentur, poněvadž ceny se oproti minulému roku zvýšily tak, že si už v Argentině někdy připadám jako v předraženém Česku. Avšak jeden rozdíl bych zde nalezl. Zatímco v Argentině se platy s růstem cen zvyšují, v Česku se platy s růstem cen snižují. Tento zvláštní ekonomický jev bych pojmenoval jako „Kalouskova ožebračující nepřímá úměra". Na druhou stranu Klaus Argentinu i jemně profesorsky pokáral, když její ekonomiku označil za uzavřenou a protekcionistickou, svázanou dovozními kvótami a cly.

Ale aby to Argentincům nebylo líto, dal jejich ekonomický růst do ostrého kontrastu s ekonomickou „výkonností" eurozóny, kterou ke dnu tahá Euro a sociální výdaje. Jako příklad evropské ekonomické nevýkonnosti si vybral Itálii a překvapivě i Německo. Obě země v celé uplynulé dekádě neměly, dle Klause, ani takový ekonomický růst, jaký měla Argentina za rok 2010 a samozřejmě okamžitě nalezl i příčinu této ekonomické „katastrofy". Je jí bezesporu Euro, jehož přijetí v ČR již, dle pana prezidenta, podporuje jen 6 % obyvatel. Nemusím doufám dodávat, že většina Argentinců, neřkuli Čechů, by s Italama, nemluvě ani o Němcích, okamžitě měnila a za italské potažmo německé platy v Eurech by si jak Argentinci, tak Češi nechali vrtat i koleno. Ale o tom, že Klaus již delší dobu žije úplně mimo ekonomickou realitu (čti bídu) běžných Čechů již informuje i český mainstream.

Chtěl jsem se rovněž Klause v této souvislosti zeptat, co způsobilo propad české ekonomiky v letech 1997 (-1%), 1998 (-1%) a 1999 (0,5), tudíž v době, kdy okolní země rostly cca 4. až 6. procenty ročně, ale musím přiznat, že jsem při pohledu na jeho bodyguardy nakonec nenašel odvahu. Navíc odpověď možná znám. Způsobila to ekonomická politika V. Klause staršího, jenž k tomu, aby dostal ekonomiku země do mínusu, nepotřebuje ani Euro či světovou finanční a hospodářskou krizi. (Poznámka pro Klausofily: Samozřejmě vím, že v té době již vládla úřednická vláda a díky opoziční smlouvě pak vláda M. Zemana, ale důsledky makroekonomických kroků Klause trvaly ještě několik dalších let.) 

Klaus se nakonec své přednášky před cca šedesátihlavým davem (pozn.: z toho asi polovina byli členové jeho delegace) pochlubil španělským překladem svého „ekologického bestselleru" a neopomněl zmínit, že vedle evropské integrace ohrožuje svobodný trh i nová globální enviromentální ideologie srovnatelná snad jen s tou komunistickou. V otázce environmentálního teroru se údajně shodl i s prezidentkou Cristinou Kirchner, která pár set kilometrů od Antarktidy staví uhelné elektrárny, což se nejen argentinským zeleným „teroristům" samozřejmě nelíbí.

Na závěr musím říct, že Klausova návštěva zanechala v Argentině hlubokou odezvu. V místním celonárodním tisku jsem našel až jednu zprávu, která obšírně v cca dvou větách informovala o jeho návštěvě. Nemusím doufám dodávat, že na jeho přednášce chyběli pozvaní velvyslanci z většiny evropských zemí. Co ale překvapilo i mě, bylo to, že slovenský velvyslanec poslal na Klausovu „přednášku" místo sebe třetího tajemníka, což je nejnižší diplomatická hodnost. Opravdu větší prestiž již Česká republika v Argentině potažmo ve světě mít nemůže. Na obranu pana prezidenta však musím napsat, že v konkurenci s Hugem Chávezem a italským ministrem zahraničí, kteří navštívili Argentinu ve stejné době, to neměl jednoduché. Je rovněž docela možné, že evropští velvyslanci dali přednost koktejlu Huga Cháveze, jenž se shodou okolností mohl pořádat ve stejné době. Dle diplomatického zdroje se česká ambasáda v Buenos Aires pokoušela dojednat schůzku i s bývalým prezidentem Argentiny a současným kandidátem pravicového peronistického křídla na prezidenta Eduardem Duhaldem. Ten však údajně na Klause neměl čas. Píšu o tom, protože na jeho předvolební mítink jsem se šel shodou okolností podívat hned po Klausově „přednášce". 

A v žádném případě si nezapomeňte přečíst prezidentovy „Zápisky z cest", popřípadě si koupit jejich další knižní vydání. Dozvíte se mimo jiné i to, jak se Argentinci pěkně oblékají, což prezidenta mile překvapilo. V této souvislosti mě jen napadlo, že možná i Češi by se rádi hezky oblékali, kdyby jim po zaplacení zlodějských faktur ČEZu a dalších nehorázných poplatků z jejich mizerných mezd, které po dvaceti letech „transformace" (čti rozkrádání) dostávají, ještě zbyly nějaké peníze na módu. Když už jsme u té Argentiny, tak jen čistě pro zajímavost uvedu něco, co se z trapných prezidentových zápisníků nikdy nedozvíte: 1 KWh elektrické energie stojí v Argentině méně než jednu korunu českou a to přibližně při stejném průměrném příjmu na obyvatele. Kolik za Romanovu elektřinu platíme v Česku, víte lépe než já. Na druhou stranu můžou Češi díky enormním ziskům ČEZu posílat své děti do kvalitního gymnázia V. Klause mladšího. Tedy, mají-li 80 tisíc na roční školné.

Podle teplického senátora Jaroslava Kubery (ODS) je favoritem přímé volby prezidenta jednoznačně současná první dáma Lívia Klausová. Politologové jeho slova považují za vtip. V souvislosti se současnou návštěvou manželů Klausových v Argentině, kde byl obdobný scénář manželské výměny úspěšně použit, bych však tuto možnost bohužel ani v Česku nepovažoval za vyloučenou.   

‚

Komentáře