Peruánci požadují odstoupení "vražedkyně".

Navzdory většinovému odmítnutí ze strany občanů se nelegitimní koalice Boluarteové a Kongresu opírá o podporu ozbrojených sil, ekonomických elit a jim spřízněných médií.

Z tohoto důvodu je ústředním a konsensuálním heslem odstoupení Diny Boluarteové, které by si vynutilo přechod, jenž by vedl ke všeobecným volbám v co nejkratší době, než Kongres převezme kontrolu nad volebními orgány, jak to udělal s Ústavním soudem, úřadem generálního prokurátora a úřadem ombudsmana, upozorňuje úvodník v Otra Mirada.

Vláda Boluarteové - a jí spřízněná média - trvají na narativu, který ztotožňuje právo na sociální protest s kriminálními, pobuřujícími nebo teroristickými činy, a snaží se podkopat legitimitu občanských protestů a vyvolat v obyvatelstvu atmosféru strachu a úzkosti, jejímž cílem je jeho demobilizace.

Děje se tak v situaci, kdy je účast sociálních vůdců a představitelů omezována nebo ohrožována prostřednictvím zastrašování ze strany soudů, médií a sociálních sítí.

Vláda, která na protesty reagovala výhružným diskurzem kriminalizujícím lidovou mobilizaci, zmobilizovala osm tisíc policistů v centru Limy a přibližně 25 tisíc po celé zemi. Zopakovala diskurz, který podpořil brutální represe proti protestům, jež se konaly od prosince do března a při nichž zemřelo 67 lidí, z nichž 49 zastřelily bezpečnostní složky, které se snažily pohřbít masakry v Ayacucho a Juliaca do zapomnění.

Hloubka krize vyžaduje strukturální změny spojené s obnovou politického systému a politické reprezentace společnosti, hluboké reformy v justici a změny neoliberálního ekonomického modelu, který vytváří přetrvávající ekonomické a sociální nerovnosti. Jakákoli změna však bude zablokována, pokud ve vládě zůstane mocenská koalice ztělesněná Boluarteovou.

Je kooptována těmi, kdo prohráli volby a spikli se za účelem převzetí moci pod vedením Fujimorismu, dalších krajně pravicových sil a v posledních měsících ve spolupráci s Peru Libre, Učitelským blokem a dalšími skupinami, které se neštítí ovládnout státní instituce, porušit ústavní rovnováhu moci a podkopat právní stát.

Protesty

V celé zemi byly uzavřeny školy a univerzity. V hlavním městě Limě došlo ke střetům, když policejní kordon zabránil protestujícím, kteří se chtěli dostat ke Kongresu, v postupu. Jedna skupina se dostala přes policejní zátarasy a postupovala po třídě vedoucí ke Kongresu. Dostali se na náměstí před zákonodárným sborem, které bylo zataraseno a na kterém byla silná policejní přítomnost. Z náměstí před Kongresem vyšlo velké množství policistů, aby je od této oblasti odradili. Protesty se rozdělily.

Na transparentech bylo napsáno "v demokracii se nezabíjejí ti, kdo protestují" a protestující rolníci ukazovali karikatury Boluarteové v helmě, s puškou na vojenském tanku a s nápisem "zůstávám do roku 2026". Nesli také repliky černých náhrobků s bílými písmeny a kříži se jmény desítek lidí, kteří při protestech zemřeli. Mávali peruánskými vlajkami, z nichž některé měly na znamení smutku místo červené černou, a domorodou vlajku wiphala.

Na hlavním náměstí andského regionu Huancavelica policie rozehnala slzným plynem asi 3000 protestujících poté, co dveře místního úřadu ministerstva vnitra zachvátil požár, potvrdil na tiskové konferenci peruánský premiér Alberto Otarola. Místní televizní stanice ukazovaly zedníky, univerzitní studenty a rolníky, kteří skandovali "tato demokracie již není demokracií" a "Dino, vražedkyně, lid tě zavrhuje".

Úřad ombudsmana informoval o dalších násilných situacích při obsazování zařízení Národní univerzity v Cajamarce a o blokádách v 58 provinciích. Podle ministerstva dopravy bylo zablokováno osm silničních bodů v regionech Cusco, Arequipa, Ayacucho a Loreto, přestože vláda před týdnem prodloužila o měsíc pozastavení svobody průjezdu a shromažďování na několika klíčových dálnicích v zemi, aby se předešlo blokádám.

V Juliaca, městě v hornaté oblasti Puno, kde byla stávka silná, byli v centru protestních demonstrací příbuzní obětí represí. Dne 9. ledna bylo v tomto městě zabito 18 lidí, když policie střílela do lidí, kteří se toho dne zmobilizovali, aby požadovali Boluarteho odstoupení. Portréty obětí byly umístěny na náměstí Plaza de Armas. Lidé skandovali: "Žádáme spravedlnost".

V andském regionu Ayacucho, kde si represe v prosinci vyžádaly deset mrtvých, byla stávka rovněž všeobecná. Stejná razance se opakovala i v dalších regionech. V Cajamarce, domovském regionu vězněného bývalého prezidenta Pedra Castilla, byla obsazena univerzita. Některé silnice byly zablokovány. Policie k jejich vyklizení použila slzný plyn.

V Limě, epicentru mobilizace, byly veřejné budovy včetně sídla vládního paláce a Kongresu chráněny kovovými mřížemi, zatímco demonstranti procházeli hlavními ulicemi centra, a v jižním regionu Arequipa, druhém největším, úřady pozastavily vyučování. Stejné opatření bylo vyhlášeno pro turistický region Cusco a Tacnu na hranicích s Chile.

Ačkoli vláda Boluarteové obviňuje protestující z násilí, údaje úřadu ombudsmana ukazují, že od prosince do února bylo z celkového počtu 1327 protestů pouze 11,5 % násilných. Boluarteová se během dne zdržela prohlášení, ale den předtím označila protesty proti své vládě za "ohrožení demokracie" a znovu zaútočila na demonstranty jako na "násilníky".

Oficiální diskurs vzkřísil poraženou ozbrojenou skupinu Světlá stezka, aby ji spojil s protesty ve snaze zdiskreditovat ji, zastrašit obyvatelstvo a ospravedlnit represe. Boluarteová vyzvala k dialogu s těmi, kdo požadují její odstoupení, ale řekla, že jejich požadavky nelze splnit, protože jsou "politické"; vláda podle něj respektuje právo na protest, zároveň ho ale kriminalizuje.

Boluarteová se dostala k moci 7. prosince 2022 poté, co Kongres odvolal tehdejšího prezidenta Pedra Castilla, který se pokusil rozpustit parlament, aby zabránil hlasování proti němu. Boluarteová pět dní po nástupu do funkce uprostřed protestů prohlásila, že se iniciativně dohodla s Kongresem na posunutí termínu všeobecných voleb na duben 2024.

V červnu však prezidentka změnila názor a ujistila, že zůstane u moci až do roku 2026, kdy končí prezidentské období, na které byl Castillo zvolen.

Peruánská biskupská konference ji mezitím označila za spravedlivou a ústavní. Ve svém komuniké uvedla, že "vláda má imperativní povinnost naslouchat peruánskému lidu a nebýt lhostejná k jeho naléhavým potřebám a spravedlivým požadavkům".

Mariana Álvarez Orellana je peruánská antropoložka, učitela a výzkumnice, analytička spojená s Latinskoamerickým centrem pro strategickou analýzu (CLAE, www.estrategia.la).

Překlad CFP!

Zdroj: https://estrategia.la/2023/07/20/los-peruanos-exigen-la-renuncia-de-la-asesina-boluarte-y-prontas-elecciones/