Chávezovo „Aló presidente“ a konflikt s Kolumbií

Podrobnosti

ze světa / Latinská Amerika|

10. listopad 2009|

TEN|

5708 x

Přestože se vlastně držel starého latinského úsloví „si vis pacem, para bellum", chceš-li mír, připravuj válku, a hovořil o možné válce (venezuelská armáda je na pozicích u hranic již drahný čas), jeho kolumbijský protějšek, prezident Álvaro Uribe, okamžitě přispěchal s prohlášením, že Kolumbie se obrátí na OAS a na Radu bezpečnost OSN s žádostí o pomoc kvůli hrozbě války s Venezuelou.

Latinoameričtí komentátoři to ovšem chápou tak, že v případě konfliktu požádá o vyslání modrých přileb do regionu. Současně 9. listopadu oznámil kolumbijský tisk, že delegace, vedená ministrem zahraničí právě jedná v Madridu se španělským ministrem zahraničních věcí Miguelem Moratinosem, protože Kolumbie hodlá na hranicích s Venezuelou instalovat „výstražné systémy", přirozeně nikoli nepodobné těm, které byly instalovány na vnitroněmecké hranici mezi Západním Berlínem a Berlínem, hlavním městem NDR (dobový úřední název). Pokud ministr Moratinos pak ještě stihne odletět do Berlína na oslavy pádu Zdi, má tak vhodný námět pro rozhovor se svým německým protějškem.

Reakci Huga Cháveze lze v podstatě pochopit. Všechny podstatné, relevantní, deníky v USA vycházejí pro latinos ve španělské on line verzi. Právě v nich lze sledovat hovory o nestabilitě důstojníků, což ukázalo zabíjení ve Fort Hood. A jak Chávez konstatoval, základna v kolumbijské Guajiře je 20 minut letu od venezuelského Caracasu a přihodit se může cokoli. Zvláště, dodáváme nevyřčené, když americký personál na kolumbijských základnách již je rozmístěn, a to v počtu „nikoli malém". V nedávné době došlo k zabití neidentifikovatelných údajných kolumbijských vojáků na hranici obou zemí (hranice má přes 2 tisíce km) a následně k zabití dvou vojáků venezuelských. Obě země hranici uzavřely, což je přirozeně k neprospěchu jak Kolumbijců, tak obyvatel Venezuely.

Navíc, jestliže v roce 2008 tržila Kolumbie 7,3 mld. USD za export do Venezuely, letos to bude pravděpodobně jen 4,7 mld USD,  tedy meziročně méně o 35%. Venezuela obchoduje, byť dráže, s Argentinou a Brazílií, a v dohledné době - pokud Američané neodejdou - se asi nic nezmění, ke škodě výrobců a distributorů - i tranzitních - v těchto zemích.

Komentáře