Ukrajinský mišmaš, aneb nikdy nelze vyhovět úplně všem

Krym, který byl autonomní republikou s vlastním parlamentem a vládou odmítl tyto bandity z Kyjeva akceptovat a zcela legitimně uspořádal referendum o připojení k Rusku, které až na část Tatarů podpořila drtivá část obyvatelstva tohoto poloostrova. Rusko tedy mohlo přijmout Krym do své náruče a učinilo tak vřele a s radostí. Až potud je situace jasná.

Zcela rozdílná situace je na Jihovýchodní Ukrajině. Část obyvatelstva ovlivněná příkladem Krymu vyhlásila nezávislost a čekala rychlou pomoc a uznání ze strany Ruska. Jenže tady byla a je situace úplně jiná. Tato část Ukrajiny neměla ani svou autonomii, ani parlament a odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku hlavně nepodpořila ani většina tam žijícího obyvatelstva.

Zkusme si spočítat, kolik je na území, kde již několik měsíců probíhají boje mezi zajisté hrdinnou proruskou domobranou a z Kyjeva vyslanými vojsky vlastně zájmových skupin.

První skupinu jsem vlastně již jmenoval, je to bojující proruská domobrana, která preferuje, aby se toto území stalo součástí RF.

Druhou skupinou jsou občané, kteří si přejí v budoucnu úplnou nezávislost a nechtějí být součástí Ukrajiny, ale ani Ruska.

Třetí skupinu tvoří občané, kteří chtějí, aby oblast měla svůj státní statut a zůstala v rámci federalizace země součástí Ukrajiny.

Poslední čtvrtá skupina chce, aby země zůstala součástí Ukrajiny ve stejné státní formaci jako doposud a podporuje kyjevskou vládu a nového prezidenta.

Při takovéto situaci je ovšem těžké, vlastně nemožné udělat cokoli, aby se vyhovělo všem, nebo aspoň většině a situace směřuje k naprostému chaosu.

Jediným řešením, se tak zatím zdá být to nejbolestnější, kterým je na Ukrajině nijak nezasahovat a čekat, až se Ukrajinci sami nějak rozhodnou, a ze čtyř zájmových skupin se stanou nakonec třeba jen dvě tím, že některé z nich přehodnotí svůj postoj a situace se tak poněkud více vybarví.

Zoufalost proruské domobrany bojující proti ukrajinské armádě je vidět i na tom, že po vlastenecké výzvě a apelu plukovníka Strelkova na muže z Doněcka a Luhanska, aby se připojili k boji proti banditům z Kyjeva, reagovalo zoufale malé množství lidí, takže nyní se dobrovolnická domobrana nuceně mění na kontraktní armádu a nabízí odvedencům na ukrajinské poměry velmi slušné peníze, pokud se k nim připojí v jejich boji.

Chtít tedy v současné situaci po V.V. Putinovi a Ruské federaci, aby přijímala jakékoli zásadní postoje kromě požadavku zastavení bojů a usednutí k jednacím stolům je krátkozraké, nebo laciné a populistické.

Ladislav Kašuka