Boj o děti - část V.

Osm let před tím, než v San Francisku poprvé na stožár vylétla vlajka svědků homoviru - v roce 1970 prezident SSA Richard Nixon (funkční období 1968-74) ustanovil "Úřad pro rozvoj dítěte" a jako prvního prezidenta tohoto úřadu jmenoval Dr. Edwarda Ziglera. Tento profesor psychologie se ve svých pracích zaměřil primárně na děti. Podle oficiálních zdrojů Edward Zigler studoval a zkoumal motivační faktory, ovlivňující výkonnost dětí a vliv životních okolností na jejich chování a rozvoj. Studoval také vliv nastavení socializace při péči o dítě, školy, intervenční programy a rodinné faktory.

Mimo své prezidentské funkce byl Edward Zigler ještě šéfem "Amerického dětského Úřadu", byl také odpovědný za správu národního programu "Head Start" a mnoha dalších inovativních programů pro domácí výchovu, vzdělání a rodičovství. Jak vidět, od určitého roku v SSA existoval státní zájem na zkoumání možností výchovy dětí a Dr. Zigler byl tohoto všeho šéfem. Když bychom tenhle odstavec se Ziglerovým CV shrnuli, tak lze konstatovat, že Systém v SSA měl eminentní zájem vlézt dětem do mozku a tímto pověřil právě Dr.Ziglera s jeho týmy.

Jistě, že nelze Systém a priori podezřívat ze zneužívání dětí pro vědecké účely. Spíše by se hodilo tleskat snahám vědců o rozvoj jejich mentálního potenciálu. Ovšem před tím, než začneme tleskat, položme si otázku, která nikdy nebyla vyřčena. Ta zní: "Jak skutečně ono zadání pro Dr.Ziglera znělo, když
a) všechno tohle zkoumání dětského mozku začalo přesně v době, kdy oficiálně končil projekt MK-Ultra;
b) společnost v SSA je dnes politicko-emočně rozdělena zhruba 50/50;
c) IQ občanů SSA dnes neoplývá, slušně řečeno, nijak zvlášť dobrou pověstí? Kde vlastně jsou očekávatelné výsledky činnosti onoho Úřadu pro rozvoj dítěte?

Zatím jsme ale nezmínili, kde Dr. Edward Zigler vykonával svou profesorskou praxi. Byla to Yale University. Možná by někoho zajímalo, kdo že to všechno je absolventem této neobyčejně významné, snad nejprestižnější školy v SSA a proto si některé osoby osvěžíme kratičkým seznamem: George H. W. Bush, George W. Bush, Bill Clinton, Gerald Ford, Dick Cheney, (super)Mario Monti, Karl Carstens, Hillary Clinton, John Kerry, Jim Chanos, Stephen Schwarzman, Seth Goldman a mnoho, mnoho dalších podobných entit. Jak vidno, univerzita v Yale opravdu není zanedbatelným vzdělávacím ústavem. Podle jmen absolventů, až na výjimky, je významná hlavně tím, že je jakýmsi semeništěm všehoschopných, shromaždištěm "vyvolených" a jak si ukážeme dál, také generátorem plánů namířených proti lidstvu.

Asi bude stát za to si univerzitu v Yale ještě trochu přiblížit. Škola patří do tzv. "Velké trojky" (Harvard, Yale, Princeton) a založena byla údajně před 300 lety. Když se zaměříme na její znak, kterým je erbový útvar s otevřenou knihou s hebrejským nápisem "Urim a thumim", nemůže nám to připadat zas tak úplně normální. Když pomineme vědecko-etymologické dohady, co nápis "Urim a thumim" skutečně znamená, tak už samotný fakt hebrejského nápisu na severoamerické školní budově všem cosi naznačuje.

Univerzita v Yale, jako většina jiných, se dělí na fakulty a vzhledem k té zmíněné hebrejštině v erbu školy, je pochopitelné, že mezi nejvýznamnější vždy patřily fakulty ekonomická a právní. Ovšem je otázkou, zda je toto prvenství stále v platnosti. Skoro lze říci, že již nikoli. Bude to tím, že v době internetu již není tak jednoduché nalhávat občanům planety nějakou zázračnou ekonomickou teorii a spravedlivé paragrafy. Patrně již všechny židovské podvody byly zmapovány a nové jsou demaskovány dříve, než absolvent Velké trojky vykřikne: "heuréka!". Prostě ekonomové už nemají dost sil lidstvo oblafnout a zřejmě proto se celkem logicky na piedestal dostal obor klinické psychologie.

Těžko říci jestli to, že každý Američan má svého psychologa, je v SSA tamní módou nebo nutností. Je to samozřejmě trochu nadnesené tvrzení, jistě psychologa nemá každý, ale určitě se obyvatelé SSA v tomto ohledu pohybují vysoko nad světovým průměrem. Jenže toto není ta psýché, které výzkum má v Yale zelenou. Ta yalská je mnoho úrovní výše.

Ani tento odstavec se ještě nebude týkat té yalské klinické psychologie. Jen abychom se trochu teoreticky odrazili, tak vzpomeneme, že i na našich akademických půdách jsou jako doma tzv. výzkumy marketingové. To je v podstatě také psychologie, ale zadavatelé (poskytovatelé grantů) jsou výrobci, obchodníci a jejich marketingoví specialisté. I na našich, českých vysokých školách se získávají granty na psychologický výzkum zákazníka - českého našince. Když to zjednodušíme, tak dobrovolníci se rozdělí podle pohlaví, věku, vzdělání, stavu atp. a akademici zkoumají třeba preference očí a reakce při prohlížení akčních letáků, internetových stránek či regálů se zbožím. Zkoumají nálady a požadavky testovaných osob při určitých barvách, vůních a zvucích. Není možné si odpustit poznámku, že je tragikomické, jak naši vzdělanci lačně slouží obchodu, aby jejich děti byly chyceny do dokonalé marketérské pasti. Až se na mysl dere otázka, zda u této své antispolečenské činnosti zapojují také vlastní rozum.

Ovšem tyto shora uvedené psychologické výzkumy patří do prehistorie. Na západě mají nasazování speciálních brýlí, při prohlížení obchodních katalogů už hodně dávno za sebou a současný stav je od těchto archaismů na míle daleko. Dnes je v kurzu obor s názvem "Mind control" - tedy kontrola či ovládání myšlení.

Pokud zůstaneme na půdě Yale University, tak by bylo vhodné vědět, že zde mj. mají také centrum výzkumu dětského mozku. Podobné výzkumy samozřejmě probíhají i na mnoha jiných univerzitách, ale v Yale je jakýsi americký hlavní stan, který před půl stoletím ustanovil již zmíněný Dr. Zigler. Výzkum je z pochopitelných důvodů po celou dobu ukryt pod vzletnými názvy jednotlivých programů jako "Child Care", "Head Start", "Child Welfare", "Ruler"  nebo "21C" (The school of the 21st Century). Rodiče dětí, které se výzkumů účastní, byli (a stále jsou) lákáni na lepší učební výsledky svých potomků, jich vyšší inteligenční kvocient nebo na benefity ve formě bezplatné lékařské péče. Nutno přiznat, že takovýmto lákadlům lze v SSA jen těžko odolat a tak si yalští psychologové na nedostatek materiálu k výzkumu zcela jistě nikdy nenaříkali.

Nyní si zhruba nastíníme, jak výzkum probíhá. Již na samotný úvod můžeme říci, že se nejedná o standardní proces, který známe z našich zmíněných předpotopních zkoumání akčních letáků. Nejedná se o jednotlivou návštěvu, nýbrž dětští probandi absolvují celou sérii systematických pozorování. Spíše lze říci, že se jedná o roky trvající proces zkoumání a pokusů. Děti navštěvují ono yalské mozkové centrum (BIC - „Brain Imaging Center“), kde je jim při pokusech například nasazena speciální přilba se snímači mozkové aktivity a podstupují celé série testů na smyslové vjemy. Součástí výzkumu dětí jsou samozřejmě i aktivity jako hry, testy, kreslení, stavění z kostek, promítání filmů, čímž vnikají dnes oblíbená "big data" o dětské mysli. Výsledky aktivit i výsledky ovlivnění mozku jsou zapisovány, vyhodnoceny a následně se promítají přímo do některého z výše zmiňovaného praktického programu manipulační edukace dětí nebo do dalšího zdokonalení metodiky sběru psychologických dat na celonárodní úrovni.

Typickým a výborně maskovaným je yalský program s názvem "Ruler" (pravítko). Jedná se o národní program pro školy a jeho cílem je masivní sběr psychologických dat o dětech v oblasti emoční inteligence (EQ).

Je pochopitelné, že takovýto sběr emočních dat, pod záminkou vyšší inteligence a iniciování všeobecné lásky k bližním, není samoúčelný. Program "Ruler" má velké množství sponzorů. Mezi úplně nejvýznamnější patří Facebook a Nadace Chan-Zuckerberg Iniciative (čínsko-americká nadace) plus mnoho dalších, které propagují mj. také adopce dětí homosexuály. Můžeme si o tom myslet všechno možné, ale jistě platí, že tyto a podobné organizace jistě nemají v oblibě vyhazovat peníze oknem a už vůbec nesní o tom, že by lidstvo mělo být inteligentní. Nonsens.

Pokračování