Monopol – dokument o tom, jak funguje svět

Přepis:

Tim Gielen: Drahý človeče, teď už máš asi pocit, že něco se současnou situací není správně. Ale také si myslím, že spousta nepodložených konspiračních teorií mohla způsobit, že jsi se distancoval jak od šíření strachu z médií tak od těch, kteří šíří konspirační teorie. I tak doufám, že mě na chvíli vyslechnete protože jak budete sledovat tohle video, stovky milionů lidí po celém světě upadají do chudoby v důsledku opatření, která tu jsou už tak dlouho. „Omlouváme se, kvůli covidu-19 máme zavřeno”

A i když největší ekonomická krize, kterou kdy zažijeme, nemusí mít ještě na vás osobně dopad, je pouze otázkou času, než domino efekt zasáhne i vás a vaše blízké. Tohle není vyvolávání paniky, ale krutá realita, které čelíme. Také si myslím, že můžeme omezit škody a dokonce mít z nich přínos, pokud budeme náležitě a objektivně informováni o naší současné situaci.

Tudíž bych vám rád ukázal několik snadno ověřitelných faktů, které jsou podle mě zásadní. Méně než hrstka mega korporací dominuje každý aspekt našich životů. To může znít jako nadsázka, ale od snídaně, kterou máme ráno na stole, po matraci, na které v noci usínáme, a vše, co děláme, nosíme nebo konzumujeme je z velké části závislé na těchto korporacích.

Tohle jsou investiční společnosti obrovských rozměrů, které řídí hlavní toky peněz na Zemi. Jsou to hlavní představitelé hry, které jsme nyní svědky. Abych vás neobíral o mnoho času, shrnul jsem nejdůležitější informace do nejstručnějšího formátu. Jak to funguje? Jako příklad si vezměme společnost jako PepsiCo, což je mateřská společnost mnoha populárních limonád a jídel na světě.

Zdánlivě existuje spousta různých konkurenčních značek, ale všechny pochází z továren malého počtu korporací, které společně mají na daný průmysl monopol. V rámci průmyslu baleného jídla jsou čtyři další velké společnosti, jako Unilever, Coca Cola, Mondelez a Nestle. Na tomto obrázku vidíte, že v podstatě každá dobře známá značka v průmyslu balených potravin, patří jedné z těchto korporací. Tyto informace můžete získat jednoduše.

Můžete si je ověřit na webech daných značek nebo na Wikipedii. Společnosti s takovou velikostí jsou obvykle veřejně obchodované a mají vedení, kde největší akcionáři dělají rozhodnutí. Na webu jako Yahoo Finance můžeme najít detailní informace o společnosti včetně toho, kdo jsou její největší ackionáři. Jako příklad si znovu uvěďme PepsiCo.

Vidíme, že 73,14 % akcií vlastní 3379 institučních investorů. Mezi ně patří investiční společnosti, podílové fondy, pojišťovny, banky a v některých případech vlády. Podívejme se, kdo jsou největší instituční investoři PepsiCo. Jak vidíte, pouze 10 ze 3379 investorů mají téměř třetinu všech akcií. Kombinovaný sdílený kapitál těchto prvních 10 má hodnotu zhruba 60 miliard dolarů. Ale tři z těch 10 investorů vlastní více akcií než zbývajících sedm. Vanguard, BlackRock, State Street.

Zapamatujme si jejich jména a podívejme se, kdo vlastní nejvíce akcií ve společnosti Coca Cola, konkurentovi Pepsi. Vidíme, že tak jako s PepsiCo, většinu akcií vlastní instituční investoři. Podívejme se na prvních 10 a začněme s posledním z nich. Čtyři z těchto šesti institučních investorů jsme také viděli u poslední šestky PepsiCO. Jde o Northern Trust, JP Morgan Chase, Geode Capital Management, a Wellington Management. Teď se podívejme na čtyři největší akcionáře. Tři z nich jsme také viděli v první čtyřce u PepsiCo.

Jde o BlackRock, Vanguard a State Street. A je tam další… Berkshire Hathaway. Tohle jsou čtyři největší investiční společnosti na světě. PepsiCo a Coca Cola jsou cokoliv, jen ne konkurenti. Ale také ostatní velké společnosti, které vlastní mnoho značek, jako Unilever, Mondelez a Nestle, jsou vlastněny stejnou malou skupinou institučních investorů. A tato jména nenajdete jen v průmyslu balených potravin. Například se na Wikipedii podívejme, jaké jsou největší společnosti v technologickém průmyslu. Facebook vlastní Whatsapp a Instagram. Společně s Twitterem tvoří nejpopulárnější platformy sociálních médií na světě. Alphabet je mateřská společnost všech podniků Googlu, včetně YouTube a Gmailu, ale je také největším sponzorem a vývojářem Androidu, jednoho ze dvou operačních systémů, na kterých fungují téměř všechny mobily a tablety na světě. Další operační systém je IOS od Applu.

Pokud k ostatním třem přidáme Microsoft, vidíme, že čtyři společnosti vyrábí software, na kterém závisí téměř všechny počítače, tablety a mobily na světě. Podívejme se, kdo vlastní nejvíce akcií těchto mocných společností. Když se podíváme na Facebook, vidíme, že více jak 80 % akcií je vlastněno institučními investory. Jde o stejná jména, která jsme viděli v potravinovém průmyslu. Znovu, stejní investoři na vrcholu. Teď Twitter, který s Facebookem a Instagramem tvoří top tři. Kupodivu vidíme, že Twitter je také vlastněn stejnými investory. Vidíme je v Applu, ale také u jejich velkého konkurenta Microsoftu.

Když se podíváme na všechny ostatní společnosti, které dominují technologickému průmyslu, a vyrábí naše počítače, televize, chytré mobily a domácí spotřebiče, vidíme stejné velké investory, co vlastní většinu akcií. Tohle vidíme ve všech průmyslových odvětví na světě. A jen abych vám ukázal, že nepřeháním, uvedu vám další příklad. Řekněme, že si chceme naplánovat dovolenou. Na našem počítači nebo mobilu si vyhledáme levný let skrze weby jako Skyscanner a Expedia, kdy oba z těchto webů patří stejné skupině institučních investorů. Letíme jednou z mnoha aerolinek, jejíž většina akcií je často vlastněna stejnými investory nebo vládami, jako Air France-KLM. Letadlo, kterým letíme, je ve většině případech Boeing nebo Airbus.

Znovu vidíme stejná jména. Přes Booking.com nebo Airbnb.com si najdeme hotel nebo byt. Jakmile dorazíme do našeho cíle, jdeme ven na večeři, pak napíšeme recenzi na Trip Advisor. Stejní investoři jsou v základu každého aspektu naší cesty. A jejich moc sahá ještě dál, protože i kerosin, který pohání letadla, pochází z jedné z jejich mnoha ropných společností a rafinerií. Tak jako ocel, ze kterého je letadlo tvořeno, pochází z jedné z jejich mnoha těžařských společností.

Tento malý klub investičních společností, bank a podílových fondů, představuje také největší ackionáře v primárních průmyslových odvětvích, odkud pochází surové materiály. Když si na Wikipedii vyhledáme největší těžařské společnosti na světě, vidíme, že jejich akcionáři jsou stejní instituční investoři, které vidíme všude jinde. To stejné platí pro největší zemědělské společnosti na světě, na kterých závisí náš celý potravinový průmysl. Například vlastní Bayer, mateřskou společnost Monsanta, největšího producenta semen, který produkuje 90 % všech semen bavlny na Zemi, stejně jako většinu ostatních semen.

Ale tito instituční investoři jsou také akcionáři největších společností vyrábějící textil na světě. A dokonce několik populárních oděvních značek, které z bavlny dělají oblečení, které nosíme, jsou vlastněny stejnou skupinou investorů. Ať jde o největší světové výrobce solárních panelů, nebo největší ropné rafinerie, akcie řídí stejné společnosti. Vlastní tabákové společnosti, které stojí za všemi populárními tabákovými značkami na světě. Ale také vlastní všechny velké společnosti ve farmaceutickém průmyslu a vědecké instituty, které produkují léky.

Vlastní společnosti, které vyrábí naše kovy a těží surové materiály, a celý automobilní, letecký a zbrojařský průmysl, kde se ty kovy a surové materiály zpracovávají. Vlastní společnosti, které vyrábí naši elektroniku. Vlastní velké obchodní domy a online e-shopy. A i platební metody, kterými platíme za jejich produkty. Protože svůj příběh chci udržet co nejkratší, rozhodl jsem se ukázat jen špičku ledovce. Pokud se rozhodnete zkoumat sami, za pomocí zdrojů, které jste právě viděli, pak objevíte, že i mnoho z nejznámějších pojištoven, banek, stavebních společností, telefonních společností, řetězců restaurací a kosmetických značek je vlastněných stejnými institučními investory, které jsme právě viděli. Jak jsem vám řekl na začátku, tito instituční investoři jsou převážně investiční společnosti, banky a pojištovny. Ony jsou naopak také vlastněny akcionáři. Co je ta nejúžasnější věc?

Všichni tito instituční investoři vlastní akcie sebe navzájem, a společně tvoří obrovskou síť, kterou můžeme přirovnat k pyramidě. Menší instituční investoři jsou vlastněni většími investoři, kteří naopak patří větším investorům. Viditelná špička této pyramidy je tvořena pouze dvěma společnostmi, a jejich jména jsme už mnohokrát viděli.

Jde o Vanguard a BlackRock.

To, jakou moc tyto dvě společnosti mají, si jen sotva dokážeme představit. Nejen, že jde o největší instituční investory každé velké společnosti na Zemi, ale také vlastní ostatní instituční investory těch společností, což jim dává kompletní monopol. Podle zprávy od Bloombergu, jedné z nejuznávanějších institucí na světě v oblasti finančních dat a analytik, odborníci očekávají, že obě společnosti budou do roku 2028 kolektivně řídit 20 bilionů dolarů v investicích, a v tom procesu budou vlastnit téměř vše na Zemi. „S 20 biliony mezi nimi, BlackRock a Vanguard mohou do roku 2028 vlastnit téměř vše.”

Stejný Bloomberg nazval BlackRock čtvrtou paží vlády, protože je to jediná nevládní entita, která má blízký vztah s federálními bankami, také nazývanými centrální banky. BlackRock nejen půjčuje peníze federálním bankám, ale je také jejich hlavní poradce a vývojář počítačového systému, který federální banky používají. Desítky zaměstnanců BlackRocku měli vedoucí pozice v Bílém Domě během Bushovy a Obamovy administrativy, a současně pod Joe Bidenem.

Generální ředitel BlackRocku, Larry Fink, je vítaný host u mnoha hlav států a politiků, a pochopitelně. Je tváří společnosti, která tahá za nitky. Za nitky ale netahá samotný Larry Fink. BlackRock je ve skutečnosti vlastněn akcionáři, a když se na ty akcionáře podíváme, dospějeme ke zvláštnímu závěru. Vidíme, že největší akcionář BlackRocku je Vanguard, a tady to začne být temné. Samotný Vanguard má unikátní strukturu, která dělá nemožným zjistit, kdo jsou jeho akcionáři nebo klienti.

Elita, která vlastní Vanguard, nechce, aby kdokoliv věděl, že jsou vlastníci nejmocnější společnosti na světě. Ale tohle samozřejmě není žádné tajemství pro ty, kteří jsou ochotni se na to podívat. Zprávy z Oxfamu a Bloombergu ukazují, že 1 % světové populace kolektivně vlastní více peněz než zbývajících 99 %. Oxfam tvrdí, že až 82 % všech peněz vydělaných v roce 2017 šlo k tomuto 1 % lidí. Ti, co vlastní nejmocnější společnost na světě, budou přirozeně nejbohatší mezi tímto jedním procentem. Jinými slovy, jsou součástí 0,001 %.

Forbes, nejznámější byznys magazín na světě, tvrdí, že v březnu 2020 bylo na světě 2075 miliardářů. Zpráva Oxfamu ukázala, že dvě třetiny všech těchto miliardářů svoje jmění získali skrze dědictví a monopoly. Tohle znamená, že Vanguard je v rukou nejbohatších rodin na Zemi. Studiem jejich historie objevíme, že tyto rodiny vždy patřily na vrchol pyramidy, některé dokonce před začátkem průmyslové revoluce. Jelikož jejich historie je tak zajímavá a rozsáhlá, více o nich vysvětlím v následujícím videu, na kterém momentálně pracuji. Ale abych nezacházel do příliš velkých detailů, jen zmíním, že mnoho těchto rodin patří do královské linie, a jsou zakladateli našeho bankovního systému, OSN, a každého průmyslového odvětví na světě.

Tyto rodiny nikdy o svoji moc nepřišly, ale díky zvyšující se světové populaci byly přinuceny se skrýt za investiční společnosti jako Vanguard, jehož největší akcionáři jsou soukromé fondy a neziskové organizace těchto rodin. Aby byl celkový obrázek jasnější, musím v rychlosti vysvětlit něco o těchto neziskových organizacích. Tohle jsou vazby, které spojují podnikatelskou komunitu s politikou a médii, což umožňuje velké střety zájmů. Na první pohled tohle není příliš zjevné. Neziskovky, také nazývané nadacemi, jsou organizace, jsou závislé na darech a nemusí zveřejňovat, od koho ty dary přijímají. Tyto peníze mohou investovat do čehokoliv chtějí, a své zisky nemusí danit, dokud ty zisky jsou znovu investovány do ostatních projektů, do kterých jsou zapojeny.

Neziskovky mohou přesouvat stovky miliard dolarů od neviditelných investorů. Podle zprávy od australské vlády tohle dělá neziskové organizace ideální k financování teroristických skupin a praní velkých sum peněz. „Zneužívání neziskového sektoru k praní peněz a financování terorismu.” Nadace a fondy rodin, které jsou nejvýše v hierarchii jednoho procenta, se co nejvíce skrývají v pozadí. Nicméně pro případy, které mají hodně publicity a pozornosti, používají nadace filantropických rodin, které jsou níže na žebříčku, ale které jsou také nesmírně bohaté. Abych byl stručný, zdůrazním pouze tři nejdůležitější nadace na světě, které propojují všechna průmyslová odvětví na světě.

Jde o Nadaci Billa a Melindy Gatesových, nadaci Open Society kontroverzního multimiliardáře George Sorose, a nadaci Clintonových. Velmi stručný úvod, abyste měli představu o velikosti těchto typů nadací. Podle oficiálního webu Světového ekonomického fóra, nadace Gatesových je největším přispěvatelem Světové zdravotnické organizace poté, co prezident Donald Trump v roce 2020 pozastavil financování WHO. To nadaci Gatesových dělá jednu z nejvlivnějších organizací na světě v oblasti všeho, co souvisí s naším zdravím. Nadace Gatesových má úzkou spolupráci se 16 největšími farmaceutickými společnostmi na světě. Včetně Pfizeru, AstraZenecy, Johnson&Johnson, BioNTechu a Bayeru, a právě jsme viděli, kdo vlastní nejvíce akcií těchto společností. Vanguard a BlackRock. Bill Gates byl pouhý počítačový maniak, který se stal jedním z nejbohatších lidí na světě.

Ale pochází z filantropické rodiny, která, tak jako on, pracovala pro absolutní elitu. Bill je zakladatelem Microsoftu, který je vlastněn BlackRockem, Vanguardem a donedávna Berkshire Hathaway, ale současně je nadace Gatesových největším akcionářem hned po BlackRock, Vanguard, State Street a Berkshire Hathaway, kde byl dokonce chvíli člen rady. Strávili bychom tu hodiny, pokud bychom zvážili vše, v čem je zapojena nadace Gatesových, nadace Open Society George Sorose, a nadace Clintonových. Ale protože nás propojují s dalším tématem a se současnými událostmi, tento krátký úvod byl důležitý. Další téma by podle mě mělo začít otázkou: Náhodný člověk jako já, s velmi malou zkušeností se stříháním videí, za použití starého notebooku, může za 20 minut objektivně znázornit, že pouze dvě společnosti mají absolutní monopol nad všemi průmysly na světě.

Takže přirozená otázka je: proč o tomto neslyšíte v médií? – „Cože?” – „To je dobrá otázka.” Každý den máme výběr mezi bezpočtem zpráv, dokumentů a televizních programů, a přesto ani jeden o tomto nemluví. Je to něco, co není dostatečně zajímavé, nebo tam mohou hrát roli jiné zájmy? Odpověď získáme znovu z Wikipedie. Kolem 90 % mezinárodních médií je vlastněno devíti mediálními konglomeráty. Těchto společností, které ty konglomeráty vlastní, je příliš mnoho, abych je vyjmenovával, takže vám jen ukážu nejdůležitější značky, které známe. ViacomCBS je mateřská společnost, mimo jiné, všech kanálů CBS.

Paramount, odkud pochází nejslavnější filmy a seriály. MTV, Comedy Central, Nickelodeon, populární britský kanál 5 a populární australský kanál 10. Hádejte, kdo jsou největší akcionáři ViacomCBS? Vanguard, Blackrock, State Street. Než se podíváme na ostatní velké konglomeráty, nezapomeňme na naše streamovací monopolisty jako Netflix a Amazon Prime. Oba patří stejným akcionářům. Poté AT&T, což je mateřská společnost Warner Brothers, HBO, Discovery Channel, CNN, Cartoon Network, TNT, DC, a mnoho dalších známých značek. Hádejte, kdo jsou největší akcionáři AT&T?

Vanguard, Blackrock, State Street.

Třetí je všemocná News Corp. Tato společnost vlastní mnoho nejznámějších národních a regionálních novin, časopisů a televizních kanálů v USA, Británii a Austrálii. Akcie News Corp vlastní americký multimiliardář Rupert Murdoch, a instituční investoři, které vidíme všude jinde. Sesterská společnost News Corpu je Fox Corporation, což je také jeden z nejmocnějších mediálních konglomerátů na Zemi. Tak jako News Corp je vlastněn rodinou Murdocha a obvyklými investory. Pak tu máme společnost Walt Disney, konglomerát nepředstavitelných rozměrů, s mnoha dceřinými firmami jako Pixar, Marvel, 20th Century, Lucas Film, ABC, National Geographic a Hulu.

Kdo jsou jejich největší akcionáři? Vanguard, BlackRock, State Street. Další mocný mediální konglomerát je Comcast. Tohle je mateřská společnost NBC, DreamWorks, Universal, The Sky Group, Focus Features, Xfinity a mnoho ostatních velkých mediálních značek. Jak byste očekávali, jejich největší akcionáři jsou Vanguard a BlackRock. Mohl bych pokračovat další hodiny a ukazovat vám, že téměř v každé zemi na světě, místní média jsou v rukou těchto druhů konglomerátů, které jsou ve výsledku vlastněny našimi institučními investory, nebo nesmírně bohatými a mocnými elitními rodinami.

Například v Británii téměř všechny populární noviny a časopisy jsou vlastněny skupinou Daily Mail, Reach a už zmíněným News Corp. V Nizozemsku jsou celá média v rukou „de Persgroep”, Mediahuis a Bertelsmann. A v Německu jsou veškerá média buď ovládána německou vládou, ProSiebenSat1, Axel Springer a znovu Bertelsmann, což je také konglomerát nevídaných rozměrů. Nejen, že je to mateřská společnost největšího knižního nakladatelství, Penguin Random House, a vlastník a zakladatel BMG Music, Bertelsmann také ovládá velkou část evropských médií skrze svoji dceřinou firmu RTL, která má 67 televizních kanálů, 10 streamovacích platforem a 38 rádiových stanicí. Bertelsmann je také vlastněn ultra bohatou rodinou Bertlesmann-Mohn, která otevřeně spolupracovala s nacisty. Reinhardt Mohn byl kvůli tomu v USA udržen jako válečný vězeň.

Bertelsmann kromě RTL také vlastní velkou část francouzských mainstreamových médií, a společně s Media Set, mocným italským konglomerátem bývalého prezidenta Berlusconiho, který ovládá nejdůležitější část italských mainstreamových médií, také vlastní všechny populární španělské televizní kanály. Abychom měli obrázek kompletní, podívejme se na to, odkud pochází zprávy, kterými nás denně krmí všechna tato média. Různá média netvoří svoje správy samy, ale používají informace a obrázky od mediálních agentur jako Reuters, nizozemské ANP a francouzské AFP.

Tyto organizace jsou cokoliv, jen ne nezávislé. Reuters je vlastněn mocnou kanadskou rodinou Thomsonových. ANP je vlastněna nizozemským investorem Cees Oomenem. A AFP je převážně financována francouzskou vládou. Hlavní novináři a redaktoři, kteří pracují v našich médiích nebo těchto agenturách, mají vazby na důležité novinářské organizace jako Evropské novinářské centrum. Ty jsou jedny z největších financovatelů mediálních projektů v Evropě. Školí novináře, tvoří studijní materiály, dávají stáže například v ANP, a úzce spolupracují s největšími korporacemi na světě jako Google a Facebook. Pro novinářskou analýzu a názor, všechna hlavní média na světě používají Projekt Syndicate, nejmocnější organizaci ve své oblasti.

Zásobuje 506 nejdůležitějších médií ve 156 zemích. Projekt Syndicate a k tomu organizace jako Evropské novinářské centrum společně s mediálními agenturami jsou spojujícím vláknem mezi všemi různými médii na světě. Když hlasatelé čtou zprávy ze svých čtecích zařízení, je dobrá šance, že text pochází z jedné z těchto organizací. Globální média jsou v důsledku toho často ve svém podávání zpráv synchronizovaná. Hlasatelé: Ale máme obavy z trendu nezodpovědných, jednostranných zpráv, které sužují naší zemi. Sdílení zaujatých a falešných zpráv se na sociálních sítích stalo příliš běžné.

Co je víc alarmující, některá média publikují stejné falešné příběhy, aniž by si první prověřila fakta. Sdílení zaujatých a falešných zpráv se na sociálních sítích stalo příliš běžné. Co je víc alarmující, některá média publikují stejné falešné příběhy, aniž by si první prověřila fakta. Někteří členové médií bohužel používají svoji platformu k prosazení své osobní zaujatosti a agendy, aby ovládali přesně to, co si lidé myslí, a tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii.

Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Tohle je nesmírně nebezpečné pro naši demokracii. Evropské novinářské centrum a Facebook v září 2020 vytvořili fond k podpoře vybraných mediálních organizací, aby podávaly zprávy během korona krize. Podívejme se, o jaké organizace jde, které společně s mediálními agenturami tvoří naše zprávy. V Projektu Syndicate vidíme nadaci Billa a Melindy Gatesových. Nadaci Open Society. A Evropské novinářské centrum. A pak samotné Evropské novinářské centrum.

Znovu vidíme nadaci Gatesových a nadaci Open Society. A také získávají velké finanční dary od Facebooku, Googlu, nizozemského ministerstva školství, kultury a vědy, a od nizozemského ministerstva zahraničních věcí. Organizace, které jsou v jádru našeho informačního proudu, jsou financovány neziskovými organizacemi stejných elit, které také ovládají celá média. Nicméně, část našich peněz z daní jde také do těchto organizací.

„Čtyři nepřátelské noviny by měly vyvolávat více strachu než tisíc bodáků…” – Napoleon Bonaparte.

Dobře, uvědomuji si, že to bylo hodně informací ke zpracování. A věřte mi, udělal jsem to co nejkratší. A použil jsem pouze ty příklady, které se zdály nezbytné, abych vám ukázal celkový obrázek, abyste současnou situaci lépe pochopili. Jde o všezahrnující téma, které může změnit náš pohled na mnoho historických událostí, ale mým cílem je vás informovat o nebezpečí, ve kterém se současně nacházíme. Bude spousta času na to, se ponořit do minulosti, takže si promluvme o dnešních událostech.

Elity, které ovládají každý aspekt našeho života, až po informace, které přijímáme, jsou závislé na nepředstavitelně koordinované spolupráci, aby všechna různá průmyslová odvětví byla navzájem propojená, aby se ujistily, že všechny fungují v jejich zájmu. Tohle se děje ve Světovém ekonomickém fóru (WEF), jedné z nejdůležitějších organizací na světě. Generální ředitelé největších společností na světě na svých ročních schůzkách v Davosu se setkávají společně s hlavami států, politiky a ostatními vlivnými jedinci a organizacemi jako UNICEF a Greenpeace. Ve správní radě sedí bývalý americký viceprezident a „guru změny klimatu” Al Gore, generální ředitel BlackRocku, Larry Fink, prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, ředitelka CERNu, Fabiola Gianottiová, královna Jordánu, ředitel Mezinárodní komise Červeného kříže, Peter Maurer, a mnoho dalších politiků a ředitelů nejvlivnějších společností na světě.

Podle oficiálního webu WEF, jejich roční členský poplatek stojí v rozsahu od 53 tisíc po 530 tisíc euro, ale podle ročních zpráv WEF, kolem 71 % jejich celkového rozpočtu pochází od jejich partnerů, kteří takto platí za členství mladých politiků, kteří si nemohou dovolit vlastní poplatek. Wikipedie uvádí následující: „WEF je podle kritiků podnikatelské fórum, kde nejbohatší společnosti na světě mohou vyjednávat dohody s ostatními společnostmi nebo politiky.

Účelem WEF by pro mnoho účastníků byl osobní zisk namísto řešení globálních problémů.” Nerad říkám domněnky, ale bylo by na Zemi tolik problémů, pokud se klíčoví vůdci průmyslů, bankéři a politici od roku 1971 ročně schází, aby řešili naše světové problémy? Není zvláštní, že vedoucí environmentální organizace na světě se 50 let schází s generálními řediteli nejvíce znečišťujících korporací, a věci se přitom pro naši přírodu jen zhoršují? To, že tito kritici WEF mají pravdu, se brzy stane zřejmé, jak se podíváme na to, kdo jsou nejdůležitější partneři, kteří představují téměř 71 % rozpočtu WEF. Jde o BlackRock, nadaci Open Society, nadaci Billa a Melindy Gatesových, a mnoho ostatních velkých korporací, kde Vanguard a BlackRock vlastní akcie přímo nebo nepřímo.

Prezident a zakladatel WEF je Klaus Schwab, německý profesor a obchodník. Ve své knize Velký reset detailně popisuje plány své organizace. „Pandemie představuje vzácné, ale úzké okno příležitosti se zamyslet a restartovat náš svět.” – Klaus Schwab Koronavirus je podle něj skvělá příležitost v každém ohledu doslova restartovat naši společnost. Říká tomu „vybudovat zpět lépe”. Tento slogan se zdá být motem všech globalistických politiků na světě. K. Schwab: Nacházíme se v historickém momentě, abychom přebudovali naši budoucnost, abychom restartovali naše politiky. B. Johnson: Samozřejmě chceme spolupracovat na vybudování zpět lépe.

J. Biden: Řekl jsem, že vybudujeme zpět a vybudujeme zpět lépe.

M. Rutte: Rozhodně jde o velkou krizi, ale také nám dává jedinečnou příležitost.

P. Sanches: Musíme využít tuto historickou příležitost. Společně můžeme z krize udělat příležitost.

J. Trudeau: Ale tato globální pandemie také vytvořila příležitost vybudovat zpět lépe.”

Tim Gielen: Podle Schwaba by se naše stará společnost měla vyměnit za novou, ve které se země vzdají své suverenity vůči všezahrnující světové vládě, ve které lidé nic nevlastní, ale pracují pro stát, výměnou za ubytování, zdravotní péči, a všechny ostatní základní potřeby. Tohle vše je podle WEF nezbytné, protože naše moderní spotřební společnost, kterou na nás uvalily samy elity, nemůže jako doposud pokračovat, už není udržitelná. Schwab ve své knize píše, že se do starého normálu nikdy nevrátíme. A WEF publikovalo video, které dělá jasné, že v roce 2030 nebudeme nic vlastnit, ale budeme šťastní.

WEF video: Nebudete nic vlastnit a budete šťastní. Cokoliv budete chtít, to si pronajmete, a bude vám to doručeno dronem. Hrstka zemí bude vládnout. Nebudeme transplantovat orgány. Namísto toho budeme tisknout nové. Budete jíst mnohem méně masa.

Tim Gielen: Nejspíše jste slyšeli nějaké řeči o novém světovém řádu. Média chtějí, abychom věřili tomu, že tohle je téma pro konspirační teoretiky, i když o něm napříč generacemi mluvili prezidenti jako Geoge Bush starší, Nelson Mandella a Bill Clinton.

George Bush starší: Máme před sebou příležitost si pro sebe a pro budoucí generace vytvořit nový světový řád. Svět, kde právní řád, ne pravidla džungle, bude řídit chování národů. Jak uspějeme, a to se stane, máme vážnou šanci v tomto novém světovém řádu. Řád, kde věrohodná Organizace spojených národů může využít svoji mírovou roli, aby naplnila slib a vizi zakladatelů OSN.

Bill Clinton: Prezident Bush po roce 1989 řekl frázi, kterou často sám používám, že potřebujeme nový světový řád.

Joe Biden: Úkol, který nyní máme, je ve skutečnosti vytvořit nový světový řád.

Tim Gielen: Ale také o tom mluvili slavní filantropové jako Cecil Rhodes, David Rockefeller, Henry Kissinger a dokonce George Soros. George Soros: Potřebujete nový světový řád, kde Čína musí být součástí procesu jeho tvoření, musí se zapojit. Tyto důležité postavy, které kromě Mandely byly všechny mezi vrcholnou elitu, když byly stále naživu, nejsou jediné, které sní o všemocné světové vládě. OSN v roce 2015 představila svoji kontroverzní Agendu 2030, která je téměř identická s Velkým resetem Klause Schwaba.

OSN ve svých vlastních slovech, jako Schwab, říká, že do roku 2030 chce vymýtit ze Země chudobu, hlad, environmentální znečištění a onemocnění. Zní to jako hezký plán, dokud si ale nepřečtete zbytek. Jde o to, že Agendu 2030 zaplatíme my, občané. A tak jak se po nás současně požaduje, abychom se vzdali základních práv v zájmu veřejného zdraví, bude se po nás požadovat, abychom se vzdali svého bohatství v zájmu snížení chudoby. Tohle nejsou konspirační teorie.

Sami si to můžete přečíst na jejich oficiálním webu. Ve zkratce jde o tohle: OSN chce vzít peníze daňových poplatníků ze všech západních zemí a dát je mega korporacím elity, které budou mít za úkol znovu vybudovat společnost. Podle OSN je třeba kompletně nová globální infrastruktura, protože fosilní paliva se musí stát věcí minulosti. OSN říká, že pro tak obrovský projekt je třeba světová vláda. A stejná OSN říká, že by měla být touto globální vládou.

OSN jako Schwab je přesvědčena, že pandemie je dokonalou příležitostí urychlit implementaci Agendy 2030. Je znepokojivé, že WEF a OSN otevřeně přiznávají, že pandemie a ostatní pohromy považují za příležitost transformovat společnost, zejména jelikož, jak jsme viděli, že elity mají k dispozici všechny zdroje, aby nás přesvědčily, že pandemie existuje, a dokonce aby ji vytvořily. Tyto věci bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu a měli bychom je důkladně prozkoumat. Jak to uděláme, narazíme na věci, které jsou ještě více znepokojivé. 18. října 2019, několik měsíců před vyhlášením pandemie, v New York City v hotelu Pierre se pořádalo setkání pro vybranou skupinu kolem 130 velmi důležitých hostů, včetně politiků a nejuznávanějších zdravotníků a farmaceutů.

Účel toho setkání bylo simulovat možné scénáře v případě globální pandemie. Můžete říct, že to může být jen náhoda. Nicméně během této simulace se jako příklad použil koronavirus. Simulace detailně popisovala, jak se koronavirus vytvoří a jak ho mohou ovládnout pouze pomocí intenzivní spolupráce celých průmyslových odvětví, vlád a vládních agentur. Znovu nový světový řád, který nás zachrání před zničením. Překvapí vás, když vám řeknu, že tohle setkání s názvem Událost 201 bylo organizováno nikým jiným než Světovým ekonomickým fórem, nadací Billa a Melindy Gatesových, a Institutem Johnse Hopkinse?

Tohle není konspirační teorie. Sami se podívejte na oficiální web Události 201. Možná vás už v tuto chvíli ani nepřekvapí, že německý institut Roberta Kocha, který jako každý jiný národní zdravotnický institut na světě má úzkou vazbu na WHO, kterou financuje Bill Gates, v roce 2012 vytvořil podobnou simulaci. Tak jako při Události 201, i při této simulaci byl použit koronavirus. Tato simulace předpokládala, že na jihoasijském trhu s jídlem se koronavirus rozšířil ze zvířete na člověka.

Jaká náhoda, že? V této simulaci trvá úřadům několik týdnů, aby identifikovaly virus, což mu umožňuje, aby se rozšířil po celém světě. Simulace prezentuje následující tři roky, během kterých probíhají lockdowny a ekonomiky jsou zničené. Ale také se ve všech aspektech simuluje dopad na společnost. I protesty. Nebudu vás unavovat detaily. Ve skutečnosti si tuto analýzu můžete sami stáhnout z webu německé vlády. Jako poslední vám chci ukázat výňatek z přednášky, kterou 22. ledna 2019 měl belgický virolog Mark van Ranst v Chatham House, neziskové organizaci v Londýně, kde se schází důležití světoví vůdci k probírání globálních problémů. Mezi držitele ocenění Chatham House patří Hillary Clintonová, Melinda Gatesová a John Kerry.

To, o čem van Ranst mluví, je jednoduše šokující. Van Ranst ve skutečnosti vysvětluje, jak během prasečí chřipky oklamal celou belgickou populaci skrze šíření strachu, čísla o úmrtnosti vytržená z kontextu a manipulaci médií. Posměšně vysvětluje, jak se mu vyděšené belgické populaci podařilo podstrčit vakcínu proti prasečí chřipce. Vakcínu vyrobenou farmaceutickými společnostmi, pro které pracoval.

Mark van Ranst: Mockrát vám děkuji za pozvání. Požádali mě, abych vám řekl o své zkušenosti v roli krizového manažera, chřipkového komisaře pro Belgii, a abych zde vyzdvihnul styl komunikace. Máte jednu šanci to udělat správně. První den je velmi důležitý. První den začnete komunikovat s tiskem, s lidmi, a musíte to udělat správně. Musíte mířit po jednom hlasu, jedné zprávě. V Belgii se pro to rozhodli jmenovat nepolitika. Nemám žádné vazby na stranu, a to tehdy dělalo alespoň trochu snazší, protože na vás neútočí politicky. To se tam neděje a to byla velká výhoda. Druhá výhoda je ta, že v Bruselu můžete hrát naprosto naivního člověka, a udělat toho mnohem víc, než co byste jinak dokázali. Ten první den nebo první dny musíte být všudypřítomní.

Přitáhnete tedy pozornost médií. Uděláte s nimi dohodu, že jim řeknete vše, a když vám zavolají, tak zvednete telefon. Když to uděláte, můžete těžit z těch prvních dní, abyste získali kompletní pokrytí pole, a oni nebudou hledat alternativní hlasy. Pokud to uděláte, věci se tím mnohem zjednodušší. První týdny jsou pohoda, když nemáte žádnou opozici a všichni potřebují novinky, a pro novinky mohou chodit k vám, můžete přinášet docela dost neutrálních informací, které se rozšíří, a zprávy budou takové, jak je budete prezentovat vy, což můžete dělat pouze v prvních pár týdnech nebo měsících.

A pak musíte říct – dobře, budeme mít úmrtí na H1N1. Tomu se samozřejmě nedá vyhnout. Použil jsem citát Sira Donaldsona, kdy řekl, že v Británii na vrcholu epidemie na konci léta bude umírat 40 lidí denně. Tehdy v Británii bylo 62 milionů lidí, 40 úmrtí denně, to jsem vypočítal pro Belgii, kde to dělalo 7 dní denně na vrcholu epidemie. Použil jsem to v médiích. Sedm úmrtí denně na chřipku v Belgii na vrcholu epidemie by bylo realistické. To je pravda každý rok. I mezi pandemiemi to je velmi konzervativní. Nicméně mluvit o úmrtích je důležité, protože když to řeknete, lidé si poví: Páni, co tím myslíte? Lidé kvůli chřipce umírají?

To byl nezbytný krok. A o pár dní později jsme samozřejmě měli první úmrtí na H1N1 v zemi. A půda byla připravena a už se o tom mluvilo. Pak musíte vybrat, kdo bude očkován jako první. Ženy a děti první… rizikové skupiny byly důležité. A pak jsem zneužil fakt, že vrcholové fotbalové kluby v Belgii nepatřičně a proti všem dohodám nechaly naočkovat svoje hráče, udělaly je prioritou. Tak jsem si řekl, že to mohu použít. Protože pokud populace vážně uvěří, že tato vakcína je tak žádoucí, že i fotbaloví hráči se nechali očkovat proti pravidlům, řekl jsem si, že to mohu využít, tak jsem z toho udělal velký humbuk. Tady se píše: „Van Ranst zuří”. Ale fungovalo to.

Tim Gielen: Organizace Chatham House je také financována všemi velkými korporacemi elit, nadací Gatesových, a nadací Open Society. O koronaviru bychom mohli mluvit hodiny, který má míru přežtí 99,98 %, a o nepochopitelných opatřeních, které ničí naši společnost. Miliony podnikatelů přišly o svůj příjem. Bezpočet starých lidí zemřelo v osamocení, v izolaci od svých rodin, ale myslím si, že jsme přezkoumali dostatek faktů, které dávají globální covidová opatření do širšího kontextu, vnímáno z perspektivy elit.

Tato nesmírně bohatá elita, která má kolektivně desítky tisíc miliard, nemá žádný problém se skutečností, že více jak 40 % světové populace musí vyžít za méně než 5,5 dolarů denně. Nebo že miliony dětí umírají na kontaminaci pitné vody, kterou samy způsobily, nebo na podvýživu. Nebo na jejich kulky a bomby. Chtějí získat jen víc moci. Elity nemají v úmyslu sdílet s námi svoje bohatství. Ve skutečnosti jsou o svých plánech upřímní, že nám chtějí vzít i ten poslední kousek, a ty plány jsou zaváděny právě teď, co tohle říkám.

zdroj: https://otevrisvoumysl.cz/monopol-dokument-o-tom-jak-funguje-svet/?fbclid=IwAR3TmS5oOA0GObfbHrImgicDLU9zRZS6k0oPfL97TVDqGn03KjP8Lkmp4PI