Hladomor na Ukrajině a bolševizmus

Po skončení občanské války byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz, sdružující zpočátku Bělorusko, Ukrajinu a Zakavkazsko. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky.

Úroveň ruského hospodářství rostla během vyhlášených pětiletých plánů. První pětiletky byly provázeny obrovským růstem průmyslu. První pětiletka zahájila proces elektrifikace Ruska zdůrazňovaná Leninem. Druhá pětiletka zavedla družstevní zemědělskou výrobu.

Během těch dvaceti let od VŘSR do začátku války  se podařilo sovětům udělat ze zaostalého  zemědělského státu průmyslovou velmoc. V roce 1924 V. I. Lenin zemřel a vlády se ujal Josef Vissarionovič Stalin.

Historie Ruska představuje dlouhou řadu hladových let s neustálým nárůstem počtu neúrodných let a hladomorů až do XX. století. Je ustálený fakt, že neúrody v Rusku se opakovaly každých 6-7 let. V letech občanské války 1921-1922 se pod hrozbou hladu a epidemií nacházelo 23 gubernií s počtem obyvatelstva 32 milionů. Ano, hlad byl, ale sovětská moc organizovala boj s touto pohromou. Sklidilo se 120 milionů pudů (Pud = ruská váhová jednotka, 16,38 kg) obilí. Z hladovějících oblastí se přesídlilo do úrodných oblastí 5,053 milionu lidí. O těchto lidech antikomunističtí demagogové vytvářejí dojem, že ti lidé zemřeli hladem. Právě zde je nejvíce výmyslů kolem tzv. "Hladomoru". Jakoby bolševici vzali od chudých rolníků všechno zrno a ti museli potom hladovět.

Bolševici hned na začátku začali rozvíjet průmysl ve městech. Vytvořili pracovní místa a začali zvyšovat produktivitu práce. Horší situace byla na venkově. Po revoluci vláda zlikvidovala velkostatkáře - většinou šlechtu - a rozdělila půdu rolníkům. Počet malých hospodářství vzrostl na 25 milionů. Drtivá část občanů SSSR byli rolníci, navíc s velmi nízkou produktivitou práce. Ještě na začátku 30. let byla produktivita zemědělství asi 37% - tzn. dva zemědělci byli schopni živit jednoho obyvatele města. Produktivita práce těchto malých hospodářství byla velmi nízká. Rolníci nakrmili sotva sami sebe.

Přitom průmysl potřeboval pracovníky. Bylo třeba zvýšit produktivitu práce v zemědělství a rozvoj techniky to už dovoloval, aby uvolnění rolníci naplnili pracovní místa v průmyslu. Bylo třeba mechanizovat zemědělství, ale rolník si traktor nemohl dovolit. Proto jedinou ekonomickou cestou pro SSSR byla kolektivizace zemědělství. Rolníci dávali půdu (kterou dostali od vlády před 10 lety), inventář, dobytek do společného hospodářství a začínali pracovat dohromady. Produktivita prudce rostla díky dělbě práce a zavedení mechanizace, kterou poskytl stát. Přitom měl kolchozník příjmy z vlastního hospodářství. Stalin se postaral, aby měl kolchozník více půdy než soukromník, aby každý měl krávu. Jak se ve městě objevila pracovní místa, část rolníků odcházela pracovat do průmyslu. Výsledkem bylo, že v průběhu života jedné generace se polovina obyvatelstva země přemístila z vesnice do města bez nejmenších ekonomických a společenských otřesů!

Velkým hitem antikomunistů je hladomor na Ukrajině v roce 1932. V roce 1930 objem chlebového obilí na Ukrajině činil 6,92 milionu tun (30% celkového objemu produkce), v roce 1931 7,39 milionu tun (40%) a v roce 1932 pouze 4,28 milionu tun (29%). Proč se snížila úroda zrna v roce 1932 jen na 29% ve srovnání s rokem 1931? A proč hlad postihl v podstatě pouze Ukrajinu a Don? V té době bylo rozhodnuto o vytváření kolchozů. A rolníci se nechtěli vzdát svých polí ve prospěch celku. Nechtěli se vzdát půdy, kterou jim komunisté dali deset let před tím. Do té doby neměli nic. Nenasytnost, antikolchozní propaganda a záškodnictví bylo příčinou hladomoru.

"Nejprve došlo k nepokojům v kolchozech, byli zabíjeni komunističtí funkcionáři a jejich spolupracovníci, ale později byl rozvinutý systém pasivního odporu, jehož cílem bylo systematicky klást překážky bolševickým plánům na osev a sklízení. Rolníci všude uskutečňovali pasivní rezistenci, ale na Ukrajině tato rezistence nabyla charakter národního boje. Odpor ukrajinského obyvatelstva vyvolal krach plánů žně roku 1931 a ještě více v roce 1932. Katastrofa roku 1932 byla tou nejhorší pohromou, jakou musela zkusit sovětská Ukrajina od hladomoru let 1921-22. Kampaně za osev polí zkrachovaly jako na podzim, tak i na jaře. Celé pozemky zůstaly ležet ledem. Navíc v předchozím roce v průběhu sklizně bylo v mnoha krajích, zejména na jihu, ponechaných dvacet, čtyřicet a dokonce až padesát procent úrody na polích a nebylo sklizené vůbec, nebo bylo zničeno v průběhu mlácení. "

Na Ukrajině a Donu zem ořou ne koňmi, jako v centrálním Rusku, protože na černozemi je to pro koně vysilující, proto ořou s voly. A voli to je hovězina, která se dá jíst. Obyvatelstvo zabíjelo a konzumovalo svůj dobytek, odmítajíc ho odevzdat do kolektivního vlastnictví. Proto v roce 1932 na Ukrajině a na Donu obdělali sotva třetinu úrodné země - to je opravdová příčina hladu. Proč tak málo zaseli? Stavy volů se na Ukrajině snížily z 593,7 tisíc (v roce 1929) na 105,2 tisíc (1932) to znamená 6-krát méně! Nebylo čím obdělávat půdu. Žádné obilí bolševici nezabírali, naopak, snížili objem výkupu. Potravinová pomoc na Ukrajinu přicházela, ale často se jaksi nedostala k těm, ke kterým měla.

Otázka je o množství obětí "hladomoru", který si způsobili Ukrajinci a kozáci sami. Množství úmrtí hlady bylo minimální. No bez pochyby, hlad ovlivnil nemocnost obyvatelstva a délku života a tomu odpovídající úmrtnost a porodnost obyvatelstva. Přesto podle údajů počet obyvatel Ukrajiny k 1.1.1927 byl 29 043 000 lidí, a k 1.1.1939 to bylo 30 946 000 lidí. Tedy žádná tragedie. Žádné miliony mrtvých hladem o kterých mluví dnešní demagogové. Wikipedie píše, že "počet mrtvých při UMĚLE vyvolaném hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 3,5 miliónu. Ukrajinský hladomor byl pokus o převrat, který nevyšel. Takto se lže o minulosti.

Na sjezdu strany řekl Stalin : Naše země se přeměnila z agrární země v zemi průmyslovou, ze země malorolnické v zemi největšího, pokročilého socialistického zemědělství. Vykořisťovatelské třídy byly bojem vytlačeny ze svých výrobních pozic. Jejich zbytky se rozprchly po celé zemi a začaly zákeřně bojovat proti sovětské moci.