Odložme politickou korektnost a nalijme si čistého vína. Upřímně, bez zlých či jiných úmyslů.

Zpráva PL.cz však uvádí některá, poněkud skutečnostem neodpovídající sdělení, jako např., že v Letech byl za války koncentrační tábor určený prý zejména pro Romy. O skutečném charakteru tábora v Letech se již delší dobu vede poměrně ostrá debata, resp. výměna názorů, kdy jedna strana, zastánci odstranění vepřína a vybudování pomníku a jejich lobby tvrdí, že tábor byl koncentrákem, přestože řada renomovaných historiků konstatuje a na faktech dokumentuje, že o koncentračním táboře nemůže být řeč, protože nesplňoval technická kritéria koncentračních táborů, jako byl např. v Osvětimi-Březince, Treblince, Mathausenu a pod.

Nebyl také určen výhradně pro Romy, i když v jistou dobu Romové co do počtu převažovali, v táboře však nepřišli o život, ale až ve skutečném koncentračním táboře v Osvětimi. Nicméně, v táboře byli vězněni i lidé jiné komunity, náboženství či rasy, např. židé apod. To, že vše směřuje k Romským obětem, je jen snaha umocnit lidskou tragédii občanů romské komunity, jako by tisíce jiných lidských obětí z dob II. světové války kdekoli na území ČR byly lidsky méně tragické, méně bolestné.

Zkusme se na tuto problematickou záležitost podívat naprosto neutrální optikou a najít bezemoční, plnohodnotnou a seriózní odpověď na hodnotovou otázku, zda životy Romských občanů mají být považovány za cennější, než životy celé řady původních občanů Československé republiky, kteří se stali rovněž obětmi II. SV a které mají mnohdy na místě tragédie často jen křížek, kámen, tabuli se jmény a připomínkou na tragickou událost.

Romů, které nikdo nehodlá nijak diskriminovat z hlediska nacionálního a lidského, ale férově jen posuzovat z hlediska společenské prospěšnosti, vzdělanosti, kulturnosti, civilizovanosti a úrovně jejich specifického života (i s přihlédnutím jejich genetického a historického vývoje). Z tohoto hlediska jim rozhodně není možné přisuzovat stejný občanský význam a prospěšnost pro republiku jako oběti občanů, původem české nebo slovenské národnosti, kdy hodnota jejich života, jejich vykonané práce pro republiku nemá a ani nemůže mít s Romy srovnání.

Přesto se kauza tábora v Letech nese v duchu, jako by romskými (tehdy ješt cikánskými) oběťmi se stali provilegovaní nebo pro republiku nějak významní lidé,

jejichž ztráta v důsledku II. SV by měla být pro společnost a republiku mimořádně významnou ztrátou. Tím v žádném případě není míněna žádná diskriminace, žádný projev rasismu, xenofobie, nacionalismu apod., ale jen faktické posouzení bez všech nacionálních, rasových, lidsko-právních příkras, bez politické korektnosti, falešného působení na city, prostě konstatování, že z romských obětí v táboře v Letech u Písku se účelově dělají oběti se značně přehnaným významem, zneužívajíce současného trendu boje proti nacionální a rasové diskriminaci, boje za lidská práva, demokracii atd., zvláště, jsou-li k tomu používány byrokratické, vyděračské direktivy z EU či EK.

Vezmeme-li v úvahu, že samotné romské úsilí a silné lobby pro památník v Letech v čele s indoktrinovaným exministrem Hermanem se podařilo donutit vládu k rozhodnutí o vykoupení vepřína v Letech za celkovou částku 450 milionů Kč (přičemž tím byla zlikvidována u nás tak nedostatková výroba vepřového masa), že stát bude navíc hradit i náklady na demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže a rekultivace, což přijde daňového poplatníka na další stamiliony korun.

Proklamacím, že na budování samotného památníku poslouží peníze z norských fondů můžeme, ale také nemusíme věřit, resp. není vyloučeno, že nějakým tím miliónkem na Památník romským obětem, jak má být památník nazván, přispěje i státní erár. Politických měkkotů, dobroserů a řiťolezců je stále dost na to, aby stát kromě zmíněných peněz, pustil ještě nějakou kačku navíc. Apropó, samotné Romy, k jejichž údajným obětem bude památník vybudován, to nebude stát ani korunu. Zda to ocení, zda se to promítne do jejich problematického začleňování do společnosti, resp. k jinému přístupu plnění zákonných povinností občana, je nabíledni. A také, zda vybudování památníku za uvedenou cenu lze považovat za „relevantní“ vůči většinové komunitě spoluobčanů.

(PS: Pokud by stamiliony, vynaložené v souvislosti s vybudováním Památníku v Letech byly racionálně využity např. na sociální bydlení Romů, bylo by to mnohem prospěšnější. Posedlost, spojená s vybudováním pomníku v Letech bude nejen pomníkem obětem, ale i památníkem živých, kteří svou nezodpovědnou lobby umožnili vytáhnout ze státní pokladny stamiliony, které jinde drasticky chybí).