Je statistika nakažených, nemocných, resp. zemřelých na Covid-19 relevantní, spolehlivá?  

      V případě bodu a) lze zcela vážně pochybovat o relevantnosti zjištění příznaků, nebo nakažení Covidem-19, které mohou být velmi nepřesné a ničím nepotrvzené. Zvýšená teplota, kašel, dušnost, slabost apod. jsou všeobecné příznaky mnoha jiných nemocí, které nemusí s Covidem-19 souviset. Je-li člověk s těmito příznaky poslán do nemocnice, je automaticky zařazen mezi osoby nakažené Coviem-19. Statisticky je takový člověk následně veden jako nakažený Covidem-19, přičemž  to nemusí zcela odpovídat realitě, statistika v tomto případě zkreslená a neodpovídá realitě.

     V případě bodu b) by už měl být člověk evidentně nemocen s nezpochybnitelnými faktory Covidu-19. Neznamená to ovšem, že jde o vážný, resp. těžký stav pacienta, protože ten by se v takovém případě již nacházel na covidovém oddělení vážného onemocnění. Je-li ale hospotalizován člověk, u kterého byly zjištěny jen „jakési“ příznaky, které mohou, ale nemusí být svým charakterem příznaky covidovými, přesto je takový člověk veden a léčen jako nakažený Covidem-19.

      V této souvislosti nelze přejít fakt, že statistika hovoří o více jak milionu uzdravených, resp. vyléčených údajně nemocných Covidem-19, což ovšem vyvolává otázku, jak nebo čím byli tito nemocní vyléčeni. Je přece známo, že dosud na Covid-19 neexistují léky, jen vakcínami je možné nakažení Covidem-19 předejít. Statisíce údajně „nakažených“ a hospitalizovaných, kteří byli údajně nějakým zázračným způsobem vyléčeni potvrzuje, že u těchto „nemocných“ nešlo o onemocnění, resp. nakažení Covidem-19, ale nejspíš o klasickou chřipku nebo jiné onemocnění s příznaky podobnými Covidu-19.

      Je proto velmi závažná otázka, proč se vláda uchyluje k těmto irelevantním statistikám, které totálně zkreslují celkovou situaci nakažení občanů ČR Covidem-19. Takové skutečnosti staví ČR do nepříznivého hodnocení  v zahraničí, což pro reputaci Česka není zrovna nejlepší vizitka.

      Vezmeme-li v bodě c) v úvahu prokazateleného onemocnění lidí Covidem-19, které mají těžký průběh léčení, kdy vyléčení je značně problematické a ne zcela úspěšné, jde často nebo zpravidla o souběh Covidu-19 s jinou vážnou nemocí či chorobou. Případné vyléčení však nelze počítat ve statisících vyléčených, ale spíše lze mluvit o „zázraku“!  Nicméně ani v tomto případě není statistika relevantní a přesná, neboť ani zde není úmrtnost pacientů přesně identofokována, resp. evidována jak  jednoznačné úmrtí v důsledku viru Covidu-19, nebo úmrtí s účastí a podporou Covidu-19! (rozdíl mezi oběma faktory je naprosto nezanedbatelný.)

       Suma sumárum, statistika, kterou  vede vláda, resp. jiné pověřené orgány,       je evidentně desinformační, nepřesná, zkreslující a svým způsobem demoralizující. Vyvolává to dojem, že vláda tak činí úmyslně, aby statistika       v občanech vyvolalo dojem opodstatněnosti všech často naprosto nesmyslných, nelogických, či neopodstatněých opatření, které mají za cíl občany omezováním jejich svobody, omezováním jejich činnosti, ekonomicky  je ničit, nedemokraticky omezovat na jejich právech, jinými slovy „přitlačit ke zdi. To ovšem není záměr české vlády, ale záměr jistých sil, které vládám určují, resp. diktují způsob vládnutí pod vlivem jejich západní politiky, kterou sledují své evidentně nehumánní cíle. Je to dílo několika jedinců v rámci NWO, kteří se na této genocidní politice podílejí, což pro ně vytváří vysoce efektivní byznys, ale také posiluje jejich vliv na potlačení identity a samotnou existenci jimi v područí ovládaných (nejen evropských) států.

     Paskvilem zavánějící, či spíše zavádějící statistika o Covidu-19 v ČR jen dokazuje, že vláda nejedná samostatně, ale pod silným vlivem a tlakem v daném případě EU, která je zase ve vleku západní politiky, resp. USA. Svoboda, samostatnost, i slavná demokracie v Česku vzaly za své a díky této politice na to svým způsobem doplatilo tisíce mrtvých, zkrachovalých  či jinak postižených a poškozených občanů.