Hodit či nehodit do toho vidle?

• měli být odebrány vysokoškolské tituly všem, kteří ho získali za minulého režimu a je známo, že v této době bylo umožněno studovat pouze synkům a dcerám nomenklaturních kádrů a běžný člověk neměl na vzdělání nárok. Lež jako věž, jak se říká. Jsou stovky vystudovaných inženýrů, doktorů, právníků a nositelé jiných titulů, kteří pocházeli či pocházejí z dělnických rodin. Pan Merta to však vidí poněkud jinak, protože pak by ten komunismus nebyl tak hnusný a odsouzení hodný.
• ...vyjet s buldozéry a srovnat ze zemí ty betonové králíkárny, hyzdící naše města a dát občanům možnost, aby si postavili bydlení dle svého vkusu a stavu své peněženky. Nevím, jak moc má naditou peněženku pan Merta, že má chuť zbořit panelové domy a postavit si dům podle vlastního vkusu, přičemž na druhé straně některé stoleté domy přežívají aniž by se jich kritika pana Merty dotkla. Nicméně, pan Merta se asi shlédnul v názoru V. Havla, neboť autorem výroku o králikárnách pochází od něj.
• V Národní frontě... pracovali pro režim také představitelé různých spolků od myslivců až po hasiče, včetně lidovců … Nevím, jak by pan Merta dokazoval, že hasiči, myslivci, holubáři, zahrádkáři a další obětaví dobrovolníci pracovali pro režim. Nicméně v tomto případě není od věci vyslovit s panem Mertou souhlas. Pokud to však pan Merta chápe tak, jak to sděluje, pak pravda je taková, že všichni, co pracovali, nebo se ve volném čase něčím zabývali, pracovali de facto pro režim, neboť svou prací a činností vybudovali to, v čem dnes žijeme a co dodnes užíváme. I když podle názoru pana Merty je otázka, kde on žije,

        možná někde na ostrově, nevím...

• Z učebnic by měly být vymazány všechny zmínky o Václavu Havlovi, který ač se prezentoval jako antikomunista, tak se spřáhnul s bolševikem Čalfou, který vlastrně zařídil jeho zvolení prezidentem parlamentem ovládaným komunisty, což jistě nečinil zadarmo. V tomto případě má pan Merta velkou pravdu, zvláště co se týká samotného Havla i když Václav Havel nebyl jen „antikomunista“, byl hlavně hamižný a spekulativní kariérista, který za cenu lživého, podlého, vlastizrádného jednání dosáhl všeho, čeho dosáhnout chtěl. Ke škodě státu a občanů.
• ….zakázat reprízování televizní a filmové tvorby z dob minulých, neboť přináší skreslený obraz o období tzv. reálného socialismu, což má jistě nepříznivý dopad na naši mladou generaci. Z čítanek by měly bát odstraněny odkazy na autory jako například Nezvala, Olbrachta, Vančuru, S. K. Neumanna atd. protože to byli přece také komunisté. Z názorů pana Merty není zřejmé, jestli je opravdu tak zanícený antikomunista, nebo mu jen, jak se také říká, „hrabe?“ Máme se snad podle pana Merty vrátit do dob Jana Husa, kdy byly páleny knihy, zakazováno šíření anticírkevních myšlenek atp.? Má pan Merta vůbec nějaký vztah k literatuře? Překvapujicí jsou také jeho obavy z nepříznivého dopadu na naši mladou generaci a musím se zeptat, zda mu leží na srdci a zda mu také vadí, resp. má obavy o výchovu naší mládeže např. zavedením inkluze ve školách nebo snaha učit malé děti o sexu, genderismu, několika pohlaví atd.?
• Čistky by se samozřejmě měly týkat i galérií, protože i tam se najdou díla komoušů např. takového Filly. Ví pan Merta, že např. Pablo Picasso byl členem francouzské komunistické strany a že až do své smrti zůstal jejím věrným členem? Není mi známo, že by byly ničeny jeho díla a jeho osoba byla dehonestována jen proto, že byl komunista!

     Tak to je několik málo postřehů k propagačně dehonestační agitce pana Merty a jeho iracionálnímu návrhu na konečné zúčtování s komunistickým režimem. Ano, za pár měsíců tomu bude již 33 roků, co jsme euforicky, plni nadějí na „lepší“ zítřky na náměstích, ulicích cinkali klíči, hlavně na pražském Václaváku. Podle některých lidí jsme prý tímto ukončili éru komunistického režimu. Jakkoli se to jeví jako reálné či pravdivé, pak tomu tak zdaleka není. Je dostatečně známo, že řada komunistických kariéristů, v jiném kabátě a jiné roli úspěšně budují režim, zvaný kapitalismus, nebo také tzv. demokracii či konzervativní liberalismus, stačí jen si vybrat. Jsou to ti soudrzi, kteří se „zasloužili“ o destrukci celého národního hospodářství, dnes se tomu velkoryse říká ekonomika státu, co bezpracně zbohatli jen díky svým kontaktům a vzájemné podpoře v rozkrádání, tunelování, podvodech a dalších nezákonných a přesto dosud nepotrestaných zločinech. Což kdyby pan Merta raději napřel své síly a záměry tímto směrem?

     Pokud jde o samotný bývalý komunistický režim, nelze jej brát jako jednolitý celek, protože tento režim se skládal z několika částí. Dovolím si ve stručnosti popsat a také připomenout jednotlivé části socialistického režimu a skutečnosti, abych panu Mertovi připomněl, co všechno komunistický režim obnášel, protože on se ve svém článku zaměřil jen na pomlouvačný ideologický charakter bývalého režimu, hospodářsky sociální stránku režimu však záměrně nezmínil. Je proto nutné bývalý režim vidět a hodnotit komplexně.

     Předně je nutné si uvědomit, že bývalý komunistický režim má dvě základní roviny: ideologickou a hospodářsky sociální. Do ideologické části spadají všechny kritizované či odsouzení hodné činy, které byly  v tu dobu realizované jako součást ideologického boje socialistických států za podpory SSSR proti kapitalistickému nepříteli. Tento boj se všemi negacemi, včetně obětí na lidských životech byl nutný vzhledem ke snahám západních centrál, které usilovaly o zvrat režimu. Stejně jako dnes se vede boj proti proruské propagandě, která prý ohrožuje bezpečnost evropských států a EU, i v době socialismu byly podobné kroky vedeny jak proti republice, jejímu zřízení, tak celkově proti zemím Varšavské smlouvy. Dnes všechny všeobecně známé negativní a kritizované události a oběti se staly středem či důvodem k odporu proti bývalému komunistickému režimu.

     Druhá rovina má zcela jiný, pragmatický charakter. Jakkoliv celá občanská veřejnost a společnost byla vedena hlavní politickou silou KSČM a pod komunistickými ideologickými hesly, tématy a motivací,  hospodářská situace státu a životní úroveň obyvatelstva ČR se rok od roku zlepšovala. Silnou a úspěšnou motivací byly pětileté plány, tzv. pětiletky, které daly základ pro budování válkou zničené republiky. Je třeba si připomenout, že to byli především komunisté, kteří iniciovali obnovu  válkou zničeného Československa. S nadšením budovali, stavěli, obnovovali, vyráběli vše, co vedlo k prosperitě státu a života občanů republiky. Komunistický režim měl za cíl ochranu státních hranic, ale i vnitrostátní bezpečnost proti eventuálnímu (západnímu) nepříteli, proto vybudoval silnou armádu, která nejen chránila vlast, ale byla k dispozici v případě živelných či jiných událostí, byla k dispozici v pomoci občanůmtak  i národnímu hospodářství.

     Komunistický režim zabezpečil práci všem občanům, povinnost pracovat byla dána zákonem. Lidé v práci vydělávali tolik, že každý mohl normálně vyžít. Také Cikáni museli pracovat tak jako každý jiný občan. Příživníci, stejně jako neplatiči výživného na děti byli uvězněni, museli pracovat a peníze byly předávány matkám a dětem.

     Praktické a velmi progresivní pětileté plány, které byly sestavené nejen komunistickými, ale i bezpartijními ekonomickými odborníky, umožnily ve městech vybudovat řadu potřebných projektů jako např. továrny, postavit domy a byty s levným nájmem, požární zbrojnice, poštovní úřady, obchody a služby, školy s tělocvičnami a jídelnami,, školky, nemocnice, zdravotnická zařízení, divadla a kina, kulturní střediska, knihovny, hvězdárny, sportovní haly, plavecké bazény, fotbalové stadiony, postavili vodní a tepelné elektrárny, vybudovali vodovodní a kanalizační sítě, elektrifikovali železniční dopravu a všechny obce, plynofikovali města, stavěli dálnice, silnice, letiště, vyráběli osobní i nákladní auta, traktory, motocykly, letadla, malé a námořní lodě, jaderné reaktory, špičkové zbraně, vodní turbíny, dále textilní stroje, vybudovali telekomunikace zařízení, zavedli televizní a rozhlasové vysílání, průmyslové podniky vyráběly kvalitní ocel,těžilo se kvalitní uhlí, vyráběly hutnické a ocelové výrobky, autobusová doprava byla provozována prakticky do každé obce až do půlnoci. V obcch byly zřizovány zemědělské družstva, které stačili zásobovat obyvatelstvo kvalitními zemědělskými a živočišnými produkty! Co  z toho dnes produkuje vysněný kapitalistický stát Česká republika? Nebýt toho, co se vybudovalo za komunistického režimu v socialismu,  tak dnes by se to již sotva stačilo vybudovat a my se stali kolonií, ke které se blížíme i dnes díky členství v EU!

     Socialistické zřízení prostřednictvím Sboru národní bezpečnosti (SNB) zajistilo bezpečnost občanů, lidé se nebáli chodit večer či v noci městem či parkem, děti se volně a bezpečně pohybovali ve svém bydlišti a okolí, úřady a instituce nevyžadovali chránit osobní údaje, nikdo je nepotřeboval, stačili jen základní údaje v OP, občané byli družnější, více se kulturně a společensky vyžívali. Půdu mohl vlastnit jen občan ČR, drogy, násilí, terorismus byly pro občany neznámými pojmy, o homosexuálech a jiných sexuálních odchylkách lidí nebylo žádné veřejné povědomí, byla to intimní záležitost každého jedince.

     To je velmi stručný výčet víceméně pozitivních faktů a skutečností, které v porovnání se současností se zdají být až neskutečné. Dnes, kromě nepodstatných, často zbytečných, s minulostí nesrovnatelných výrobků de facto nevyrábíme nic, jsme zemí montoven automobilů. Je to důsledek toho, že po listopadu 1989 byl majetek státu a lidu výše zmíněnými zločinci systematicky rozkraden, rozprodán zahraničním vlastníkům a investorům, vytunelován, nebo byl také záměrně zničen. Staví se, ale domy a byty jsou drahé a těžko prodejné, proto existuje tisíce bezdomovců, ale i nezaměstnaných, platy a důchody zdaleka neodpovídají předpokladům a slibům při našem vstupu do EU. Západ z nás učinil lacinou pracovní sílu, ale i výhodné odbytiště svých kvalitou druhořadých výrobků.

      Rozhodně nelze popřít, že by v socialismu neexistovaly problémy, ostatně kde neexistují, že? Těch problémů, kromě těch politických či ideologických, však bylo podstaně méně a zcela jiného charakteru, které život občanů nijak zvlášť neovlivňovali. Pokud jde o názory pana Merty, jeho návrhy se zúčtováním s bývalým komunistickým režimem, je na každém z nás, jak jeho propagandistickou iniciativu přijme. Osobně se domnívám, že některé jeho názory jsou značně abstraktní, irelevantní, nepravdivé resp. přehnané, lživé, že jeho pojetí a hodnocení minulého režimu do značné míry neodpovídá realitě. Nicméně, jak kdysi dávno řekl  Francois Maria Arout, alias Voltairé: „Nesouhlasím s tím, co pan Merta říká, ale až do smrti budu hájit jeho právo to říkat!“!

(Zdroj: http://www.rukojmi.cz/clanky/11841-nastal-cas-na-zuctovani-s-minulym-rezimem )                                                       

Jiří  B a ť a , 10. července 2021