Hej hou, hej hou, migranti k Adamové domů jdou...

Nedávno jsem napsal příspěvek o tom, jak se poslankyně Pirátů, paní Richterová citově zapojila do předvolebního klání když připoměla památný 2. srpen 1944, kdy bylo umučeno několik tisíc příslušníků cikánské komunity. Tuto pietní vzpomínku umocnila svými subjektivními pocity, když (v zastání Romů) se vyjádřila, že ...hodnotu člověka neurčuje, jakou barvu kůže má, v co věří, nebo jakou má orientaci, ale to, kým je.

Mohu s tím sice souhlasit, ale v souvislosti s romskou komunitou to nehraje roli, protože Romové jsou takoví, jací jsou a majoritní většina je posuzuje nikoli podle toho, jakou mají barvu kůže, v co věří, či jakou mají orientaci, ale podle jejich dlouhodobého nepřizpůsobivého způsobu života. Konkretizovat jejich negativistický způsob života lze ve zkratce několika slovy a to, že se vyhýbahjí práci, žijí (přiživují se) na podporách, sociálních dávkách, příspěvcích, žijí nezřízeným životem, páchají kriminální činnost atd.

To jsou důvody, které mají za následek ten negativní, až nenávistný postoj k romské komunitě. Paní Adamová, šéfka TOP 09 a jednička do voleb za koalici Spolu v Praze se kromě jiných předvolebních „poudaček“ zase nechala slyšet, že by bylo vhodné pomoci nárazníkovým zemím přijmout část imigrantů. Nu a aby se měla také čím „prsit“, jak se vyjádřila o své sokyni Richterové dodala, že by to měla být část těch, kteří jsou v táborech, ale jsou „prověření“ a měli by to být v první řadě děti, že se již dříve bavili o konkrétním projektu, kde už měli i více rodin, než bylo potřeba, které by se o ty děti postaraly, rozptýleně po celé republice, takže by si nikdo ani nevšiml, že to je nějaká „vlna“.

Velice kulantně a lidsky řečeno až na to, že to má několik vážných trhlin. Paní Pekarová-Adamová přiznala, že již dříve jednali o konkrétním projektu, ve kterém bylo zapojeno více rodin než bylo potřeba, které byly ochotny přijmout dětské imigranty. Nevím, kdy to její „dříve“ bylo, ale vím, že se do těchto rodin, pokud se nemýlím, do dnešního dne nedostalo jediné dítě z řad imigrantů (pokud se mýlím, rád se omluvím). Na druhé straně je s podivem, jakým způsobem se k nám dostaly ne jedinci, ne desítky, ale stovky cizinců pocházejících z muslimských zemí, přesněji desítky rodin s bezpočtem dětí, které zabírají celé části hlavně severočeských měst?

Nicméně, pokud je paní Adamová ochotna vzít do rodiny imigrantské dítě pak se ptám, proč tak neučinila již dávno, proč s tím přichází právě v období před volbami? Nebo snad nenašla vhodné a zcela „prověřené“ dítě? Avšak i v případě, že by se některá česká rodina či občan neuváženě rozhodli přijat muslimské dítě, je opravdu problematické identifikovat nejen jeho osobnost, jeho původ, jméno, datum narození, zdravotní stav, sle i osudy jeho rodiny, příbuzenstvo atd., atd. Paní Pekarová-Adamová to jistě všechno moc dobře ví, je přece politička a o těch problémech se v politice mluví.

Ale protože je před volbami myslí, že lidé nebudou o detailech jejich politických „poudaček“ blíže uvažovat, chrlí ze sebe všechno, co podle ní může na občany-voliče zabrat. Ale může nejen zabrat, ale také tím všechno zbabrat. Ale to je její problém a upřímně řečeno, naše zbytečná starost! Faktem zůstáva, že ty silácké řeči o přijetí několika desítek syrských dětí, jak nám to ještě nedávno růžovými barvami líčila paní europoslankyně Šojdrová nezabraly.

Přesto si myslím, že nějaké „ beženecké“ dítě si mohla paní Šojdrová u českých orgánů vymodlit (vždyť věděla „jak na to“!) a jít tak příkladem ostatním. Zřejmě však záhy prozřela když zjistila, že je nereálné vzít do rodiny dítě, se kterým se nedomluví, protože neumí jediné české slovo, která má (ale také nemá) návyky, ze kterých by se našinec asi musel zbláznit a mnohé jiné fakta a skutečnosti, které všechny ty humánně myslící a uvažující falešné nadšence od úmyslu vzít do rodiny islámské dítě (notabene ve stáří kolem 15 let), rychle upustili.

Kdyby snad přece jenom paní Adamová nějaké to dítě do rodiny vzala... ale ne, tomu nevěří ani ona sama. Nicméně, svoje si řekla a to se počítá, je přece „1“ za Spolu v Praze, ne?