Dobročinnosti se meze nekladou, jen ti oslovovaní nejsou (vždy) ti správní.
Obržel jsem poštou žádost o příspěvek v řádu 250 až 500 Kč od jistého denního a týdenního stacionáře pro děti a mládež s těžkým, kombinovaným postižením a pozastavil jsem se nad nepochopitelnou naivitou představitelů stacionáře.
Jsem důchodce s průměrnou výší důchodu a to mě nutí zamyslet se nad tím, proč stacionáře a jim podobné organizace (Charity, Nadace atd.) se obrací na řadové občany vč. důchodců, s žádostí o příspěvek na zdravotně postižené převážně děti.
Nemám nic proti dobročinnosti nebo příspěvkům pro tato účely, ale vidím zde problém. S touto organizací jsem totiž neměl žádný kontakt, proto by mě zajímalo, jak se tato organizace dozvěděla mé osobní údaje, tj. jméno a adresu, potažmo, jak funguje dodržování Zákona o zpracování osobních údajů.
Také se domnívám, že stacionář, stejně jako jemu podobné organizac, se nejčastěji, ne-li výhradně, obracejí na řadové občany, mezi nimi i na většinou ne zrovna bohaté důchodce. Nejde mi o ty peníze, o které jsem požádán jako podporu pro nemocné dítě, jde mi o to, že mezi námi občany panuje krajní nerovnost jak co do příjmů (vč. důchodů), tak do hmotných majetků a statků a pod. Nepochybuji, že mnoho důchodců se nechá citově obměkčit a ze svého skromného důchodu nějakou tou „pětkou“ přispěje. Je- li nás důchodců přes dva miliony, pak kdyby každý přispěl jen 1 Kč, bude ta částka větší jak 2 miliony korun.
To by už jistě stacionáři významně pomohlo danému účelu. Jenže.Parlament ČR prezentuje 200 poslanců a 81 senátorů s průměrným platem 120 tisíc Kč (?), což činí roční příjem zhruba či odhadem nějakých 168 tis. Kč. Průměrný důchod činí cca 14.500 Kč za měsíc, za rok to činí 174 tis. Kč, tedy jen o něco málo víc, než činí průměrný měsíční plat poslance či senátora.
By mě zajímalo, kolik našich politiků v Parlamentě ČR bylo osloveno, resp. kolik oni individuálně přispěli (zda vůbec) na podobné záležitosti. Totéž platí o celé řadě dalších politiků mimo tento orgán. Čestnou výjimku, pokud je mi známo, dělá Andrej Babiš, který celý svůj plat dává na tyto účely. Totéž platí o prezidentu Miloši Zemanovi, ten také část svých příjmů každý měsíc dává na charitativní účely. Nicméně.
V České republice máme mnoho miliardářů, ještě stý v pořadí má majetek v hodnotě 1,5 mld Kč. Těchto celkem sto miliardářů má majetek v celkové hodnotě cca 1,264 bilionu Kč.
Nevím, kolik je potřeba peněz na postiženého chlapce v případě mé žádosti, ale i kdyby to byly jen dva či tři miliony, co to je třeba jen proti majetku v pořadí stého miliardáře s 1,5 mld. korun? Kdyby každý z miliardářů daroval na tento účel „obyčejný“ milion, byl by to stejně významný počin, jako by důchodce dal výše zmíněnou 1,- Kč. Leč, dal či dá někdo z těch sta miliardářů ten milion? Kdyby ano, sešlo by se 100 milionů, což by některým z potřebných dobročinných organizací jistě na dlouhá léta „vytrhlo trn z paty“, jak se říká.
Nechci nikomu ze stacionáře křivdit, ale zajímalo by mě, kolikrát či jak často a s jakým výsledkem se na „novodobou“ šlechtu obrátili se žádosti o poskytnutí příspěvku. Protože se však obrací na jen obyčejný plebs, resp. „lůzu“ pochybuji, že se o to vůbec pokusili. Mrzí mě to o to více, že obyčejný člověk, potažmo důchodce, který je požádán o přispění na postižené dítě, si ty peníze musel odpracovat, zatímco miliardáři k nim přišli mnohdy jako slepí k houslím, či lépe řečeno, většina z nich ne vždy zrovna poctivou prací! Tož asi tak!
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- To není vtip!
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (XI. - Vánoční)
- A je to tady! Washington už ekonomicky zařezává Ukrajinu
- Ondřej Dostál (Stačilo) v EP aneb Tohle v ČT určitě nikdy neuslyšíte!!!
- The Washington Post píše o naprosté demoralizaci v ukrajinských ozbrojených silách
- Vedomé šírenie lží!
Související články
