Hra na hloupé a hloupější

Hra na očerňování voličů z nepochopení zvěrstev historie totalitních režimů, k nimž patří i vyhraněné formy komunismu, je hra na hloupého a hloupějšího. Jsou-li voliči, kteří své hlasy nehodili ve prospěch koaličních politických stran, tedy TOP09 a ODS, označováni za hloupé, pak ten, kdo takto soudí, aniž by se pídil po důvodech voličových rozhodnutí, může být směle označen za ještě hloupějšího.

Hra na hloupého hloupějšího může začít. Uspokojí však i bystřejšího hráče, který rád zapřemýšlí, třeba i nad výsledky posledních voleb? Nikoho, kdo přemýšlí, nemůže zmást tvrzení, že voliči jsou špatní, protože volili podle svého uvážení, čímž způsobili manažerům koaličních stran šok a lídrům škrk přes rozpočet.

Jak to tedy je? Zapomněli voliči na zlomená křídla svobod a nadějí za éry socialismu pod vlajkou KSČ? Určitě nezapomněli. Nikdo si nepřeje, aby občany této země znovu pokořila totalitní vláda jedné politické strany, nebo i koalice, která táhne jediným směrem bez ohledu na zpětnou vazbu od většiny občanů země. Voliči volili podle svých zkušeností s politikou současné vládní koalice.

Současná vládní koalice totiž svými činy jasně vzkázala svým voličům: „Bijte se mezi sebou, a na naše kauzy nekoukejte. Bijte se doma o každou korunu, a na naše stotisícové odměny nekoukejte. Hoňte se za prací, vy bez práce, pracujte pro obec, a na naše pašalíky a mzdy nekoukejte.“ Občané a voliči už takového vládnutí mají ale plné zuby, nota bene, když ministr financí jim po dobách úspor a omezování se v nákupech i základních potřeb a potravin vzkázal, že i to, co zbylo, je prožráno, takže nyní vyhlašuje čas bídy. To se panu Kalouskovi podařilo zrovna v čase před volbami, po sestřelení exministra Pospíšila, který požívá daleko více důvěry mezi občany, než „snajpři“ jeho pádu pánové Kalousek a Nečas dohromady.

Jaký volební úspěch tedy očekávali premiéři ODS a TOP09 po tak skvělých zásazích, vezmeme-li navíc v úvahu pokračující devastaci zdravotnictví, školství a hlavně trhu práce? A připomeneme-li si, jak si vedou zakázky IZIP (významný žrout financí ze zdravotnictví), CERMAT (významný žrout financí ze školství) a pochybné IT systémy ministra Drábka (významný žrout financí z politiky zaměstnanosti a sociální sítě)?

Lidé svými volebními preferencemi tedy neindikují všeobecně mdlou paměť, nedostatečný intelekt a zaprodání duše komunistickému peklu, jak se snaží prostřednictvím médií různí PR činovníci nalít lidem do hlav. Je to jinak. Voliči ČSDD a KSČM přišli podpořit svoji politickou stranu, zatímco i běžní členové ODS a TOP09 trpí politikou koalice svých politických stran, a tak buď volby ignorovali, nebo možná potichoučku přihodili svůj hlas opozici, případně neznámé nové politické straně, případně politické straně regionální, kterou znají ze svého okolí.

Mnoho lidí nevolilo, ať již proto, že neměli koho, nebo se nechtělo podílet na případném špatném, či spíše jakémkoliv volebním výsledku. I tito váhavci se přesto podílejí i svou neúčastí. Mnozí voliči na volby rezignovali po zkušenostech, že ačkoliv nikdo nevolil nějakou politickou stranu LIDEM, přesto proti logice a platnému volebnímu řádu její členové nerušeně působí ve Vládě ČR.

Výsledek voleb znamená beze sporu nespokojenost občanů s politikou, jakou vede koalice ODS a TOP09. Lídři těchto dvou politických stran by měli vyvodit adekvátní závěry. Adekvátní se nezdá být opakovaná medializace pohrdání voliči a osočování voličů z intelektuální nedostatečnosti. Adekvátní na příklad by snad mohlo být, kdyby koalice otočila a svoji politiku do konce volebního období přizpůsobila občanům, čili ve významných rozhodnutích se ohlížela na názory opozice, která de facto tlumočí přání občanů této země.

Koaliční politické strany si však hrají na nechápající a signalizují, že jim zůstalo bezpečně utajeno, co jim voliči chtěli vzkázat. Ve své nadřazenosti naopak voličům vzkazují, že je považují za hloupé. V podstatě na svůj neúspěch ve volbách reagují tak, že zvyšují tlak na dokončení svých takzvaných reformních kroků, dotažení penzijní reformy, plošné zavedení sKaret a podobných záměrů, proti kterým právě voliči projevili odpor, nota bene podpořený vyjádřením ombudsmana a dalších významných politiků.

Volbami lidé dali více síly politikům ČSSD. Bude tedy v mnohém záležet na nich, jak se bude dařit čelit neoblíbené, snad i občanům škodící politice TOP09 a ODS. Slovy zatím bojují předseda Sobotka i stínový ministr Zaorálek udatně. Důležité budou jejich činy. I tak do vítězství je daleko, peníze z nesmyslných projektů se nemusejí vrátit, naopak mohou odplouvat další.

Jde o to, v jaké fázi se spolupráce politiků z TOP09 a ODS s ekonomickou klikou podaří zastavit, respektive o to, kolik arbitráží bude ČR hrozit poté, co se podaří zastavit předražené a v podstatě neúčelné státní zakázky. Hra na hloupého a hloupějšího ve vysoké politice totiž není nic jiného, než hra o státní peníze, ať již vyplácené formou plateb za státní zakázku, nebo formou arbitráže za zmaření takové šikovné státní zakázky.

Z tohoto pohledu ovšem jako ten nejhloupější vyjde občan – daňový poplatník a volič. Jeho nakonec jím zvolení státní představitelé oberou po vzoru mafiánských praktik. To znamená, že vítězné a mocné rodiny si rozdělí pole působností a navzájem si neškodí, nekontrolují se a nebonzují. Raději se domluví, uzavřou koalici a ochuzují státní pokladnu rukou společnou. Hloupý, kdo dává – daňový poplatník, hloupější, kdo nebere – jenže takový není, berou všichni, kdo jsou u zdroje a u moci z něj čerpat, a berou ve prospěch svůj a svých ekonomicko-politicko-lobbistických rodin. Tak tohle by chtěl volič zvrátit. A proto je prý hloupý?