Zrušme češtinu!

V obchodech se prodává nejen zahraniční, ale i české zboží s anglickými názvy a obyčejný Čech v krámě často ani neví, co se to vlastně prodává.

Když čtu noviny nebo poslouchám televizi nevycházím z údivu. Pisatelé neumějí řádně sestavit českou větu, tradiční slovní pořádek je pro ně věcí naprosto neznámou. Hlasatelé i jejich hosté neumějí skloňovat číslovky, stupňovat přídavná jména, neznají skutečný význam použitých slov a často ani běžný pravopis.

V mnoha evropských zemích mají jazykový zákon, který tamní mateřštinu ochraňuje před zbytečným užíváním cizí řeči a přispívá k uchování národních tradic a svébytnosti. To u nás takové lidi v parlamentu abys prstíčkem hledal. Když se před lety takový zákon měl projednat, nestalo se tak. Navrhli ho totiž komunisti, a s těmi se přece nemluví, když kdysi popravili dr. Horákovou a zbohatlíkům odebrali majetky.

Ocitli jsme se v situaci, kdy dokonalá znalost mateřštiny už není ukazatelem kulturní úrovně mluvčího, a ani se o to téměř nikdo nesnaží. Svoji pokrokovost a světoobčanství dává najevo častým používáním anglických slov, aby ho snad někdo nepovažoval za stoupence zastaralých marxistických ideologií. Naopak, častým užíváním anglických výrazů demonstrativně ukazuje, že je politickým i kulturním příznivcem nových pořádků, kde už na nějakém vlastenectví nezáleží, protože mezinárodně uznávanou veličinou jsou přece pouze zisk a peníze.

Vyvstává tedy otázka, zda by nebylo lepší tu složitou češtinu, obtěžkanou např. tvrdým a měkkým i zrušit, a zavést jako státní jazyk angličtinu, jazyk mezinárodního obchodu a internetu. Angličtina je přece daleko jednodušší, má méně slov a jejich odstínů a snadno se jí domluvíte po celém světě. A ve školách by odpadla i spousta vyučovacích hodin věnovaných Dobrovskému, Jungmannovi, Tyršovi a stovkám dalších zasloužilých vědců a spisovatelů, kteří dovedli český jazyk k bohatství, kráse a výrazové dokonalosti.

Kdybychom tedy češtinu definitivně odsunuli do pozadí a zavedli jako státní dorozumívací jazyk angličtinu, bylo by po šikaně, ne?

Co tomu říkáte, pane Profante?

Ivo Krieshofer