Stejně tak mi připadají moderátoři a moderátorky České televize. Na rozdíl od ratlíka však nezpůsobují shovívavý úsměv, ale zlost. Pobouření nad tím, že za peníze, které do nich investujeme, neinformují objektivně o probíhajících politických událostech, ale naprosto nekontrolovatelně z nich čiší zaujatost proti politikům, kteří mají tu odvahu se angažovat za ukončení politického marasmu, který ovládl tuto zemi.

 Tito televizní ratlíci, kteří v životě nic pořádného nedokázali,  však mohou být nebezpeční. Kladou dotazovaným sugestivní otázky, a pokud nedostanou očekávané  znění odpovědi, skáčou do řeči  a vymýšlejí další otázky typu coby kdyby. Snaží se přimět respondenty k nedomyšlené odpovědi, po níž by jejich ideoví souputníci mohli vítězně halasit nad údajnou hloupostí vyslýchaného. Jde jim hlavně o to, aby mohli snížit význam osobnosti která odpovídá,  aby ji zbavili společenské důvěry. Můžeme se radovat, že se jim to v dosavadních rozhovorech nepodařilo.  Účastníci se nedali vyprovokovat a čelili přihlouplým moderátorům s ledovým klidem. (Přiznávám, že být účastníkem takovéto „diskuse“ dal bych jim kalouskovskou facku  a hrdě odkráčel ze studia).

 Nestranný divák či posluchač však už triky těchto profláknutých tváří České televize dávno prokoukl. Dá se předpokládat, že po volbách vzniknou nové parlamentní orgány, možná i za účasti veřejně uznávaných osobností, které dokáží moderátory i žurnalisty usměrnit tak, aby byli skutečně objektivní a nevnucovali divákům postoje, které jsou v rozporu s občanskými zájmy.

Přejme si, aby předčasné volby byly co nejdříve, a aby byla učiněna přítrž vtíravému řádění televizních ratlíků.

Aby se na přední místa vrcholné politiky dostali lidé, kteří bez ohledu na stranickou příslušnost, vidí jako cíl svého počínání prospěch nejširších vrstev české společnosti, a nikoliv prospěch svůj, nebo pouze své partaje.

Ivo Krieshofer