Nevěřím nikomu!

Dnes už každý ví, že Saddám Hussain žádné zbraně hromadného ničení neměl, a že šlo hlavně o to zajistit ekonomické a globální zájmy amerického vojensko průmyslového komplexu.

Po rozpadu SSSR neexistoval žádný významný odpůrce USA, Rusko bylo amerikanizováno a bylo třeba najít nového protivníka pro zbytečné NATO.

Zničením Světového obchodního centra v New Yorku byl protivník obstarán. Stal se jím světový terorismus, dítko tajných služeb.

Technický a vědecký pokrok dokáže nejen masově ovlivňovat miliardy lidí na celém světě a formovat jejich názory, ale i na dálku ovládat duševní pochody a fyzické aktivity jedinců. Dnes je možné pomocí farmak i elektrickými impulzy vysílanými na dálku řídit konání jednotlivců a přimět je k vražedným a sebevražedným aktivitám. Ty pak využívají tajné služby k politickým záměrům a k vytváření vhodného informačního pole pro plnění cíle svých zřizovatelů – Nového světového řádu.

Co se stalo v Nice mohlo být např. výsledkem zoufalství jednotlivce, který ztratil životní perspektivu a byl ochoten skoncovat nejen se životem svým, ale vzít s sebou co největší počet lidí.

Stejně tak dobře to ale mohl být jedinec, který podlehl nenávistné islamistické propagandě.

Anebo, to nejspíš, také tajnými službami vytypovaný člověk, vystavený dlouhodobému působení speciálních útvarů k předem určené teroristické akci.

Netuším, co je pravdě nejblíže, ale vím, že Francie je zmítána finanční krizí, že v ní probíhá boj o udržení sociálních výdobytků. Že se zostřuje boj mezi Francouzi původem a těmi přišlými z kolonií. Že se objevují náboženské rozpory mezi křesťany a mohamedány, mezi chudáky a boháči, že tisíce vlivných Židů odchází do Izraele, protože jim Francie neskýtá bezpečí.

Že prezident Hollande je lidmi nazývaný Kašpárkem (guignol) a patří mezi nejneoblíbenější politiky, jaké kdy Francie měla.

Existují dokonce názory, že je země na pokraji občanské války. Za takové situace je třeba odvést pozornost od problémů a sjednotit veřejnost nějakou okázalou akcí, která by lidi sjednotila a sešikovala.

Do divadla kolem tragické události v Nice se zapojují všechna světová média a přispívají k tomu, aby každého ochromil strach a obavy z budoucnosti. Pochmurný obraz smrti desítek lidí je nejlepším nástrojem.

V takovémto prostředí se zrádným politikům daří nejlépe postupovat za cíli, k jejichž dosažení se propůjčili.

Ivo Krieshofer