Odposlech jen tří presidentů?

„Jsou však u nás  přeci důležitější věci“.  Třeba  Řecká krize, uprchlíci,  emigranti, farář Toufar, případ Peroutka či  výročí popravy Milady Horákové.  A navíc,  podrobnější  šťourání v dějinách CIA či NSA  by mohlo přinést autorovi potíže, ne-li vyhazov. Jako za komoušů. Já však mám jiný  dojem a sice ten, že se  všechny zprávy o událostech  týkající se špionáže  mající prapůvod   v  USA  u nás  rychle zametají pod koberec. A  důkladněji než za komunistů.

Proto nezaškodí, poučit se starým a již vyčpělým jiným případem. Byl to tzv. případ Crypto a Iran! Troufnu si tvrdit, že 99,90 % čtenářů o něm v životě neslyšela. Tehdy se provalilo, že USA díky „dobře“  nastaveným šifrovacím přístrojům firmy Crypto „odposlouchávaly“  pohodlně 120 zemí již od roku 1956!  Od diplomacie, přes vlády a královské rodiny až po papeže. Proto jen naivka či totální poskok globalistů může věřit, že je konec odposlechů a špehování.

S odposlechy končíme, uklidňoval nedávno  Obama francouzského prezidenta.Tomu může věřit jen další naivka. Je to stejná marná snaha potlačit špionáž.   Jako nový zákon jenž byl   reakcí US Kongresu na slib prezidenta  Obamy zreformovat obrovskou odposlechovou organizaci NSA poté, co uprchlík Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech. Schválení Freedom Act bylo  tak po dvou letech  jeho malé vítězství; debata vedla totiž prý k největším omezením amerických tajných služeb od sedmdesátých let jen na papíře a pro další oblbování a ohlupování  světové veřejnosti. 

Když si tedy uvědomíme, že USA  díky   zachycování,  špehování a  odposlouchávání i  spřátelených  zemí  měly vždy  obrovský  náskok v řešení mezistátních  a obchodních jednání a  zájmů, je těžké věřit v nějaké omezení špionáže. A těžko se na tom něco změní, když technika jde mílovými kroky a další opatření, lze vždy ještě zdokonalit a omluvit  bojem proti terorismu.

Naštěstí  ČR  se tyhle „trable“ netýkají, my jsme asi někde na chvostě zájmu.