Pozdě bycha honit!

Nenapadlo je ani to, že by na celou partu pracovníků stačil jeden tlumočník.  Vše je prý ale na dobré cestě, jen trpělivosti je třeba, až se migranti naučí německy. To ale, aby začali chodit do škol, aby si tak mohli splnit své tajné sny „stát se inženýry a lékaři, hned jak se naučí číst a psát“, jak občas říkali. Do té doby práce jistě počká, do žádného studia při zaměstnání migranty v Německu jistě nikdo nutit nebude.

Konečně mají svá práva, tak co? Při známé pracovní morálce v zemích jejich původu a při jejich časté nepřipravenosti pracovat v klasickém průmyslu (nelze jim ale vyčítat, že doma k tomu často neměli ani příležitost) se zdá, že budou studovat až do penze, do níž se jim budou nepochybně započítávat i jejich roky studia. Stejně by namítali, že když je verbovali do Evropy, nikdo jim o práci nic neříkal. 

Jen abychom u nás zase nechtěli soutěžit s dalšími eurozeměmi v počtu studentů na celkový počet obyvatel a abychom za účelem dosažení lepšího umístění nezačali ty migranty za účelem „studia“ či spíše vylepšení nějaké další nesmyslné statistiky si ještě sami iniciativně dovážet. Ještě že ta čeština není světovým jazykem! Tu se učit nikdo z migrantů nebude. Pro jejich kočování Evropou by ji nemohli dále využít. Poprvé v životě lze tuto skutečnost považovat za výhodu.  

A pokud jde o německé zaměstnavatele, ti též nepřijdou zkrátka. Budou migrantům na jejich stipendia, ubytování, lékařské ošetření, jakož i na studium samotné štědře přispívat svými daněmi, které časem budou nepochybně navýšeny. Stačí jen počkat a jistě se dočkají. 

Teprve pak zjistí, že by to bylo šlo i bez migrantů. Jenže „pozdě bycha honit“.  Vezmou si z toho naši podnikatelé již konečně ponaučení nebo si to chtějí vyzkoušet „na vlastní kůži“? Oni toho „bycha“ mohou dohnat ještě včas.