Ploty na hranicích Španělska již nebudou migranty "odrazovat"

Španělské úřady začaly odstraňovat žiletkový drát z hraničních plotů podél španělské hranice s Marokem. Socialistická vláda nařídila jeho odstranění poté, co se na něm zranili migranti, kteří se pokusili tyto hraniční ploty zdolat, aby se ilegálně dostali do Evropy.

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska odůvodnil odstranění žiletkového drátu tím, že Maroko nedávno nainstalovalo žiletkový drát na plotech na své straně hranice, a proto již není na španělské straně nutný.

Kritici tohoto rozhodnutí říkají, že žiletkový drát je významným odrazujícím prostředkem proti ilegální imigraci a že jeho odstraněním, španělská vláda riskuje nejen nové vlny masové migrace z Afriky, ale také odevzdání účinné kontroly španělské hranice Maroku, se kterým má Španělsko napjaté vztahy. Maroko často pouští masy ilegálních migrantů ke španělské hranici jen proto, aby získalo od španělské vlády ústupky v jiných záležitostech.

Týká se to hlavně hraničních plotů na hranici se španělskými severoafrickými exklávami Ceutou a Melillou, které přitahují Afričany hledající lepší život v Evropě.

U Ceuty je hranice s Marokem dlouhá osm kilometrů a tvoří ji dva paralelní ploty vysoké šest metrů, které jsou nahoře zakončeny žiletkovým drátem. U Melilly je hranice s Marokem dlouhá dvanáct kilometrů a je chráněna dvěma čtyři metry vysokými ploty. Bariéry u Ceuty a Melilly jsou dále opatřeny skluzovými plotem ztěžujícím lezení, videokamerami, senzory hluku a pohybu, reflektory a strážními stanovišti.

Každý rok se ploty u Ceuty a Melilly pokouší přelézt tisíce migrantů – někdy i stovky najednou - a často jsou úspěšní. Jakmile se ilegální migranti dostanou na španělské území, jsou v Evropské unii, kde velkodušné zákony o lidských právech prakticky zaručují, že nebudou nikdy deportováni zpět do svých zemí původu.

Migranti, kteří úspěšně zdolají ploty u Ceuty nebo u Melilly, jsou obvykle převezeni do odbavovacích zařízení ve Španělsku. Mnoho migrantů odtud potom pokračuje na své cestě do bohatších zemí severní Evropy, kde jsou dávky sociálního zabezpečení velkorysejší než ve Španělsku. Podle Clemense Núñeze, ředitele Červeného kříže v Ceutě, zůstává ve Španělsku pouze 30 % migrantů, kteří se dostali do Ceuty. Zbytek se obvykle přesune do Británie, Francie a Německa. Otázka zabezpečení hranic u Ceuty a Melilly má tedy dopad na celou Evropu.

Migranti stále častěji využívají taktiku hromadných útoků na hraniční ploty ve snaze přemoci pohraniční policii. Během posledních 18 měsíců se o zdolání plotu u Ceuty a Melilly pokusily tisíce migrantů vybavených rukavicemi, okovanými botami a provizorními háky, často za použití extrémního násilí proti příslušníkům pohraniční policie. Mezi významné incidenty z poslední doby patří:

• 26. července 2018. Minimálně 800 migrantů ze subsaharské Afriky se pokusilo přelézt plot u Ceuty. Z nich se 602 migrantům podařilo proniknout na španělské území. Migranti proti španělským policistům použili bezprecedentní násilí. Jedenáct policistů bylo zraněno, poté co na ně migranti zaútočili hašeným vápnem, podomácku vyrobenými plamenomety, holemi a ostrými předměty, jakož i močí a výkaly.
• 22. srpna 2018. Celkově 119 migrantů úspěšně přelezlo plot u Ceuty. Tato skupina migrantů využila slabší přítomnost policie na marocké straně hranice během muslimských svátků.
• Říjen 2018. Více než 300 migrantů se pokusilo přelézt plot u Melilly. Na španělské území proniklo asi 200 migrantů pocházejících převážně ze subsaharské Afriky.
• 12. května 2019. Více než 100 migrantů se pokusilo přelézt plot u Melilly. Na španělské území se dostalo 52 migrantů, většinou z Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Mali.
• 30. srpna 2019. Více než 400 migrantů se pokusilo přelézt plot u Ceuty. 155 migrantů, většinou ze subsaharské Afriky, se úspěšně dostalo na španělské území.
• 19. září 2019. Nejméně 60 migrantů se pokusilo přelézt plot u Melilly. 26 migrantům, většinou ze subsaharské Afriky, se podařilo proniknout na španělské území.
• 18. listopadu 2019. Pašerák přepravující 52 migrantů - 34 mužů, 16 žen a dvě děti - pronikl na španělské území poté, co se svou dodávkou velkou rychlostí prorazil hraniční bránu do Ceuty. Řidič, 38letý Maročan s trvalým bydlištěm ve Francii, byl zatčen na španělském území více než kilometr od hraničního přechodu. Migranti, kteří tvrdili, že pocházejí z Konga, Guineje a Pobřeží slonoviny, byli převezeni do zařízení pro odbavování migrantů v Ceutě.

Podle španělského Červeného kříže se stovky migrantů pořezaly a utrpěly různé tržné rány, což vedlo k výzvám požadujícím odstranění žiletkového drátu.

14. června 2018 slíbil španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska, že udělá "vše možné", aby odstranil "proti migrantské" ploty s žiletkovým drátem. Během rozhovoru pro španělskou rozhlasovou stanici Onda Cero uvedl, že zadal vypracování expertizy s cílem nalézt "nejméně krvavé prostředky" pro zachování bezpečnosti hranic. "Udělám vše, co bude v mých silách, abych docílil toho, že žiletkový drát bude v Ceutě a Melille odstraněn," řekl. "Je to jedna z mých hlavních priorit."

23. února 2019 opakoval Grande-Marlaska svůj závazek odstranit žiletkový drát během své návštěvy v Ceutě. Současně navštívil nový plot zakončený žiletkovým drátem na marocké straně hranice. Tento nový plot s žiletkovým drátem byl uhrazen z grantu Evropské unie ve výši 140 milionů eur.

26. srpna 2019 Grande-Marlaska znovu prohlásil během rozhovoru pro televizní stanici Telecinco, že je odhodlaný odstranit "krvavé prostředky" kontroly hranic: "Řekli jsme, že se chystáme vytvářet hranice 21. století, bezpečnější hranice, kde jdou spolu ruku v ruce koncepty bezpečnosti a lidskosti."

3. prosince 2019 začala španělská vláda pracovat na svém plánu odstranit žiletkový drát z plotů, které oddělují Ceutu od Maroka. Odstranění žiletkového drátu bude stát 32 milionů eur. Je ironií, že tento žiletkový drát byl poprvé nainstalován vládou socialistického premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera v roce 2005 – a stál 28 milionů eur.

Odstranění žiletkového drátu je v souladu s pro-imigračním postojem současné socialistické vlády. Například v červnu 2018 přivítal španělský premiér Pedro Sánchez 630 migrantů z lodi Aquarius, kteří byli zachráněni u pobřeží Libye. Španělsko imigranty přijalo poté, co Itálie a Malta odmítly povolit plavidlu zakotvit v jejich přístavech. Tehdejší italský ministr vnitra Matteo Salvini obvinil Španělsko z "podpory z řetězu utržené imigrace".

O několik týdnů později oznámila španělská vláda, že ukončí tzv. expresní deportace - praxi okamžité deportace migrantů ve chvíli, kdy překročí španělskou hranici - poté, co Soudní dvůr EU rozhodl, že bezodkladné deportace jsou porušením zákonů EU.

V říjnu 2017 rozhodl soud ve Štrasburku, že Španělsko musí zaplatit 10 000 eur dvěma africkým migrantům, kteří byli spěšně deportováni poté, co v srpnu 2014 zdolali plot u Melilly. Soud EU uvedl, že španělská pohraniční policie pochybila, když neprovedla ověření totožnosti migrantů a neposkytla jim přístup k právníkům, překladatelům a zdravotníkům. Předchozí španělská středopravá vláda se proti rozhodnutí odvolala, ale nová socialistická vláda uvedla, že toto odvolání přezkoumá a s okamžitou platností ukončí praxi expresních deportací.

Vláda odůvodnila odstranění žiletkového drátu lidskými právy. Mluvčí vlády Isabel Celaá uvedla, že "tato vláda chce odstranit žiletkový drát, ale zároveň nemá v úmyslu snížit bezpečnost." Dodala, že "ostraha hranic musí být spojena se solidaritou a úctou k lidské důstojnosti." Celaá trvala na tom, že "můžeme mít bezpečné hranice, aniž bychom lidem ubližovali."

Policisté a strážci hranic však uvedli, že bez žiletkového drátu bude španělská hranice ještě méně odolná vůči hromadným útokům, než je tomu nyní. Dodali, že kdykoli dojde k masovým útokům na tyto ploty, je počet migrantů, kteří se snaží ilegálně dostat do Španělska, obvykle daleko větší než počet policistů, kteří se jim v tom snaží zabránit.

Španělské noviny ABC informovaly, že příslušníci policie v soukromých rozhovorech řekli, že se obávají, že socialistická vláda v Madridu upřednostňuje blaho migrantů před bezpečností policistů. Poznamenali také, že ze 155 ilegálních migrantů, kterým se podařilo dosáhnout španělského území při masovém útoku na plot v Ceutě 30. srpna 2019, při němž migranti napadli policisty kyselinou a palicemi a zranili jedenáct policistů, nebyl vyhoštěn ani jeden.

Španělská pohraniční policie sdělila ABC, že hlavní funkce žiletkového drátu není agresivní, ale odstrašující:

"Žiletkový drát je tam proto, aby si lidi rozmysleli svůj úmysl plot přelézat a v případě, že se o to někdo přece jen pokusí nebo dojde k hromadnému pokusu plot zdolat, umožní žiletkový drát policistům získat čas, protože útočící migranty zpomalí."

Mluvčí středo-pravicové Lidové strany v Senátu Ignacio Cosidó varoval, že odstranění žiletkového drátu je "velice nezodpovědné" a že podle jeho názoru bude toto "gesto" vnímáno jako signál, že ve Španělsku nyní převládá "migrační politika otevřených dveří".

Santiago Abascal, lídr španělské konzervativní strany Vox, třetí nejsilnější strany ve Španělsku, řekl, že plán socialistické vlády je součástí širšího úsilí o podkopání národní suverenity ve prospěch globalizované masové migrace. Vyzval k nahrazení plotů betonovými zdmi, které by daleko lépe zajistily hranici:

"Hranice v Ceutě a Melille jsou nepřetržitě narušovány lavinami migrantů. Navrhneme reformu imigračního zákona, který umožní imigranty, kteří nemají v pořádku osobní doklady okamžitě vyhostit. Věříme, že nejlepší hraniční ochranou je dostatečně vysoká betonová zeď, která umožní bezpečnostním silám hranici efektivně střežit."

Abascal si přisvojil postoj amerického prezidenta Donalda J. Trumpa a řekl, že novou zeď by mělo zaplatit Maroko: "Je to Maroko, které k nám posílá jednu vlnu ilegálních migrantů za druhou, a tím vydírá Evropskou unii. Tak by to mělo být Maroko, kdo by to měl zaplatit."

12. září 2019 představili generální tajemník strany Vox Javier Ortega Smith a parlamentní mluvčí strany Vox Iván Espinosa de los Monteros ve španělském Kongresu poslanců plán nahradit "neúčinné ploty a žiletkové dráty" betonovou zdí, která by díky své "tloušťce, síle a výšce" učinila hranici u "Ceuty a Melilly neproniknutelnou a neprůchodnou." Řekli, že tuto zeď by mělo zaplatit Španělsko s přispěním Evropské unie.

Ortega Smith uvedl, že návrh na stavbu zdi "není propagandistickým sloganem", ale že je to vynucené řešení, s cílem omezit ilegální imigraci. Vysvětlil, že stávající ploty jsou neúčinné, protože se na ně mohou migranti vyškrábat a shora mohou na příslušníky pohraniční policie "házet kameny a stříkat kyselinu a hašené vápno". Ortega Smith uvedl, že na zdi by nebyl potřeba žiletkový drát, který španělská levice používá ve svých projevech pobouření nad nelidským zacházením s migranty. "Nechceme, aby se tam migranti pořezali, ale především nechceme, aby na plot vůbec lezli," řekl Ortega Smith.

Parlamentní mluvčí strany Vox Iván Espinosa de los Monteros obvinil socialistickou vládu z podpory masové migrace. "Nejsme proti imigraci," řekl během rozhovoru ve španělské veřejnoprávní televizi. "Nejsme ani proti ilegálním imigrantům. Není to jejich chyba, že jim naše nezodpovědná vláda signalizuje, že sem mohou ilegálně přijít."

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/15360/ploty-hranicich-spanelska