Jak Island stíhá původce krize

Podrobnosti

ze světa / Evropa|

14. červenec 2012|

.|

5734 x

Londýnská Barclays manipulovala s mezibankovními úrokovými sazbami. Madridská Bankia zase údajně falšovala účetnictví, aby se mohla dostat na burzu. Jak donutit provinilé banky, aby se ze svých činů zodpovídaly? Na Islandu pátrají po podvodnících vyšetřovatelé a předvádějí je před soud. Úryvek z původního článku.

Před hospodářskou krizí byl Olafur Hauksson policejním komisařem v Akranes, malém přístavním městě s 6 500 obyvateli krčícím se na samém konci ledem pokrytého poloostrova asi 50 km od Reykjavíku. Od roku 2009 pátrá a pohání před soud osoby, které mohly za hospodářský krach země v roce 2008.

Islandská bublina praskla na konci léta 2008 v důsledku americké hypoteční krize. Dva týdny po závratném pádu banky Lehman Brothers se zhroutily tři nejvýznamnější banky v zemi, jejichž hodnota představovala 923 % islandského HDP. Malou ostrovní zemí zmítá krize, islandská koruna se propadá a žádná intervence nedokáže tento propad zvrátit. Tehdejší premiér v přímém televizním přenosu 6. října 2008 zakončil svůj projev prosbou k Bohu o „záchranu Islandu“.

Od tohoto osudného data prožil ostrov pohnuté dny. Islanďané, kteří obyčejně sociálním nepokojům příliš neholdují, se v roce 2009 bouří proti politikům a finančním „neo-vikingům“, kteří je obalamutili. „Kuchyňská revoluce“ vedla k rozpuštění parlamentu a demisi vlády. Mezi požadavky hnutí figuruje soud s těmi, kdo na hospodářské situaci vydělávali a přivedli Island na dno ekonomické propasti. Nová premiérka Jóhanna Sigurðardóttirová chce urychleně jmenovat zvláštního prokurátora pro vyšetřování příčin krize. Uchazeči se ale o tento post zrovna neperou.

Vyšetřovat a stíhat

[...] Olafur Hauksson izolovaný na malém venkovském komisařství má tu výhodu, že s elitou obviňovanou z toho, že ostrov dohnala k úpadku, nemá nic společného. Přes naprostý nedostatek zkušeností v oblasti obchodního práva je jediným uchazečem o post. [...] Více než tři roky po svém jmenování sám přiznává, že „se ve funkci začal cítit dobře teprve před nedávnem“. Dříve vedl pětičlenný tým, dnes má více než sto spolupracovníků.

Jedná se o dvojí úkol: „Na jednu stranu vyšetřujeme všechna podezření ze zpronevěry a podvodů spáchaných před rokem 2009, na druhou stranu se sami domáháme soudního řízení proti domnělým viníkům“. Je to „zcela nová“ metoda, která vyšetřovatelům umožňuje „sledovat jednotlivé případy“, a soudu „seznámit se s případy do detailu“. Je to nezbytná podmínka k tomu, abychom „mohli soupeřit s velice dobře připravenými obhájci“.

Vláda se ve snaze usnadnit státnímu zástupci jeho úkol rozhodla provést legislativní změny v oblasti bankovního tajemství. „Dnes máme přístup ke všem informacím bez jakékoliv možné námitky,“ říká Olafur Hauksson. Podezření z bankovních podvodů, obchodování zasvěcených osob, zpronevěry… – vyšetřované případy jsou různého druhu a tři, respektive v brzké době čtyři výslechové místnosti jsou neustále plné. Státní zástupce dnes podle svých slov pracuje na „stovce prioritních případů“.

První rozsudky už padly

V hledáčku vyšetřovatelů jsou většinou vedoucí pracovníci ve finančního sektoru, členové správních rad bank, kteří zde působili ještě před krizí, Islanďané, kteří často odešli za další kariérou do zahraničí, jmenovitě do Lucemburska. Jejich rozptýlení po různých zemích komplikuje Haukssonovu týmu práci. Ten ale v pátrání pokračuje a neváhá vést vyšetřování ani v zahraničních pobočkách islandských bank nebo spolupracovat s cizími státními příslušníky. „Opíráme se o širokou mezinárodní spolupráci,“ zdůrazňuje Hauksson.

Do dnešního dne už padlo několik rozsudků. Dva bývalí členové vedení banky Byr, kteří byli souzeni mezi prvními, si ve vězení odpykají čtyři a půl roku. Někdejší náměstek ministra financí Baldur Gudlaugsson, který zastával post v době krize, byl za zneužívání informací v obchodním styku odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. K zaplacení 500 milionů islandských korun (81 milionu korun) byl nedávno odsouzen Sigurdur Einarsson, bývalý šéf banky Kaupthing, kterému byl obstaven celý majetek.

Další se k soudu teprve chystají. Svůj osud by měl brzy znát Jon Thorsteinn Oddleifsson, někdejší hlavní pokladník Landsbanki, stejně jako Làrus Welding, bývalý generální ředitel banky Glitnir.

Poučení z minulosti

Práce Olafura Haukssona vyvolává na veřejnosti i ostrou kritiku. „Víme, že se na nás upírá velká pozornost a že nesmíme selhat,“ říká prokurátor, ale „kdybychom věci uspěchali, nutně bychom se dopouštěli chyb. V současném kontextu, kdy Islanďané chovají vůči institucím velkou nedůvěru, musíme být víc než kdy jindy bez poskvrnky.“

Je složité být „bez poskvrnky“ ve společnosti, kde byly pochybné praktiky dlouhou dobu pravidlem. V květnu prodali dva členové Haukssonova týmu informace za 30 milionů islandských korun (5 milionu korun) záhadnému kupci. Oba policisté vyšetřovali případ pojišťovny Sjovar/Milestone, do níž investovala islandská centrální banka, která své podíly následně odprodala za nižší cenu. Oba muži, obvinění z porušení profesního tajemství, museli svou funkci složit a odejít do nuceného důchodu.

„Čistka“ islandského finančního systému, jak rád říkává Olafur Hauksson, není u konce. Prokurátor, který předpokládá ukončení mise v horizontu roku 2015, především doufá, že Island, jehož ekonomika se postupně staví na nohy, se bude moci jednoho dne „ohlédnout a s hrdostí si říct, že se dokázal z minulosti poučit“.

Překlad: Lenka Grafnetterová

zdroj: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/2339661-jak-island-stiha-puvodce-krize?xtor=RSS-9

Komentáře