Existuje ještě v Německu svobodná diskuse? Pokud zastáváte „správné“ názory, ano…

Tvrdí to například v Praze žijící německá novinářka Alexandra Mostýn, která byla ve středu na iDNES.TV hostem pořadu Rozstřel. Během rozhovoru s moderátorem Vladimírem Vokálem na tohle téma mimo jiné prohlásila: „V Německu je například nemyslitelné, aby se člověk před známými svěřil, že volí protiimigrační Alternativu pro Německo, nebo že americký prezident Donald Trump není úplně špatný.“ Podobné je to i s obavou lidí vyjádřit se kriticky na adresu migrantů a toho, jak Německo jejich příliv ne vždy dobře zvládá (viz odkaz zde).

Paní Mostýn přitom není zdaleka prvním člověkem, který o podobných zkušenostech v zemi našeho západního souseda mluví. Nejde přitom jen o obavy lidí říkat veřejně jiné než ty „správné“ názory, ale i o „kádrování“ veřejně známých osob kvůli jejich politickým sympatiím. Jak jsem se dočetl například v článku, který rovněž vyšel nedávno na iDNES, na univerzitě v Hamburku musela být dvakrát zrušena přednáška profesora Bernda Luckeho.

Téma přednášky (makroekonomika) bylo přitom politicky neškodné, ovšem problém byl v osobě řečníka – profesor Lucke totiž patří k zakladatelům AfD, a přestože se později s touto stranou kvůli jejímu posunu ke krajní pravici rozešel, pro radikální studenty bylo jeho vystoupení na univerzitě zcela nepřípustné. Přednášku se podařilo uskutečnit až na třetí pokus, ovšem za asistence stovky policistů, kteří budovu univerzity museli střežit před radikálními aktivisty...

Známou věcí je i to, že v Německu je již téměř dva roky mnohem přísnější kontrola ohledně zveřejňovaných příspěvků na sociálních sítích. Provozovatelé sociálních sítí totiž musí dle zákona, který začal platit v lednu 2018, smazat závadný obsah do 24 hodin, jinak jim hrozí pokuta ve výši 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun). Je samozřejmě v pořádku, pokud jsou díky tomu rychle mazány například příspěvky, šířící nenávist a propagující násilí. Jenže negativním důsledkem zmíněného zákona je na druhou stranu i to, že provozovatelé sítí kvůli strachu z obří pokuty častou mažou příspěvky takřka nevinné, například takové, které jen jsou politicky „ne úplně korektní.“

Že by přitom díky této důslednější kontrole či cenzuře bylo Německo v porovnání s námi bezpečnější zemí, mi ovšem nepřijde. Když vezmu namátkou některé události, které se v této zemi staly během posledních dvou let – například říjnový útok antisemitského extremisty na synagogu ve východoněmeckém Halle, pokus syrského přistěhovalce o teroristický útok na nádraží v Kolíně nad Rýnem v loňském roce, řada ozbrojených útoků, které měli na svědomí (nejenom) migranti, tak jsem rád, že v České republice je přece jenom bezpečněji a podle výroční zprávy BIS jsou pro nás největší hrozbou ruští a čínští špioni.

A když se ještě vrátím ke slovům paní Alexandry Mostýn z úvodního odstavce: jsem rovněž rád, že i se svobodou slova je to u nás přece jen lepší. Byť se na internetových diskusích například často dočká od některých osob nálepky xenofoba či okamurovce i ten, kdo si pouze dovolí vyjádřit nesouhlas s plošným přijímáním uprchlíků, nálepky rusofila či prokremelského trolla ten, kdo se neřídí zásadou, že za všechno zlé může automaticky Rusko, nebo nálepky kobliháře i ten, kdo ANO sice nikdy nevolil, ale prohlásí, že Babiš není v porovnání s některými svými předchůdci až tak špatný premiér.

Ale přece jen si nemyslím, že by se u nás báli lidé říkat před svými přáteli, známými či kolegy z práce, jaké jsou jejich politické sympatie, a veřejně se kriticky vyjadřovat k různým politickým či společenským tématům. A pevně věřím, že to tak zůstane i nadále.

Autor: Josef Nožička

Zdroj: https://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=737098