Evropa se připravuje na tsunami afghánských migrantů

Dobytí Afghánistánu Tálibánem pravděpodobně spustí bezprecedentní vlnu afghánské migrace do Evropy, která se připravuje na příliv potenciálně statisíců – možná dokonce milionů – uprchlíků a migrantů z válkou zmítané země.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer ve své zlověstné předtuše odhadl, že až pět milionů lidí se pokusí opustit Afghánistán a dostat se do Evropy. Pokud by se tato předtucha naplnila, tak by naprosto zastínila předchozí migrační krizi z roku 2015, při níž se do Evropy dostal více než milion lidí z Afriky, Asie a Blízkého východu.

Podle odhadů EU požádalo od roku 2015 o azyl v Evropské unii přibližně 570 000 Afghánců a byli to téměř výhradně mladí muži. V roce 2020 byl Afghánistán po Sýrii druhým největším zdrojem žadatelů o azyl v EU.

Afghánští muži, jejichž asimilace a začlenění do evropské společnosti je obzvláště obtížné, byli v posledních letech zodpovědní za stovky – možná tisíce – sexuálních útoků na evropské ženy a dívky. Příchod dalších milionů Afghánců do Evropy je rozhodně do budoucna předzvěstí značných společenských otřesů.

27 členských států Evropské unie je jako obvykle rozhádáno a nemůže se shodnout na tom, jak se mají na tuto nadcházející migrační záplavu připravit. Vedoucí představitelé některých zemí tvrdí, že je jejich humanitární povinností přijmout co největší počet afghánských migrantů. Jiní tvrdí, že je načase, aby toto břemeno nesly také islámské země.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU má "morální povinnost" přijmout ty, kteří prchají před Tálibánem. Vedoucí představitelé mnoha členských států EU s ní ale nesouhlasí.

V Rakousku, které v posledních letech přijalo přes 40 000 Afghánců (v Evropě jich Rakousko přijalo nejvíce hned po Německu, které přijalo 148 000 Afghánců), kancléř Sebastian Kurz slíbil, že jeho země již další Afghánce nepřijme. V rozhovoru s rakouskou televizní stanicí Puls 24 řekl, že Rakousko již Afghánistánu "přispělo nepřiměřeně velkou měrou":

"Jsem jednoznačně proti tomu, abychom přijali další Afghánce. To se během mého kancléřství nestane. Přijetí lidí, kteří pak nemohou být úspěšně integrováni, je pro nás jako zemi obrovský problém."

Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer a ministr zahraničí Alexandr Schallenberg ve společném prohlášení vyzvali k deportaci Afghánců, kteří jsou na území Rakouska nezákonně, do islámských zemí, když nyní nemohou být podle práva EU deportováni zpět do Afghánistánu:

"Pokud již deportace nejsou možné kvůli omezením, která nám ukládá Evropská úmluva o lidských právech, tak musíme zvážit alternativy. Jednou z možností by byla deportační centra v oblasti kolem Afghánistánu. To ale bude vyžadovat podporu Evropské komise."

Nehammer v rozhovoru pro tiskovou agenturu APA trval na tom, že deportace by měly být vnímány spíše jako bezpečnostní problém, který se Rakousko snaží řešit, než jako humanitární záležitost:

"Je snadné volat po všeobecném zákazu deportací do Afghánistánu a na druhé straně ignorovat očekávané migrační toky. Ti, kteří potřebují ochranu, ji musí dostat co nejblíže zemi svého původu."

"Všeobecný zákaz deportací je jedním z motorů ilegální migrace. Zákaz deportací nakonec podporuje pouze bezohledné a cynické podnikání pašeráků a tím i organizovaný zločin."

"Jako ministr vnitra jsem primárně zodpovědný za lidi žijící v Rakousku. A to především znamená dlouhodobě chránit sociální smír v zemi a náš sociální stát."

Schallenberg dodal:

"Krize v Afghánistánu se neodvíjí ve vzduchoprázdnu. Konflikty a nestabilita v regionu se dříve nebo později přelijí do Evropy, a tím pádem i do Rakouska."

Průzkum veřejného mínění zveřejněný televizní stanicí Österreich 24 ukázal, že tvrdou linii rakouské vlády vůči afghánským migrantům podporují téměř tři čtvrtiny respondentů. Průzkum spojil tuto míru podpory s široce medializovaným kriminálním případem, ve kterém čtyři Afghánci ve Vídni zdrogovali, znásilnili a poté uškrtili 13letou dívku.

V Německu se migrace z Afghánistánu ukázala jako hlavní problém před celostátními volbami do německého Spolkového sněmu (Bundestagu) naplánovanými na 26. září. Paul Ziemiak, generální sekretář Křesťanskodemokratické unie (CDU) – strany německé kancléřky Angely Merkelové, řekl, že Německo by již nemělo prosazovat politiku otevřených dveří tak jako v roce 2015, kdy Merkelová do země přijala více než milion migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu. V rozhovoru pro německou televizní stanici n-tv řekl:

"Je nám jasné, že rok 2015 se nesmí opakovat. Problém s Afghánistánem nevyřešíme masovou migrací do Německa."

Kandidát na kancléře za CDU Armin Laschet se k otázce Afghánistánu nevyjadřuje, stejně jako kandidát na kancléře za sociální demokraty (SPD) Olaf Scholz. Kandidátka za stranu Zelených Annalena Baerbock vyzvala naopak k tomu, aby Německo přijalo více než 50 000 Afghánců. "Musíme se s tím vyrovnat," řekla v rozhovoru pro televizi ARD.

Mezitím se do Německa v evakuačních letech vrátili afghánští zločinci, včetně násilníků a obchodníků s drogami, kteří byli do Afghánistánu v minulosti deportováni, a po svém příletu okamžitě podali nové žádosti o azyl. "Lidé, kteří byli dříve deportováni, se někdy do Německa vracejí, to není nic nového," řekl mluvčí ministerstva vnitra.

Ve Francii vyzval prezident Emmanuel Macron ke koordinované evropské akci, která by masové migraci z Afghánistánu zabránila:

"Destabilizace Afghánistánu pravděpodobně zvýší toky ilegální migrace do Evropy.... Evropa sama ale nebude schopna důsledky této současné situace řešit. Musíme plánovat a uchránit se před velkými ilegálními migračními toky, které migranty ohrožují na životě a ze kterých profitují pašeráci všeho druhu."

Marine Le Pen, která v předvolebních průzkumech před prezidentskými volbami stanovenými na duben 2022 šlape Macronovi na paty, řekla, že Francie musí říci "ne" masivnímu přílivu afghánských uprchlíků. Na webu její strany je vyvěšena petice nazvaná "Afghánistán: NE nové migrační dálnici!" v níž se píše:

"Jsme si plně vědomi lidských tragédií a očividného utrpení mnohých legitimních uprchlíků. Ale právo na azyl nesmí být nadále, jako dosud, trojským koněm masové, nekontrolované a vnucené imigrace, islamismu, a v některých případech dokonce i terorismu – tak jak tomu bylo u některých džihádistů zapojených do útoků 13. listopadu 2015 (kdy se v Paříži odehrála série koordinovaných džihádistických útoků, při nichž bylo zavražděno více než 130 lidí a více než 400 lidí bylo zraněno).

"Starostové některých velkých měst již oznámili svůj záměr uprchlíky přijmout. Ale to podle nás představuje zjevné riziko pro jejich spoluobčany."

"To, na čem nám záleží nejvíce, je ochrana našich spoluobčanů."

Podle francouzského ministerstva vnitra bylo mezitím pět Afghánců, kteří byli letecky evakuováni do Francie, podrobeno protiteroristickému sledování kvůli podezření na spojení s Tálibánem. Jeden z mužů, který pracoval pro francouzské velvyslanectví v Kábulu, se během výslechu přiznal, že předtím velel kontrolnímu stanovišti Tálibánu. Dalších 20 Afghánců evakuovaných letecky do Francie je vyšetřováno pro azylové podvody.

V Řecku se vláda bojí opakování migrační krize z roku 2015, a proto postavila na hranici s Tureckem 40 km dlouhý plot a nainstalovala nový sledovací systém, který má odradit afghánské migranty od pokusů se dostat do Evropy. Pro migranty z Afriky, Asie a Blízkého východu bylo v posledních letech klíčovou vstupní branou do Evropy právě Řecko.

Ministr vnitra Michalis Chrisochoidis řekl:

"Nebudeme pasivně čekat na možné důsledky. Naše hranice budou bezpečné a nenarušitelné."

Řecký ministr pro migraci a azyl Notis Mitarachi dodal, že EU musí vyslat "správné poselství", aby se vyhnula nové migrační krizi, "kterou Evropa není schopna zvládnout". A zdůraznil: "Naše země nebude bránou do Evropy pro ilegální afghánské migranty."

V Itálii vyzval předseda vlády Mario Draghi skupinu G20 – skupinu 20 největších světových ekonomik – aby uspořádala summit o situaci v Afghánistánu. Italský list La Repubblica to okomentoval takto:

"G20 má pro Draghiho strategický význam: na tomto fóru musíme dosáhnout dohody, která opět stmelí síly Západu, který odešel ze své dvacetileté mise v Afghánistánu silně pošramocený, ale také především usměrní země jako Čína, Rusko, Saúdská Arábie a Turecko, které tam mají své zájmy a mají na tento samozvaný islámský stát vliv."

Ve Spojeném království oznámil premiér Boris Johnson v prohlášení pro Parlament plán přijmout 20 000 afghánských migrantů:

"Musíme se vypořádat se světem takovým, jaký je, musíme přijmout to, čeho jsme dosáhli i to čeho jsme nedosáhli...."

"Lidi zpět do Afghánistánu nepošleme, ale na druhé straně nedovolíme lidem, aby přišli ilegálně z Afghánistánu do Spojeného království."

"Chceme být velkorysí, ale musíme se také postarat o vlastní bezpečnost."

V Turecku vláda staví 295 km dlouhou zeď podél své hranice s Íránem, aby zabránila novému přílivu migrantů z Afghánistánu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl, že pokud Afghánistán a Írán nezajistí své hranice, tak je nová migrační vlna "nevyhnutelná". Dodal, že Turecko nebude "skladištěm" prchajících Afghánců:

"Musíme našim evropským přátelům něco připomenout: Evropa – která se stala magnetem pro miliony lidí – se nemůže vyhnout problému s afghánskými uprchlíky tvrdým utěsňováním svých hranic, aby ochránila bezpečnost a blahobyt svých občanů. Turecko nemá žádnou odpovědnost ani povinnost sloužit Evropě jako sklad uprchlíků."

Mezitím přicházejí tisíce afghánských migrantů do zemí po celé Evropě, včetně Belgie, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska, Maďarska, Irska, Litvy, Lucemburska, Norska, Polska, Portugalska, Srbska a Švédska.

Albánie, Makedonie a Kosovo (zde, zde a zde) souhlasily s dočasnou ochranou stovek Afghánců, kteří spolupracovali se západními mírovými vojenskými silami a nyní jsou ohrožováni Tálibánem.

Španělsko uvedlo, že na dvou vojenských základnách využívaných Spojenými státy dočasně ubytuje až 4 000 afghánských migrantů.

Slovinsko, které v současné době předsedá Evropské radě, uvedlo, že Evropská unie nepovolí prudký nárůst afghánské migrace. Předseda slovinské vlády Janez Janša tweetoval:

"EU pro Afghánistán neotevře žádné evropské humanitární ani migrační koridory. Nedovolíme, aby se zopakovala strategická chyba z roku 2015. Pomůžeme pouze jednotlivcům, kteří pomáhali silám NATO během operací v Afghánistánu a členským zemím EU, které chrání naši vnější hranici."

Mezitím jsou desítky afghánských migrantů uvězněny na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Polsko a pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva prohlásily, že postup běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka při posílání migrantů přes jejich hranice je aktem "hybridní války" a obvinily Lukašenka z toho, že hledá pomstu za sankce, které na jeho zemi uvalila EU kvůli zpochybněným prezidentským volbám a kvůli jeho tvrdým zásahům proti disidentům.

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že přestože s afghánskými migranty sympatizuje, tak je považuje za "nástroj v rukou pana Lukašenka". Morawiecki se zařekl, že Polsko "tomuto druhu vydírání" nepodlehne.

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.