Díky novému nařízení EU se mohou začít o své úspory strachovat již i drobní střadatelé
V případě bankrotu své domovské banky budou mít potíže i klienti, jejichž úspory by měly být v bezpečí díky oficiálnímu pojištění vkladů. Aktuálně projednávaný návrh směrnice EU počítá s tím, že by si střadatelé v případě pádu své banky mohli denně vyzvednout částku činící maximálně 100 až 200 euro. Tento krizový stav může trvat až tři týdny. Kdo plánuje větší vydání, měl by se včas zamyslet nad tím, jak se dostane ke svým penězům.
Díky novému nařízení EU se mohou začít o své úspory strachovat i drobní střadatelé
V případě bankrotu své domovské banky budou mít potíže i klienti, jejichž úspory by měly být v bezpečí díky oficiálnímu pojištění vkladů. Aktuálně projednávaný návrh směrnice EU počítá s tím, že by si střadatelé v případě pádu své banky mohli denně vyzvednout částku činící maximálně 100 až 200 euro. Tento krizový stav může trvat až tři týdny. Kdo plánuje větší vydání, měl by se včas zamyslet nad tím, jak se dostane ke svým penězům.
Litevská prezidentka teď předložila první podrobnosti k plánované záchraně bank. Z plánu vyplývají značné nepříjemnosti i pro ty střadatele, kteří se nechali ukolébat zdánlivou jistotou spočívající v pojištění vkladů a domnívají se, že případný pád banky se dotkne pouze „bohatých,“ tedy vkladatelů, kteří mají na účtu více než 100 000 Euro.
Litevský návrh zní takto: pokud zkrachuje banka, mohou se drobní střadatelé rozloučit s tím, že dostanou své peníze ihned. Až čtyři týdny, tedy 20 pracovních dnů, budou muset klienti takové banky vyjít jen s tím nejnutnějším - budou si moci vyzvednout 100 až 200 Euro denně, nic víc. Evropská rada pod vedením svého předsedy Hermana Van Rompuye (jehož nikdo v Evropě nevolil) původně navrhovala, aby střadatelé čekali na své úspory čtyři týdny.
Evropskému parlamentu se zdála tato lhůta přece jen poněkud dlouhá, a tak požadoval, aby byly vklady nižší než 100 000 Euro vypláceny během pěti dnů. Avšak protože něco takového není technicky možné, neboť žádná banka nemá k dispozici takovou hotovost, byl nalezen kompromis: čekací lhůta 20 dnů, během níž bude možné vybrat z bankomatu 100 až 200 Eur.
Toto pravidlo o „třech týdnech strachu“ má podle Börsen-Zeitung platit do roku 2020 - pod podmínkou, že národní kontrolní úřady dojdou k názoru, že rychleji vyplácet nelze. Pokud budou mít národní kontrolní úřady pochopení pro vkladatele, nebo pokud se budou vkladatelé rekrutovat z větší části z ozbrojených Rusů, mohlo by vyplácení být rychlejší: nejdřív 15, pak 10 a konečně v roce 2023 sedm pracovních dnů.
V podstatě tento vývoj znamená, že strach a škemrání o úspory hrozí i těm střadatelům, kteří slepě důvěřují slibu Angely Merkelové a Wolfganga Schäubleho, že vklady pod 100 000 Euro jsou v bezpečí. Pokud tito střadatelé chtějí své peníze skutečně dostat do ruky, ať už kvůli koupi něčeho nákladnějšího nebo kvůli podnikání, kde bývají výdaje logicky vyšší než 100 Eur denně, měli by se vážně zamyslet nad tím, co si v případě pádu banky počnou.
Tento plán dokazuje, že na přísliby od státu se v takovém případě nelze spolehnout. Může se také stát to, že přetrvávající „výjimečné okolnosti“ povedou k zabavení části vkladů, a to i klientům, kteří budou mít na účtu částku nižší než magických 100 000 Eur.
O tomto tématu se v Německu pro jistotu mlčí - guvernér Litevské centrální banky, Vitas Vasiliauskas, sdělil agentuře Reuters, že si je vědom toho, že by volby do Bundestagu mohly poněkud zpomalit proces formování bankovní unie, ta je teď ale v EU „super - prioritou“.
Další věc: prozatím nebylo dosaženo názorové shody ohledně výše příspěvku, který by banky měly vložit do fondu pojištění vkladů. Důvodem dohadů je kalkulace rizika, jež představují jednotlivé banky a s nímž souvisí výše příspěvku. Do dokumentu se nyní dostala pozoruhodně zostřená formulace (alespoň z hlediska úřednického ptydepe): příspěvek se teď „má“ řídit podle výše rizika, zatímco dříve v textu stálo, že příspěvek „může“ být vypočítán na základě rizika.
Podle zdravého selského rozumu by bylo logické, že příspěvek „musí“ být vypočítán podle rizikovosti té které banky. Takováto formulace se ale nejspíš někomu nehodí do krámu. Napříště mají být totiž z výpočtu rizika vyloučeny národní vlády. Banky si chtějí stanovovat výši rizika samy mezi sebou, a tak byl tento úkol svěřen Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) - instituci, která na základě „stresového testování“ vyhodnotila belgickou banku Dexia jako vynikající jen pár měsíců před jejím spektakulárním krachem.
Takovýmto způsobem se tedy EU chystá na první pády evropských bank v době derivátů a turbo certifikátů. Nelze pochybovat, že tato situace bude znamenat „stresové testování“ v první řadě pro drobné střadatele a investory. Obzvlášť v případě starších občanů, kteří mají v bance své celoživotní úspory, se dá považovat taková čekací doba za nehoráznost. Pád banky je pro střadatele už tak dost skličující; kvůli tomuto novému návrhu budou navíc muset čekat týdny, než budou mít jistotu, že své peníze ještě někdy uvidí.
EU má rozhodnout o nejdůležitějších podrobnostech ohledně bankovní unie ještě letos. Střadatelům bude ouvej - a nejen těm bohatým.
Zdroj:http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2013/08/07/neue-eu-regel-sparer-muessen-um-guthaben-unter-100-000-euro-bangen/
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové vlády
- Pávek prolamuje Benešovy dekrety!!!
- O čem se nemluví.
- Dešifrování Donalda Trumpa vojenským analytikem Martinem Kollerem. Co od něj očekávat?
- Íránské systémy protivzdušné obrany zahnaly izraelské stíhačky F-35
- Ukrajinská armáda útokem u Kurska způsobila zhroucení vlastní bojeschopnosti
Související články