Co bude skutečným trestem pro Británii?

Připomeňme si, co se stalo za posledních 200 let.

Před 200 lety byla Británie nejmocnější a nejvlivnější říší na světě, a v té době, i v historii lidstva.

V podobě kolonií jí patřila téměř polovina planety. Přičemž se nejednalo o „neokoloniální“ vlastnictví, jak je tomu dnes (tj. vlastnictví „na papíře“), ale o to nejskutečnější – s vojenskou podřízeností, dominující silnou armádou, námořnictvem, atd.

Británie dokonce přemohla Ruskou říši v Krymské válce v letech 1850-53 (i když ve spojenectví s Osmanskou říší, Francií a Sardinským královstvím).

Myslím, že na konci 19. století si nikdo nedokázal představit jak hluboko tento stát díky první a druhé světové válce klesne. Tyto války jedna po druhé devastovaly Británii, podkopaly její vliv a připravily ji o její kolonie.

Dnes je čas na spravedlivou otázku ohledně Churchilla. Byl opravdu tak úspěšným politikem? Koneckonců přijal Britské impérium, nad kterým slunce nezapadlo, a zanechal ho zbavené milionů čtverečních kilometrů koloniálních zemí.

Churchill je obdobou našeho Gorbačova. Vzdal zemi a nechal ji rozpadnout. Až na to, že u nás si Gorbačova nevážíme, ale Britové z nějakého důvodu Churchilla milují. Zřejmě kvůli krásnému vzezření s doutníkem a koňakem.

Ale to je jejich věc. Hlavní věc, kterou bych rád poznamenal: po každé světové válce klesala Británie níž a níž.

Dnes „propalují“ zbytky své bývalé velikosti a z nějakého důvodu táhnou svět ke třetí globální konfrontaci.

Takže v důsledku této konfrontace se stane jednoduchá věc: Všechny země definitivně začnou žít „za své“.

Rusko a Čína budou žít na základě přírodních a pracovních zdrojů, které mají, a Británie bude žít z toho, co je dostupné na jejích ostrovech. Tedy z ničeho.

70 milionů lidí (polovina Ruska) žije na odděleném území o velikosti Sverdlovské oblasti. A tato ostrovní území nejsou ani zdaleka nejbohatší z hlediska nerostů, půdy, klimatu, obdělávaných oblastí, čisté vody, atd.

Britské ostrovy nemohou v žádném případě nasytit 70 milionů lidí. Základem jejich blaha je čerpání peněz a zdrojů od ostatních. K tomu mají různé „kusy papíru“ – akcie, smlouvy, pojistky, osvědčení o vlastnickém právu na továrny a naleziště, atd.

Ve chvíli, kdy se všechny tyto kousky papíru promění v toaletní papír, Británie se svými 70 miliony obyvatel rychle spadne na úroveň státu Bangladéš.

Na světě bylo mnoho takových hlavních měst. I Řím byl hlavním městem a svého času i Athény a Konstantinopol.

Může se velká civilizace skutečně zhroutit?

Často lze slyšet pochyby, že úpadek velké liberální civilizace je možný (liberální civilizací mám tentokrát na mysli západní země, včetně Spojených států). Inu, ekonomická a vojenská síla této civilizace je možná vrcholem v celé historii lidstva. Finance, technologie, zdroje, armáda – vše je v jejich rukou. Jak může někdo čekat, že se to všechno zhroutí a uvolní místo někomu jinému?

Abychom pochopili, že to možné je, stačí se obrátit do historie a připomenout si, že mnohé z největších říší a civilizací se zhroutily stejným způsobem a sklouzly na nerozpoznatelně nízkou úroveň.

Řekněme, že Mongolská říše se kdysi rozprostírala od Dunaje po Mekong a dnes je Mongolsko politický trpaslík se slabou ekonomikou, armádou a demografií.

V době Kolumba to vypadalo, že neexistují mocnější země než Španělsko a Portugalsko. A kde jsou teď? Žijí z almužny od Evropské unie, turistů a milovníků vína. Kdyby nebylo teplého moře a podnebí, bůhví, jak by teď žily.

Dovolte mi připomenout, že před 500 lety Portugalsko a Španělsko uzavřely dohodu, podle níž byla celá planeta rozdělena na dvě polokoule podél takzvaného „Papežského poledníku“.

Podle dohody všechna moře a nové země, které se otevřely východně od tohoto poledníku, zabralo Portugalsko. A na západě Španělsko.

Portugalci a Španělé si tak rozdělili planetu na dvě části. Tak mocné to byly říše. Postupem času se vše promíchalo a Portugalci měli kolonie i na západ od Papežského poledníku. Například – Brazílii.

Ano, jak víte, téměř celá Latinská Amerika mluví španělsky a pouze Brazílie (a několik dalších malých území) mluví portugalsky. Tak se odráží jejich koloniální minulost. Až do roku 1821 byla Brazílie podřízena Portugalsku.

Dnes je Portugalsko jednou z nejchudších zemí Evropy s populací 10 milionů lidí a maličkým územím o rozloze 90 tisíc km2. Roční HDP (PPP) – 350 miliard dolarů. Zemědělský sektor (např. vinařství) zaujímá velmi velkou část ekonomiky.

A srovnejme to s Brazílií, bývalou portugalskou kolonií.

• Populace – 210 milionů lidí (21krát více)
• Rozloha – 8,5 milionu km2 (94krát více)
• HDP – 3 200 miliard dolarů (9,5krát více)

Brazílie má velmi rozvinutý průmysl. Například její automobilový průmysl je v počtu vyrobených aut na 9. místě na světě. A Embraer je jedním z lídrů v globálním průmyslu civilních letadel.

Je nepravděpodobné, že by si někdo v 16. nebo dokonce 17. století dokázal představit, že Portugalsko sklouzne na okraj světové politiky, ekonomicky i vojensky oslabí a stane se jednou z nejméně vlivných zemí v Evropě.

A co víc, jen stěží si někdo v 17. století dokázal představit, že se Brazílie v 21. století dostane na seznam deseti nejvlivnějších zemí světa. Před Portugalskem je v žebříčku o desítky míst.

Ano, úpadek Portugalska a vzestup Brazílie trval staletí. Současný svět je však odlišný v tom, že je rychlý. Nebo přesněji zrychlený. To, co dříve trvalo staletí, se nyní může stát za desítky let.

Ano, v historii lidstva bylo mnoho “hlavních měst světa”.

Koneckonců i Moskva byla hlavním městem světa, ale co se s ní stalo v 90. letech? Akademici u metra kšeftovali s různými prkotinami, generálové taxikařili a obyčejní lidé se občas prostě báli večer vyjít z domu.

Přičemž Rusko má stále alespoň přírodní základnu. Dači (chaty), zahrádky. Ropu, plyn, uhlí, kovy. I když to bylo všechno rozkradeno, i když lidé počítali každou kopějku, přišli “jenom” o peníze. Alespoň fungovalo topení a mohli jsme si přinést z dači brambory.

Co bude dělat Británie při svém přelidněním? Se svými příchozími z Afriky a Blízkého východu? Je to velmi jednoduché: až neokoloniální svět definitivně padne, bude čelit desetinásobku našich „devadesátých let“. 

A nejsou potřeba žádné bomby ani rakety. 

Stačí, aby Británie byla odpojena od globálního finančního systému a zdrojové základny.

To bude ten největší trest.