Euroněmecký diktát v praxi. Šílené návrhy Evropské komise

Euroskepticismus je označení pro negativní postoj vůči evropské integraci, který může mít řadu různých odstínů od odmítání federalismu (trvání na na tom, že Evropská unie by měla zůstat společenstvím národních a nezávislých států a nikoli směřovat k federativnímu či centralistickému uspořádání) až po odmítnutí evropské integrace jako takové.

Euroskepticismus bývá někdy svými příznivci nazýván jako eurorealismus.

Za významné osobnostmi tohoto myšlenkového proudu mezi světovými politiky jsou pokládáni Margaret Thatcherová či Iain Duncan Smith. Oba zmínění politici jsou příkladem tzv. měkkých euroskeptiků. Naproti tomu Merine Le Penová či Nigel Farage lze kvůli jejich požadavku na vystoupení vlastních zemí z EU považovat za "tvrdé" euroskeptiky. V Česku se pak mezi přední euroskeptiky řadí kromě bývalého prezidenta Václava Klause např. Petr Mach, Tomio Okamura, Tomáš Vandas, Jan Zahradil či Jana Bobošíková.

Sblížení s Kyjevem otevírá pro evropskou politiku zvlášť bolestivé problémy. Občané evropských zemí se obávají, že volný obchod s Ukrajinou bude mít za následek brzký vstup země do EU, a to způsobí příliv levné pracovní síly a růst daní. Takový vývoj situace je pro Evropany zlým snem.

Ale není to pouze tato otázka, která občanům evropských zemí nahání hrůzu.

Migrační krize a teroristické útoky z poslední doby se začínají výrazně projevovat na postojích občanů významných evropských států. Většina Francouzů, Němců i Italů si podle nejnovějšího průzkumu agentury Ifop přeje konec Schengenského prostoru volného pohybu a trvalé obnovení kontrol na hranicích.

Navrhované možné změny azylového systému, které ve středu představila Evropská komise (EK), se českým politikům nezamlouvají. Tyto návrhy jsou čím dál šílenější. Nedá se souhlasit vůbec s ničím z toho. Nejen centrální přerozdělování migrantů, dokonce i harmonizace sociálních dávek napříč EU je diktát.

Diktát z Bruselu i eurozmatek. Čeští politici návrhy Evropské komise odmítají.

Ostře se k návrhu vyjádřil šéf ODS Petr Fiala. „'Když to nešlo silou, zkusíme to větší silou.' Tak si představuje prosazení migračních kvót EK. Tuto politiku Bruselu musíme odmítnout.“

Podle Zahradila jsou návrhy Evropské komise na reformu azylového systému jen pokusem o další centralizaci moci v Bruselu a o omezení státní suverenity. „Tomu se ČR musí bránit !!!“ vyzval Zahradil. 

Bruselská EU se před světem tváří jako parlamentní demokracie, v níž evropský parlament hraje rozhodující úlohu. Nicméně, rozhodnutí exekutivy a veškeré legislativní aktivity vykonává Komise

EU a její přebujelý personál, čítající 54 000 úředníků.

Z kanceláří centrály Komise EU – tzv. Berlaymontovy budovy – a dalších lokalitách, tato placená armáda kariérních byrokratů vytváří evropské zákony na objednávku korporací. Nevěříte? Pak vzpomeňte na jednu věc.

Možná nebude na škodu, když si na tomto místě zopakujeme proces volby prvního prezidenta a ministra zahraničí bruselské EU:

1. Evropské národy byly vyloučeny z rozhodovacího procesu.

2. Noví evropští “monarchové” byli vybráni kruhem elitních zástupců korporačních zájmů.

Ve skutečnosti, systém vlády EU vrhá veškeré výdobytky demokracie evropské civilizace o tisíc let zpátky, čímž se celý evropský kontinent opět ocitá v nejhlubším středověku, kdy autokratičtí monarchové vládli Evropě bez jakékoli demokratické kontroly.

Tony Blair nedávno řekl: „ V EU dnes už nejde o mír, ale o moc.“

Podle Nigel Farage Evropě vládne disharmonicky opět Německo!

Nigel Farage na přiloženém videu z roku 2010, kritizuje volbu prezidenta EU a je to opravdu drsné.