Strategie nebezpečí

Prezident SSA, Obama se, coby laureát Nobelovy ceny za mír a nezpochybnitelný král smrtonosných dronů, právě zapsal do historie, jako efektivní nastrčenec neoliberálního zastrašování a vydírání většinového zbytku světa. Vydal totiž epickou bezpečnostní strategii[1], která jakoby vyšla z pera scénáristů filmu Kmotr.[2]

Vhodné instrumentárium k šikanování ostatních národů skýtá přebujelý vojensko-průmyslový komplex, před kterým varoval Obamův předchůdce, prezident Eisenhower již v roce 1961. “Potenciál katastrofického vzestupu zvrácené moci (vojensko-průmyslového komplexu) existuje a bude přetrvávat.“[3]

Pronesl tehdy Eisenhower ve svém závěrečném projevu. Video.

Zdroj: http://www.ourdocuments.gov

Export této zvrácené, přebujelé a nekontrolovatelní vojenské moci, je jediný způsob, jakým může Americká Unie tuto moc ustát. Lidské oběti z řad okolních „primitivních“ kmenů, mohou dočasně uspokojit ono temné božstvo a odvrátit jeho žízeň po krvi a hlad po kořisti, od domovů jeho stoupenců.

Varování Eisenhowera se již dávno naplnilo a vražedná mašinerie se navždy vymkla z pod kontroly federálních politických orgánů a žije si vlastním životem. Moloch spolyká ročně 55% veškerých státních výdajů, což činilo minulý rok 640 miliard dolarů, tedy o 33 miliardy více než zbytek světa dohromady.

Útok z 11 září 2001 byl ve své podstatě ukázkou toho, co by nastalo, kdyby zlovolnému božstvu měly být odepřeny votivní dary cizí krve, Moloch by nezaváhal sáhnout po krvi svých vlastních dětí.

V předvečer dne, který „nebude nikdy zapomenut“, vystoupil minstr obrany Rumsfeld[4] a oznámil národu, že v Pentagonu nelze dohledat transakce za více než 2 biliony dolarů. „Nepřítel je blíže domovu. Je to byrokracie Pentagonu… vlastně, lze říci, že je to otázka života a smrti“[5]. Video.

Vojensko-průmyslový komplex představuje nedotknutelnou šedou sféru, která ovládá politiku SSA a vysává veřejné finance tak netransparentním způsobem, že tyto skutečnosti nikdy nemůžou být zjištěny. „Účetnictví Pentagonu jsou ve vrcholném zmatku, takže nikdo neví, co americké vojsko skutečně vlastní a utrácí „.[6] Video.

Molocha je nutno přikrmovat lidskými obětmi, nejlépe životy nevinných dětí, jak přiznala česká rodačka, svého času ministryně zahraničí katedrály Molocha, Madeleine Albright v pořadu CBS 60 minutes. Video

„Ano, je to těžká volba, ale stálo to za to“, odpověděla tzv. „krvavá Madla“, přezdívaná „balkánská řeznice“, na otázku redaktorky ke smrti půl milionu iráckých dětí v důsledku sankcí uvalených na někdejšího spojence a spolupracovníka CIA a MI6, Saddáma Husseina.

Anglosaské tajné služby, nejen že dosadily Saddáma v roce 1963 k moci, ale vybavily jej seznamem odpůrců, kteří pak byli nemilosrdně a systematicky likvidováni. Kvalifikované odhady hovoří o 1500 obětech.[7]

Video: EX CIA analytik Ray Mc Govern o Pentagonem podporovaných útocích sarinem na íránské jednotky

Této nechvalné praxi cílených likvidací se do dnes říká „Salvadorská opce“, podle analogického postupu eskader smrti v El Salvadoru, v osmdesátých letech, v době, kdy probíhala aféra „Iran-Contras“ Olivera Northa a miláčka českého ÚSTRU, jednoho z nájemných vrahů Pentagonu, Felixe Rodrigueze, který představoval článek tzv. Nixon – Bush konexe[8] a je dodnes podezírán z účasti na vraždě prezidenta Kennedyho.[9]

Více o praktikách eskader smrti lze zjistit například z rozhovorů s bývalým členem těchto speciálních jednotek.[10] Chip Tatum – Black Ops Interview: „Nikdo se nikdy nesměl dozvědět, co jsme provedli našim spojencům, jinak by nám nikde na světě už nikdo nevěřil“. Video.

Proto se Obamova poslední bezpečnostní strategie čte jako náboženské vyznání víry v násilnou modlu ničení a zmaru, jako krédo pro idol smrti.

Obama si hned v úvodu své strategie klade řečnickou otázku, nikoliv „zda by Amerika měla vládnout, ale jak budeme vládnout do budoucna“. Odpovídá si vzápětí, že „budeme vládnout silou“. Dále ujišťuje čtenáře, že „globální vůdcovství Ameriky zůstává nepostradatelné“.

Nota bene Spojené státy americké zabírají méně než polovinu severoamerického kontinentu (9,82 Miliony km² z 24,47 Milionů km², takže označení „Amerika“ je skutečně ze široka rozkročené. Nelze totiž předpokládat, že Obama hovoří za Kanadu, Mexiko, Guatemalu, Nikaraguu, Honduras, Kubu, Kostariku, Panamu a Dominikánskou republiku. Ty totiž patří geograficky k Severní Americe[11], pomineme-li tedy v tomto případě existenci i Ameriky jižní.

Obama nicméně pokračuje v samozvaném dobývání světa:

„Spojené státy budou používat vojenskou sílu jednostranně, bude-li to nezbytné, pokud to naše trvalé zájmy vyžadují: pokud budou naši lidé v ohrožení, pokud je ve hře naše živobytí, a pokud je bezpečnost našich spojenců v nebezpečí. Za těchto okolností, upřednostňujeme jednat společně se spojenci a partnery. Pokud naše zájmy nejsou v přímém ohrožení, je práh pro vojenskou akci vyšší. V takovém případě se budeme snažit mobilizovat spojence a partnery, aby sdíleli ono břemeno a dosáhli trvalých výsledků.“

Obama neopomene dodat, že na ostatní při tom samozřejmě, v podstatě kašle:

„Budeme usilovat o multilaterální sankce, včetně sankcí OSN, kdykoli to bude možné. Ale budeme jednat samostatně, pokud to bude nutné.“

Na adresu svého největšího věřitele, Číny píše Obama že „ke konkurenci budeme přistupovat z pozice síly a zároveň trvat na tom, aby Čína dodržovala mezinárodní pravidla a normy počínaje námořní bezpečností, konče obchodem a lidskými právy“.

K současným krizím, píše ve stejném výbojném duchu:

„Budeme podporovat partnery, jako je Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, aby mohli lépe pracovat po boku SSA a OSAS (NATO), jakož i zabezpečit svou vlastní obranu. A budeme i nadále vnucovat Rusku značné finanční náklady sankcemi a jinými prostředky, a zároveň čelit klamné propagandě Moskvy, prostřednictvím čisté pravdy. Odrazíme ruskou agresi, a zůstaneme ve střehu vůči ruským strategickým schopnostem, a pomůžeme našim spojencům a partnerům, odolávat ruskému nátlaku, i v dlouhodobém horizontu, bude-li to zapotřebí. Zároveň budeme držet Rusku otevřené dveře k větší spolupráci v oblastech společných zájmů, pokud by mělo zvolit jinou cestu - cestu mírové spolupráce, která bude respektovat suverenitu a demokratický vývoj sousedních států. "

Obama neopomíjí ukázat jaksi rozpolcený postoj k wahhábistickému terorizmu, který mu, také díky jeho africkému klanu Obamů, nemusí být úplně neznámý.[12]

Video: Bratranec prezidenta SSA, Mojžíš Obama v rozhovoru s Al-Jazeerou o charitě pro uprchlický tábor Dadaab, ze kterého byl veden teroristický útok na obchodní centrum West Gate v Nairobi.

„Společně s našimi spojenci a partnery, včetně mnoha zemí z regionu, jsme použili naše jedinečné vojenské schopnosti, abychom zastavili postup Islámského Státu v Iráku a Levantě a snížili jeho bojeschopnost. Zároveň spolupracujeme s našimi partnery při výcviku a vyzbrojování umírněné syrské opozice, abychom vytvořili protiváhu k teroristům a brutalitě Asadova režimu.“

Mimo toto všechno a budování lepších zítřků v Amerikou dominovaném globálním hospodářském pořádku, „budeme šampionem (mimo jiné) lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů.“

„Americké hodnoty jsou (totiž) odrazem univerzálních hodnot, které hájíme po celém světě, jako například – svoboda projevu, vyznání a pokojného shromažďování; možnost zvolit si své vůdce demokraticky; a právo na spravedlivý proces a rovné zacházení při užívání práva.“

Toto tvrzení je pozoruhodné ve světle mimosoudních poprav prostřednictvím bezpilotníků, které Obama osobně protiústavně autorizuje.[13] K letošnímu roku padlo za oběť raketovým útokům bezpilotních letounů až 5000 lidí.[14] Vizualizace do roku 2013„Out of Sight, Out of Mind“

Obama se postupně dobírá závěru, v tom smyslu, že mezi tím vším je „Evropa naším nepostradatelným partnerem“ a „budeme pokračovat naši novou vstřícnost vůči Kubě“ a „podpoříme lid těch zemí, kde je vykonávání demokracie ohrožené, jako je Venezuela“ A loučí se s čtenářem slovy „Uděláme toto všechno a ještě více, s jistotou, že mezinárodní systém, který jsme v závěru druhé světové války vytvořili, bude i nadále dobře sloužit Americe a světu“.

Obamova letošní bezpečnostní strategie zůstává tedy zjevně zcela v tradici kupování si přízně bohabojných pronárodů zrcátky, nůžkami, korálky a ohnivou vodou, pokud to jde po dobrém, a pokud to po dobrém nejde, tak dekami nakaženými paratyfem, bodáky a olovem. Lze tedy konstatovat, že přístup k dobývání surovin a území se od dob genocidy indiánů moc nezměnil.

„Základním prvkem naší síly je naše jednota a naše jistota, že americké vůdcovství, v tomto století, stejně jako i v tom minulém, zůstává nepostradatelné.“

Autor komentáře je přesvědčen, že nejlepší příklad amerického vůdcovství a „dobré vůle“ šířit univerzální lidská práva a demokracii, kterou je aktuální „Americká“ bezpečnostní strategie naplněná k prasknutí, ukázaly Spojené státy americké, co se minulého století týče, svržením jaderných pum, hned na dvě japonská města, Hirošimu, 6 srpna, a tři dny na to, 9. srpna 1945 Nagasaki, pomine-li se úplné vypálení Tokia napalmem, 9 března 1945, během operace „meeting house“[15]. Bombardováním japonských měst letectvem SSA „konvenčními“ pumami bylo během války zabito odhadem půl milionu civilistů.[16] Jedná se o jasné zločiny proti lidskosti, které však dodnes nebyly potrestány.

Co se týče tohoto století, lze zmínit totální demokratizaci Libye, byť za cenu života velvyslance Stevense[17], a dlouhodobou velmi úspěšnou demokratizaci Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Začátkem letošního února bylo dokonce, po více než deseti letech, slavnostně zrušeno stanné právo v Bagdádu.[18]

Vzhledem k tomu, že letošní bezpečnostní strategie hovoří o „vytrvalé podpoře snahy zemí východní Evropy, směrem k evropské a euroatlantické integraci“, můžeme se ještě lecčeho zajímavého dočkat i u nás. Každopádně se budeme mít na co těšit!