Za Stranu Zelených jsem úspěšně kandidoval do Zastupitelstva Prahy 1 v roce 2006. Začal jsem se tehdy politicky angažovat z jednoho prostého důvodu – zachování suverenity a integrity našeho státu. Tehdy zuřil ve straně Zelených boj, mezi křídlem Bursíka, který se tam infiltroval a chtěl prosadit souhlas strany s výstavbou amerického radaru v Brdech a křídlem normálních slušných Zelených, kteří poukazovali na politický program strany, který takový souhlas neumožňoval.
Za Volební Blok Hlavu Vzhůru jsem kandidoval do Poslanecké sněmovny v roce 2013 proto, že tato strana explicitně prosazovala taktéž suverenitu státu, jeho svrchovanost a nezávislost. To je pro mne osobní politickou prioritou. Sdílím názory, že je pro naši zemi nejlepší, když se nebudeme podílet na cizích válkách a nebudeme zde stavět cizí vojenské základny. Jsem v jádru pacifista. Zelení vzešli taktéž původně z mírového hnutí, bohužel se ale tomuto odkazu zpronevěřili. Viděli jsme, co napáchali v době Jugoslávské války v německé vládě. U nás udělali také více škod než užitku. Solární debakl nás stojí do dnes obrovské peníze. Bursík sice vypadl ze Zelených, ale stále se angažuje v páté koloně válečných štváčů. Nyní zapadá hlavu státu za kritiku sankcí, která je ale velmi na místě.
Takových politruků zkázy a zničení je zde více, kdybych je začal jmenovat, nikdy bychom tento rozhovor asi neukončili. Na místě je zmínit takové morální trosky, jako je Halík, Herman a v tomto gardu i jeden z protikandidátů do Senátu na Praze 5, Žáček. Ten si sem kdysi pozval coby ředitel ÚSTRU prominentního člena eskader smrti, profesionálního námezdního vraha Felixe Rodrigueze, a to za naše peníze daňových poplatníků. Tomu říkám nehorázná drzost. Tento vrah měl spáchat atentát na Castra. To se mu nepovedlo. Jinak tomu bylo u Kennedyho.
Spousta lidí tvrdí, že Senát je zbytečný, jaký máte názor Vy?
Spousta lidí tvrdí spoustu věcí. Ono v tomto ohledu dost záleží na okolnostech a politické kultuře daného systému. Senát je spíše takovou tlachárnou, ale jsou politické okamžiky, kdy svou roli sehraje. V mnoha zemích existují unikamerální systémy, které fungují dobře. Ale vzhledem k naší politické kultuře – a to si uvědomuji teprve krátce, nějaký význam spíše mít bude. Stojí nás to půl miliardy, což je jen čtvrtina toho, co musíme vydávat ročně za různá vojenská dobrodružství po světě, zvaná vojenské mise AČR. Spíše než pro zrušení Senátu bych byl pro zrušení členství ve Washingtonské a v Lisabonské smluvní organizaci. Senát poskytuje trochu oproštění od přímého vlivu politických stran, které jsou v područí různých magnátů. Babiš ovládá ANO, Schwarzenberg TOP, Sekyra KDU/ČSL, Bárta VV a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Vidíme v naší politice to samé, co jsme před tím viděli ve světovém hospodářství – koncentraci moci, vedoucí k její postupné monopolizaci. Proto dnes tak často hovořím o kartelech. Samozřejmě tím nechci naznačit, že zmíněné osoby nikdo nad nimi neovládá. Teorie elit z oblasti sociologie politiky naznačuje, že opak je pravdou. Odpověď na otázku je tedy ambivalentní. Senát může být zbytečný, ale nemusí. Můj názor je takový, že v současné chvíli zbytečný není. Na mysli mám třeba hlasování o branném zákoně nebo o vyhlášení války. Každý mechanizmus, který tomu může zabránit a my jej máme k dispozici je v tomto momentě důležitý. A tím myslím také ústavní institut občanské neposlušnosti a dalších zákonných prostředků odporu proti politické zvůli, jakým mohou být demonstrace a stávky. Ale tyto prostředky nesmí být cíleně zneužity ve prospěch zla a záhuby, tak, jak tomu bylo v Kyjevě ultrapravicovou soldateskou podporovanou Washingtonem, jak přiznala Victoria Nuland, z kabinetu ministra zahraničí SSA v prosinci 2013. U nás máme také takové projekty podporované tzv. americkou ambasádou. Na mysli mám „rekonstrukci státu, pak transparency international a také Člověka v tísni. Pro mě naprosto nedůvěryhodné. Pokud by někdo z nich byl pro zrušení Senátu, byl by to důvod udělat maximum pro jeho zachování. Asi se dovtípíte, co tím chci říci. Všude, kde se takové, západem placené struktury objeví, nastane zkáza a občanské nepokoje vedoucí ke scénářům, které vidíme v Sýrii nebo na Ukrajině. Tyto organizace jsou předvojem rozvratu a zkázy. Nedivím se, že si je začali v Rusku lépe kontrolovat, tak, jak to zavedly Spojené státy americké již v roce 1938, tedy v době, kdy si tamní průmyslníci a finančníci „udělali“ a vyzbrojili Adolfa Hitlera a jeho válečnou mašinerii. Jak to dopadlo, už víme. Kdyby Sovětský svaz neobětoval desítky milionů svých synů a dcer tak bychom nyní mluvili německy. Podle toho co vidím, tak to je dnes mnoha lidem líto. Někteří, kteří se u nás etablovali, kteří hovoří německy a s češtinou mají celkem problém, stejně jako s celým českým národem, dělají vše proto, aby fašismus dostal druhou šanci. Kandidují na prezidenta, vměšují se do záležitostí cizích států a jsou trojskými koni zahraničních zločineckých skupin v naší zemi. Brojí proti Rusku a účastní se banderovských rejdů během Euromaidanu, bok po boku s největším válečným štváčem a podporovatelem islamistického terorizmu, senátorem McCainem. Nyní titol lidé konspirují s magnátem Chodorkovskym proti Rusku. Říkají tomu boj proti proruské propagandě. Já zde žádnou proruskou propagandu nevnímám. Jen hlas rozumu, který mně naplňuje nadějí, že lidem ještě nebyly úplně vymyty mozky, a že aspoň někteří lidé vnímají současný konflikt správně jako útok krizí zmítaného západu v agonii na poslední suverénní velmoc, která úspěšně odolává neskutečnému tlaku „lovců ekonomik“ a „zlodějů surovinového bohatství“ cizích národů. Naopak zde vnímám velmi rozsáhlou propagandu pro válečnou, za kterou stojí západ, ale zejména takzvané euroatlantické kruhy. Tyto kruhy si zde vydržují své agenty v čele s germánským kryptofašistou, který funguje jako vůdce jakési pseudointelektuální, leč nebezpečně hloupé kulturní fronty koncentrované kolem pražské Malé strany, zejména okolí Kampy. Nyní si jeho nechvalně známá politická strana povolala do služeb zkrachovalého námezdního žoldáka politiky, naposledy viděného ve službách solární lobby a amerického radaru (tak jako zmíněný Gabal a Vondra), který tak selhal při transformaci Strany Zelených, Martina Bursíka, aby za ně kandidoval do Senátu. Nyní Bursík objíždí Kampu, rozlévá čaj a dělá, že je úžasný lidumil. Přitom jsem asi těžko někdy potkal více nenávistného, zlého a zkaženého člověka, jako je on. A samozřejmě není sám. Kupodivu se takto morálně upadlých lidí so Senátu a souběžně i na pražský Magistrát nyní dere celá spousta. Dokonce i lidé, kteří jsou oficiálně obžalovaní, jako je tomu v případě současného pražského primátora, olomouckého Hudečka. Nejlépe to vyřešila skupina „nejsme klauni“, která raději na své kandidátky nabrala lidi z ulice a vybrala je losem. Jinak je to už skutečně nepředstavitelná fraška. Vidíme pořád ty samé lidi, kteří mají skutečně mizernou reputaci a to právem, jak se derou do špičkových funkcí v politice, jako by se nic nestalo. Jako by byli neposkvrněné okvětní lístky květů běloskvoucí lilie. Ztělesnění nevinnosti, upřímnosti a oddanosti lidu. V mém volebním obvodě například kandiduje do Senátu snad ten nejprovařenější politik polistopadové éry, bývalý starosta prahy 5, Milan Jančík. To co vidím, mně uvádí v naprostý úžas! Hroší kůže, nulová sebereflexe, naprostý výsměch voličům a občanům naší země! Pokud by byli tito lidé v Senátu, tak ano, je zbytečný. Protože se tam bude pokračovat současná chronická mravní mizérie. Lumpárna, intriky, klientelizmus, rozkrádání státu a další již dobře známý marasmus, to vše pod hlavičkou a s razítkem zákonodárného orgánu republiky!