Stávající velmoci v úsilí vtisknout globalizujícímu se světu pevný řád naprosto selhaly a svým počínáním historicky zostudily samy sebe a utopily naděje na lepší svět v proudech prolité krve a zanechaly za sebou zástupy zbytečně zmařených životů nejen na bojištích Evropy, ale po celém světě. Krvavá stopa násilí zůstává za střety evropských mocností minulého století a obepíná celou planetu jako memento cesty do záhuby. Pusté zející krátery po jaderných, fosforových a kazetových zbraních, plné prachu těl nevinných obětí, smutně poukazují na pokleslou morální úroveň Nového světa, jež těmito zbraněmi v průběhu posledního století nastoloval své soukromé pořádky, obhajoval individuální zájmy a zpronevěřil se někdejším utopickým ideálům svých otců zakladatelů.

Kdo může vést svět k míru a harmonii?

„Číňané znají hodnotu míru a rozvoje a považují to za svoji posvátnou povinnost podporovat mírový rozvoj světa.“

Uvádí prezident Xi a pokračuje ve stejném duchu, že zachování světového míru a podpora společného rozvoje představují základní zásady čínské zahraniční politiky.

„Čína, která vždy prosazovala světový mír, vždy přispívala k celosvětovému rozvoji a chránila mezinárodní pořádek, je nyní připravena usilovat o širší sbližování zájmů se všemi zeměmi s cílem vytvořit nový model mezinárodních vztahů, založený na vzájemně prospěšné spolupráci, a budovat společnými silami společenství sdílené budoucnosti a zájmů celého lidstva.“

Za posledních 70 let Čína ukázala neuvěřitelnou a doposud nevídanou schopnost rozvoje a růstu ve všech myslitelných oblastech.

Konkurenti se nehodlají vzdát svých pohodlných pozic, které jsou nicméně neudržitelné.

Dosavadní místodržitelé světového pořádku mravně selhali svými vnitro- i zahraničně politickými opatřeními, které navzdory veškerým deklaracím o míru, spravedlnosti, lidských právech, a univerzálním bratrství, neměly nic společného s předstíraným humanismem. Pustošení, vykořisťování, plenění a zotročování slabších. byla dosavadní praxe zavádění globálního pořádku jednoznačně nepovolanými, nekompetentními či rovnou samozvanými aktéry, kteří si do dnes dělají nepatřičný nárok na pokračování své nešťastně uchopené role manažerů světa.

Tyto kruhy, naprosto ideologicky vyprázdněné, se dnes očividně nachází ve stádiu mravního úpadku. Řeší například, kolik pohlaví může mít jedno individuum na výběr, jako kdyby to byla ta nejdůležitější otázka lidské existence, zatímco lidstvo čelí mnohem významnějším, a hlavně naléhavějším výzvám.

Jeví se, že Čína je na správném kurzu, zatím co ostatní se točí v kruhu, jako by se příslovečně honili za vlastním ocasem. Čína přinesla světu přelomové technologie, vynalezené, a po věky dochované z dob své pradávné minulosti, z jejíhož odkazu vyrůstal jak její klasický imperiální, tak i současní pokrokový, moderní režim. Těmito technologiemi, významnými milníky a determinantami lidské civilizace, jsou např.: kompas, abakus, zápalky, střelný prach a s ním spojený princip raketové propulze, využívaný od pradávna v obecně oblíbených ohňostrojích, hedvábí, tisk, výrobu papíru či porcelánu, a mnoho dalších.

Dalším neocenitelným přínosem jsou nevyčíslitelné kulturní poklady, obohacující svou krásou a moudrostí celý vzdělaný svět, jež dodnes žasne ku příkladu nad filosoficko-sociálním vhledem velkého Konfucia s jeho (bohužel na západě velmi často opomíjeným) Zlatým pravidlem, nebo nad transcendencí prastaré Knihy proměn I-ťing, a opět mnoha dalšími ukázkami vyspělosti a vysoké úrovně čínské vědy a umění.

Obrovskou zásluhu za zachování starého vědění nese dnešní Čína a její lid v oblasti lékařství. Obor, dnes označovaný jako tradiční čínská medicína představuje nejen dávnou minulost lékařské vědy, ale i její budoucnost. Západní medicína naráží při svém rychlém a mnohdy překotném vývoji na své meze, které mohou být překonány jen celostním pohledem na fungování lidského organizmu a jeho interakci s životním prostředím, který již dávno přináší čínská tradice ve spojování technik jako jsou pradávná a tajuplná akupunktura, nahřívací moxování, baňkování, masáž Tuina, geniální fytoterapie a tělocvik tzv. vnitřního stylu.

Stará lékařská a filozofická tradice se takřka zázračně snoubí s čínskými zásluhami na poli výzkumu a vývoje v oblasti moderních vědy a technologie, ve kterých je ČLR světovou špičkou, např. v počtu publikaci odborných studií je na prvním místě již od roku 2016.

Zásluhy si také zaslouží, mimo jiné, úchvatný rozvoj a modernizace veškeré infrastruktury. Za zmínku stojí například dechberoucí modernizace a rozšíření čínské železniční sítě. Naše země by se měla nechat ochotněji inspirovat houževnatou pílí Číny zejména v této oblasti, která od dob rakousko-uherského mocnářství viditelně nezaznamenala příliš velký vývoj. Zatím co Čína jen za posledních 10 let vybudovala na 25 tisíc kilometrů rychlodráhy, neexistuje v ČR k dnešnímu dni rychlodráha ani jediná. Nicméně je pravdou, že Česká železnice bude jen těžko mít potřebu přepravit 1.7 miliardy osob ročně, tak jako Čína.

Zde popsaná dynamika jasně nasvědčuje, že Čína brzy stane na čele mezinárodního společenství, co by jeho důstojný a zasloužený představitel typu primus inter pares, aby nahradila ty, kteří v minulosti selhaly pod břemenem chamtivosti a pýchy. Svět a celá jeho současná civilizaci může jen doufat, že se ten budoucí vůdce vyvaruje chyb jeho předchůdců, zejména anglosaského okruhu a všech těch, kteří v této odpovědné funkci bohužel selhali a celému světu naopak ukázali svou hamižnost a krvelačné barbarství, tak jako neschopnost zastat morálně náročnou pozici archonta veškerého mezinárodního společenství v jednom globalizovaném světě nespočetných národů, jazyků, tradic a kultur.

Čína si je této výzvy dobře vědoma, jak vyplývá z prohlášení prezidenta Xi Jinpinga, ve kterém zdůrazňuje, že se Čína hodlá aktivně podílet na rozvoji systému mezinárodního řízení, přispěje čínskou moudrostí ke zlepšení globálního řízení a bude spolupracovat s národy všech zemí při prosazování toho, aby se mezinárodní řád a systém globálního řízení ubírali spravedlivějším a rovnocennějším směrem.

Tento postoj Číny je podřízen pěti principům mírového soužití formulovaným někdejším prezidentem Zhou Enlaiem: 1. vzájemné respektování svrchovanosti a územní celistvosti; 2. vzájemné neútočení, 3. nezasahování do vnitřních záležitostí druhých; 4. rovnost a vzájemný prospěch; 5. mírové soužití.

Čína v tomto kontextu sama navrhuje, aby všechny země společným úsilím přetavily tlak na hybnou sílu, přeměnily krizi na příležitost a nahradily konfrontaci za spolupráci a individuální prospěch za vzájemný přínos.

My, jako žijící příslušníci současné generace, můžeme této mladé leč smělé velmoci na její jistě náročné a nelehké cestě přát hodně štěstí a úspěchu! Nicméně přerod v globální vůdčí sílu vždy byl, jest, a ještě bude nesnadný. Aktuálně panuje ve světě lítý boj o prvenství v klíčových oblastech, stěžejních pro budoucí směřování světa, kupříkladu na úrovni umělé inteligence, ve kterém si Čína opět vede tak dobře, že se její konkurenti musí uchylovat, věrni svému krédu, k úskočným praktikám, vedeným na nejvyšší úrovni, opatřeními, jako jsou obchodní sankce či výpady proti čínským výrobcům mobilních telekomunikačních technologií, nebo vývojářům aplikací na rozpoznávání tváří, atd. Boj zuří také na úrovni surovinové bezpečnosti, nejnověji zejména ohledně lithia, důležitého pro naplnění významného programu rozvoje elektromobility. Tento boj otřásá celými státy v oblastech bohatých na suroviny i v oblastech jiným způsobem strategických, jak ukazují právě probíhající nepokoje v Bolívii, Chile či Hongkongu.

Zjevný osud předurčení Číny je dnes již nevyhnutelný. Otázkou ale stále zůstává, jakým způsobem bude naplněn.

Dovětek

Pokud se tento pohled na budoucí vůdčí roli Číny v nadcházejícím novém světovém pořádku čtenářům nechápajícím v plném rozsahu řídící procesy na globální úrovni a jejich vlastní, povětšinou záměrně netransparentní dynamiku, nezdá věrohodným, budiž zde odkázáno na doplňující informace.

Závěry dubnové konference Credit Suisse Global Supertrends, konané letos v Singapuru. Odkaz

Celý proslov prezidenta ČLR Xi Jinpinga, ku příležitosti 95 výročí založení Komunistické strany Číny. Zdroj: Anglická edice Qiushi Journal. Odkaz.

Studie prestižní konsultační firmy McKinsey, „Čína a svět: Uvnitř dynamiky měnícího se vztahu“ Odkaz: China and the world: Inside the dynamics of a changing relationship

Tento text vznikl jako příspěvek do IV. ročníku soutěže „Cena čínského velvyslanectví“