Silné protilátky dětí

Vzhledem k tomu, že se čeští ministři zdravotnictví a školství vyžívají v obtěžování dětí (nemají obranu proti zvůli) a v matení jejich rodičů (nedostávají pravdivé informace), zopakuju tady výstup z nedávné německé výzkumné studie, zvýrazňující hlavně to, že děti nejsou ve vztahu k SARS-CoV-2 žádným problémem.

S výsledky studie se lze seznámit na webu univerzitní kliniky Freiburg, financovalo ji zemské ministerstvo vědy a výzkumu Bádenska - Württemberska (Uniklinik-freiburg.de, Pressemitteilungen z 23. 7. 2021). Na výzkumu trvajícím přes rok se podíleli vědci (kromě Univerzity Freiburg) také z univerzit v Heidelbergu, Tübingenu, Ulmu a vědci Institutu NMI v Reutlingenu.

Děti si proti covid-19 vyvíjejí dlouhodobou imunitu (Kinder entwickeln langfristige Immunität gegen Covid-19). Jak probíhá infekce u dětí? Jsou při jejím mírném průběhu chráněny? Jakou roli hrají v pandemii?

Ve studii vědci sledovali 328 rodin s nejméně jedním infikovaným členem, celkem šlo o 548 dětí ve věku 6 - 14 let a 717 dospělých. Účastníci byli vyšetřování opakovaně: 3 - 4 měsíce a pak 11 - 12 měsíců po infekci, a to vč. ověření, zda jejich protilátky po uzdravení jsou odolné proti všem nyní sledovaným variantám viru.

V rodinách s jedním nakaženým členem se děti (34 %) nakazily zjevně vzácněji než dospělí (58 %). Navzdory tomu, že u dětí covid-19 probíhal většinou bez příznaků nebo jen s mírnými příznaky, se u nich 11 - 12 měsíců po uzdravení ukázaly protilátky silnější a dlouhodoběji trvající než u dospělých (v průměru). To platí bez ohledu na to, zda měly či neměly příznaky.

Protilátky u dětí jsou velmi dobře účinné proti různým variantám viru, a to tak, že i nerozpoznatelně nemocné děti (bez příznaků) by měly být po infekci chráněny získanou imunitou. Žádné infikované dítě nemuselo být léčeno v nemocnici.

Oproti dospělým měly rozdílné příznaky. Zatímco u dospělých se vyskytovaly horečka, kašel, průjem, ztráta chuti, u dětí v 87 % šlo jen o ztrátu chuti, zatímco kašel a horečka se poprvé začaly objevovat až od 12 let. Děti byly při nemoci 5krát více bez příznaků než dospělí. Přesto měly vyšší úroveň specifických protilátek a tyto protilátky přetrvávaly déle než u dospělých (96,2 % versus 82,8 %).

Protilátky dětí byly dobře účinné proti variantám viru, jež se nyní sledují (VOC), s redukcí u beta. Protilátky byly zkoumány i oproti endemickému lidskému koronaviru HCoVs, na bázi imuno-analýzy pro 23 lidských koronavirových antigenů vč. SARS-CoV-2 a jeho variant. Výsledky výzkumu byly v červenci zveřejněny v rámci preprintu - verze nabídnutá k publikování. Na webu univerzitní kliniky Freiburg jsou výstupy dostupné i v angličtině.

Už jsem se této studie dotkla ve svém článku na tomto blogu nedávno, v době, kdy někteří němečtí lékaři se snažili politikům vysvětlit, že není třeba na děti a mladistvé vykonávat nátlak kvůli očkování - mají s covid-19 ve většině případů minimální či žádné problémy a jejich imunita po odeznění infekce je spolehlivá.

Fakt, že pro drtivou většinu dětí není SARS č. 2 nebezpečný, věděl švédský epidemiolog A. Tegnell už přinejmenším v polovině loňského roku (proto nezavíral školy, zvláště ne ty základní, nenařizoval testování bezpříznakových a nenutil dětem a až na výjimky ani dospělým ani roušky). Už loni v létě zveřejnil, že u uzdravených z covid-19 je imunita spolehlivá: "reinfekci jsem ještě nezažil".

Podobně to potvrdil německý Institut R. Kocha (po mnoha studiích trvajících přes rok jak u dospělých, tak u dětí). Stejně tak Švýcarsko po roce výzkumu dnes ví, že má v mnoha lokalitách nejméně tři čtvrtiny obyvatelstva s trvající imunitou (pokud dospělí a děti nemají výrazně poškozenou imunitu); Švýcarsko si do letošního jara ověřilo, že děti a mladiství už ve vyšší míře infekcí prošli (často aniž by o tom někdo věděl - asi 25 % - 30 % uzdravených dětí ve zkoumaných kantonech).

Ve skutečnosti lze imunitu získanou proděláním infekce odhadovat ještě výš, protože účast ve výzkumu přijmou spíše jedinci ukázněnější, opatrnější, kteří se nákaze tolik nevystavují. Pokud např. podle švédského a německého výzkumu se u 25 % dárců krve (kteří se svým zdravím spíše nehazardují) našly protilátky, pak se při začlenění méně ukázněné populace můžeme dostat ještě na vyšší čísla.

Ale zpět k dětem: ministr A. Vojtěch patrně sám ještě děti nemá, jinak by snad o něco více zvažoval rouškovat a testovat zejména ty menší (A. Tegnell by mu vysvětlit, že rouška u dětí může nadělat víc škody než užitku). Slyšíme řeči, že jde o neinvazivní testy, ale ty mají zpravidla nižší spolehlivost (vč. slinového PCR, navíc u bezpříznakových a při části nekvalitních laboratoří), a i při falešné pozitivitě hygienici poženou dítka na invazivní PCR.

Švédsko se nechystá nuceně testovat bezpříznakové děti ani dospělé, podobně tomu bude ve Švýcarsku (to zavedlo roušky až v silnější vlně infekce s dopadem na nemocnice a jen od 12 let). Tegnellův úřad ví, že s pohybem lidí od září přibydou lokálně další případy nakažených, ale "půjde o nižší úroveň než dříve" - více než polovina dospělé populace je očkovaná a významná část těch ostatních je "promořena". (Do podzimu se snad uzdraví ti infikovaní očkovaní, dodávám k tomu já.)

Švédsko i jiné země pozdržely očkování dětí od 12 let. Proč, když mají vakcíny i očkovací kapacity volné? Mají zkušenost s očkováním proti prasečí chřipce. Jedna z vakcín byla před deseti lety usvědčena z častějších případů narkolepsie. Zejména u mladistvých.

Autor: Vladimíra Bošková

Zdroj: https://boskova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774932