Evropa nejhustěji zalidněný kontinent na světě (tolik k představě, že je to Evropa, která by měla pojmout všechny potřebné světa) V roce 1970 ji obývalo cca 680 milionů lidí. Nyní je to asi 718 milionů lidí. Přírůstek 38 milionů za půlstoletí. A většina z toho nejde na vrub Evropanů.

Turecko
1927 – 13.6 milionů obyvatel
2011 – 75 milionů obyvatel
Turci se tedy zpětinásobili za 80 let!

Afghánistán
1979 – 15.5 milionů obyvatel
2015 – 32.5 milionů obyvatel
Afghánců je tedy dvojnásobek za 35 let a to tam jede celou dobu válka!

Niger
1960 – 1.7 milionů obyvatel
2011 – 16 milionů obyvatel
Nigeřanů je tedy více než osminásobek za 50 let. Chlapíci!

Nigérie
1950 – 33 milionů obyvatel
1991 – 88 milionů obyvatel
2006 – 140 milionů obyvatel
2014 – 177 milionů obyvatel
Co dodat?

Egypt
1945 – 18.5 milionů obyvatel
2004 – 73.5 milionů obyvatel
Odhad pro rok 2025 – 103 milionů obyvatel
Z jednoho Egypťana po druhé světové válce jsou dnes čtyři.

Při stejném chování by dnes na území ČR žilo 40 milionů Čechů. To už by nám bylo dost těsně v naší kotlince, není-liž pravda? A zapomeňte na nějaké přírodní rezervace a parky, vše by muselo být zastavěné.  Tak to bylo několik států jako vzorek. Celkově žilo v roce 1990 v Africe 642 milionů obyvatel a v roce 2004 již téměř miliarda. Organizace zabývající se demografií odhadují, že do roku 2050 (za 35 let) to bude dvojnásobek. Tedy prakticky 2 miliardy. Celá Afrika má přírůstek 50 milionů lidí za rok. To je jedna Francie ročně!  Nevěřím proto Zeleným stranám a ekologickým organizacím, že myslí svůj boj za trvale udržitelný stav světa vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice. Ale to ne, to je lid jimi chráněný, zdá se. Tam míří neustálá potravinová a lékařská pomoc a na této explozi se tito dobráci přímo podílí. Ne, nemohou to myslet vážně. Domnívám se tedy, že celé to ekologické běsnění je jen snaha o vytvoření jakéhosi nového náboženství, pod jehož praporem se snaží sjednotit globalizovaný lid.

Ano, my Evropané se většinou budeme chovat ekologicky i bez poučování.
Budeme snižovat svoji spotřebu pokud to bude nutné, budeme vyvíjet sofistikované, prostředí nezatěžující technologie, budeme se nejspíš vracet k šetrnému zemědělství, které nebude vyčerpávat půdu způsobem, aby se za pár let změnila v mrtvou hmotu. Ale bude nám to houby platné, pokud ta větší část světa bude stále větší. Protože i nejekologičtěji se chovající lidé (a já mám silné pochybnosti, že v přítomném okamžiku ukotvení lidé se tím vůbec budou ochotni trápit), potřebují jídlo, vodu a prostor.

Pokud jich bude příliš, nakonec tu planetu sežerou.

V těchto souvislostech se mi jeví jako zajímavé, jak nyní všichni řeší klimatické změny, jak bude v Africe nedostatek a jak se tedy máme připravit na migrační vlny. nikdo z těchto futurologů zatím nezmínil, že existuje daleko bezpečnější řešení problému, než je přesun mas lidí na nejhustěji zalidněný kontinent. Prostě změnit reprodukční chování.
Afrika má dost zdrojů na to uživit takové počty lidí jaké v ní žily například v roce 1950. A naopak, žádný kontinent nemá dostatek zdrojů, aby uživil masu lidí, která se každých 50 let zdvojnásobí.

Já bych ještě dodal:

Kromě růstu populace rostou extrémně nároky na zdroje a množství odpadů na jednotlivce. A to je náš příspěvek k sebezničení. Naše vynalézavost pracovitost, touha po pohodlí a luxusu. Zmíněné národy či etnika přebírají náš neskromný způsob života – aniž by se přičinily vynalézavostí a pracovitostí a ještě mají dojem, že mají právo na stejnou úroveň jako my a že my jim to musíme zajistit. My se s tím budeme těžko potýkat, kvůli hamižnosti a neskromnosti. Od výše zmíněných to ani nelze očekávat.

Zejména nás, chudší bělochy, ohrožuje ještě výprodej naší půdy, zdrojů, podniků těmi bohatšími. Jak třeba Němci, tak Číňany, nebo Araby. Takže jde o boj o životní prostředí, zdroje a o vlastní existenci. Ten boj už začal, ale někteří z nás stojí na straně protivníků pod debilními hesly a ostatní jako by si to neuvědomovali.

RNDr. Václav Větvička

zdroj: http://www.na-septande.cz/jak-vidim-deni-kolem-sebe/rad-prispeji-na-afriku-ale-jen-na-antikoncepci