Nemarketingová úvaha o marketingu

Je marketing řemeslo? Jestli si myslíte, že ano, tak ne. Marketing rozhodně řemeslem není. Je to vědecký obor psychologie, jehož účelem je vstoupit cílové skupině osob do hlavy a naočkovat je určitou myšlenkou. Dnes je marketing dokonce na tak vysoké úrovni, že se k výzkumu používají i takové vymoženosti vědy, jako snímače mozkové aktivity, skenovací brýle, virtuální realita, magnetickou rezonanci, atp.

Je jasné, že použití vyspělé techniky není zadarmo. Tuto úroveň sofistikovaného marketingu si mohou dovolit jen oligarchové, velmi bohaté firmy a samozřejmě korporace. Cenu výzkumu a samotné realizace jim samozřejmě kupující uhradí i s úroky v ceně kupovaného výrobku, takže potud je to v pořádku.

Jenže prodat svůj produkt nechtějí jen korporace. O totéž usilují i vlády, politické strany a nebo ne/ziskové organizace. Zde ovšem nastává problém. Totiž tito přenašeči papíru nic hmotného ke koupi nevyrábějí, drahý výzkum si dovolit nemohou a proto jim nezbývá, než se chovat amatérsky nebo angažovat marketéry komerční. ...a samozřejmě vždy spoléhat na lidskou hloupost podobně, jako Lidl, jenž je levný.

Třeba název "Milión chvilek" - určitě nevznikl v nějakém vysokohorském výzkumném středisku, ale beztak v nějaké pražské kavárně a přesto na určitou skupinu osob zapůsobil. Musím předeslat, že vůbec nesouhlasím s dehonestačním přejmenováním na název "Miliónový chlívek" nebo "Milý úchylek". Pravý název totiž mnohem lépe vystihuje psychologickou podstatu přívrženců onoho hnutí. Tito nemusí být ani dobytek z chlívku a  ani uctívači úchylného hošana, který se z dosud neznámých důvodů převlékl za hov... no, řekněme za dětský trus. Lidé jen dali najevo, že milión povrchních pocitů je pro ně více, než jedna trvalá hodnota. Nebo lépe - minutový sex je pro ně více, než pořádné milování.

Z druhé strany musíme přiznat, že vytvořit nelživý název ne/ziskové organizace je neskutečně těžké. Ne, že by to stálo velké úsilí. To ani náhodou. Je to proto, že je těžké odolat. Vždyť o kolik je snazší, manipulační až prolhanou neziskovku schovat za název "Evropské hodnoty", buřiče a revolucionáře pojmenovat "Člověk v tísni", čučkaře a atentátníky opatřit nálepkou "Lékaři bez hranic" a nebo fašisty a násilníky přelepit tapetou antifašismu se vzorem "Antifa". O co lákavější je perverzi schovat za hrdost nebo podvod, za křišťálovou čistotu.

Marketing ne/ziskových organizací je jedna věc, vládní marketing, druhá. Zatím, co NGOčka lžou skrytě a za falešnými nálepkami, vláda a státní moc vůbec, lže naopak zcela otevřeně. Ničeho se nebojí. Vždyť taky čeho by se mohli bát? Klidně si na štít vyvěsí, cosi v budoucím čase, nějaké to "kupředu levá" nebo že "bude líp". Bez uzardění všem, co se z posledních sil plazí po zemi, do očí budou tvrdit, že se máme skvěle a že snad už zítra bude to pověstné "všechno zadarmo". Děje se tak bez přestávky, minimálně od rudého Klementa, přes prolhaného Vaška, až po Andreje, co nikdy nespí. A divné je, že nikomu na tom nepřipadá nic divné.

Ale nikdo si prosím nemyslete, že se toto děje jen tady. Němci jsou v tomto ohledu úplní mistři a tupější ovce na světě snad ani nenajdete. Ať už jim cosi nakuká Hitler nebo Merkelová, všemu věří. Jsou za to schopni i život položit a tomu věří do té doby, než přijde zase nový Hitler a zase nová Merkelová. Že německá bílá rasa není vyvolená, ale že je špatná, se už poválečná generace přeučila skloňovat celkem dobře a odříká to i když ji vzbudíte o půlnoci. Zato dnes se německé děti ve škole učí jiné věci, a sice - kdo rozpoutal dvě světové války. Nebudete věřit, ale jedničku dětičky dostanou jedině když řeknou, že první rozpoutalo "císařství" a tu druhou pro změnu "nacisti". Kde se vzali, tu se vzali - prostě císařství a nacisti. Všechno vedle, jak jedle, ale to nevadí.

Němcům sice stačí ukázat mrkev na provázku, ale jak jsme si naznačili výše, neradujme se. Nejsme na tom zase o tolik lépe. Ono dostat do parlamentu a radnice fašistické skupinky drogově závislých aktivistů a nebo za prezidenta téměř zvolit patolízala, vydávajícího se za vědce, to vyžaduje také celkem vysoký stupeň "oslovosti". Nicméně Němci v této disciplíně zatím vedou a není jasné, co v tomto ohledu přinese jejich nové kamarádíčkování s ruským plynem.

Raději ale zpátky domů. Tady je taky dost marketingu k práci. Když už jsme zavadili o prezidentské volby, tak ty se nám přeci už už blíží! Teda, ony se zase tak moc neblíží, protože zatím Miloš Zeman přežívá všechny marketingové rakoviny, všechny úplavice i infarkty, které mu média naordinovala, ale přesto všechno se volby blíží. Soudě podle příprav na ně. Sorošovi, zaměstnanci, jako Maláčová, Marksová, Valachová, feťáci i s celým Blokem demokracii už pilují strategie a kandidátům šijí obleky geniality, spravedlnosti a lásky. Pro voliče už chystají loutkové divadlo, jehož předehra už Miliónové hodnotě běží na plné pecky.

Třeba na Slovensku už marketingové představení skončilo a na pět roků mají kulisy prezidentské taškařice pokoj. Poslední prezidentské volby v roce 2019 vyšly přesně tak, jak byly naplánované. Vyhrála je žena, Zuzana Čaputová, jejíž skutečné životní úspěchy jsou pouze její vlasy a schopnost nazpaměť odříkávat předepsané texty. Objektivně to není nic moc, ale voličům to k volbě naprosto stačilo. Stačilo jim to dokonce do té míry, že si vůbec nepovšimli, že lehkou variací jmen Kiska (minulý prezident SR) a Čaputová vzniká zásadní otázka ohledně budoucnosti Slovenska, ve znění: "ČI SK KAPUT"?

Trihler k novému dílu Fontány pre Zuzanu se Slovákům líbil, teď si distribuci užívají na vlastní kůži, ale zda Slovensko bude kaput nebo ne, neví. Za pár týdnů mají volby do jejich parlamentu, kola marketingu se pomalu roztáčejí, tak se uvidí. V mezičase do jejich voleb u nás mohou klidně běžet každoroční jiné marketingově manipulační kampaně o tom, že důchodci jsou přítěží společnosti, co jezdí zásadně v protisměru, že nemocní jsou vlastně simulanti, že živnostníci jsou parazité a všetci kradnů, že Rusko má novou supernebezpečnou raketu, že Velká Británie odchodem z EU mizí v hlubinách Atlantiku, že odmítači očkování jsou vlastně zabijáci svých potomků a tisíc dalších nesmyslů, za účelem vyděsit občana.

Jenže pozor - občana je nutné i v pravý čas uklidnit. A pohladit po duši. Předhodíme mu proto, že lék na rakovinu je už za na spadnutí, že velmi hrubý produkt vzrostl o 0,5 procenta, že STB za socíku bylo fakt hrozné, že obecní policie po telefonátu Ahmeda M. zachránila ze stromu kotě, že nezaměstnanost u nás vlastně neexistuje, že vláda maká a že si v nejbližším termínu posvítí na exekutory i bytovou otázku mladých.

Ano, marketing skutečně není řemeslo. Marketing je  psychologická bitva. Bitva, kterou prohrají pouze ti, kteří věří, že "zítra zadarmo".