Takže, jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Kdyby pana Urválka v době jeho největší formy nechal někdo sloužit mši, tak by jeho řeč vypadala zhruba stejně, jako řeč páně Halíkova. Ti dva spolu budou jednou v pekle čistit boty Hitlerovi, Pol Potovi, Trockému a dalším gaunerům. A půjde jim to, jako všem podobně charakterově vybaveným a snaživým hochům, jistě velmi dobře.
Jak na Karla Schwarzenberga budete vzpomínat vy?
Možná leckoho překvapím, ale budu na něj vzpomínat jako na člověka, se kterým jsem skoro v ničem nesouhlasil, ale kterého jsem měl i přesto vlastně docela rád, mimo jiné i pro jeho smysl pro poťouchlý, černý humor. Ti, kteří se dnes tak teatrálně hlásí k jeho odkazu, ať už je jakýkoli, mu nesahají ani po podrážku jeho gumových pantoflí, které tak rád ke stáru nosil.
Mohl byste to trochu rozvést?
Když byl Karel Schwarzenberg předsedou zahraničního výboru Sněmovny, tak já jsem byl téhož výboru členem, což znamená, že jsme spolu trávili hodně času. Často jsme diskutovali, a to i přesto, anebo možná právě proto, že, jak už jsem uvedl, jsme spolu skoro nikdy nesouhlasili. Rozdíl mezí ním a jeho dnešními pokračovateli byl ale ten, že on se mě nikdy nesnažil umlčet nebo snad dokonce ukřičet. Vždy pozorně vyslechl moje argumenty a můj pohled, pak mi řekl pohled svůj, a nakonec jsme obyčejně konstatovali, že se naše pohledy velmi liší. Protože to vše ale proběhlo beze špetky zášti, či něčeho podobného, tak jsme v tom příště zase mohli pokračovat.
Jo, a ještě jednou věcí se od těch dnešních zoufalců lišil – byla mu cizí ta jejich nesnesitelná, infantilně-patetická agresivita, a také to jejich řiťolezectví vydávané za ctnost. Myslím, že většinou z těch – kteří se dnes hlasitě ohánějí jeho jménem a na jeho pohřbu se předháněli v honosnosti oblečení, šperků a v demonstrovaném smutku – z hloubi duše pohrdal jako nízkými chrapouny, z nichž budou i přes norkové kožichy a drahé parfémy vždy cítit kozí bobky. A to ještě neviděl ten pohřeb…
Byl by Karel Schwarzenberg dobrým prezidentem?
Minimálně by byl nesrovnatelně lepším prezidentem, než je ten současný. Mimochodem, když jsme spolu mluvili naposled, tak to bylo na téma Ukrajina, a jeho pohled byl, řekněme, vcelku realistický. Ale i on už tento svůj názor prezentoval jenom v soukromí.
Vládní koalice veřejně prohlásila, že chce protlačit korespondenční volby. Vás komentář?
Pokud se to pětikoalici podaří, tak je s demokracii v ČR na dlouhou dobu konec. Každý, kdo ten jejich návrh četl, ví, že jde jen o nástroj k volebnímu podvodu a k další devastaci už dnes zdevastovaných mezilidských, a dokonce i rodinných, vztahů. Jak to přesně, tento volební podvod, bude probíhat, jsem už poměrně podrobně popsal v jednom ze svých dřívějších rozhovorů a nemá smysl, abych to dělal znova.
Konec demokracie, devastace rodinných vztahů… Jak tomu mají čtenáři rozumět?
To, že korespondenční volba už z principu negarantuje volbu tajnou, a tedy ani volbu svobodnou, a je proto protiústavní, je asi zřejmé každému. Další, co je zřejmé, je i to, že Ústavní soud v případě potřeby prohlásí opak. To zaprvé.
Zadruhé; u zmíněné volby nejde o pár procent voličů ze zahraničí, ale o všechny voliče v ČR. Korespondenčně totiž bude moci volit v podstatě úplně každý.
Zatřetí; své právo volit, budete moci, a to pouze podepsáním jedné, jediné plné moci, přenést na jinou osobu, což je nefalšovaná antidemokratická revoluce. A teď si představte, co se začne v rodinách dít, až zfanatizovaní svazáci v postpubertálním věku zjistí, že stačí jedna plná moc, a oni budou za své rodiče a prarodiče moci volit sami.
Teror a vydírání jsou, myslím, slova, která to vystihují nejlépe. Ale pro neomarxisty je rodina úhlavním nepřítelem, takže i toto konání vlády dává logiku. A logiku dává i vše ostatní, co dělají. Oni totiž s volbami, tak jak jsme je zvyklí vnímat, vůbec nepočítají a asi ani nikdy nepočítali. Čímž ovšem vypouštějí na svět něco, u čeho by rozumný politik nikdy nechtěl být.
Co to je?
Nenávist mezi sousedy, mezi rodinami, i v rodinách, krev, bolest, mrtvé v ulicích, šibenice, nepředstavitelná zvěrstva… zkrátka občanskou válku.
Vy si myslíte, že naši zemi čeká občanská válka?
Ano, bojím se, že v České republice bude občanská válka. Zažil jsem, jak začínala v bývalé Jugoslávii, a to, co se dnes se společností děje u nás, je v mnoha ohledech podobné.
Jak by to, podle vás, mohlo vypadat? Jak vlastně taková věc může začít – to hned po volbách vyjdou lidi do ulic a začne násilí?
Hned určitě ne. Předpokládejme ale, že po zfalšovaných volbách u moci zůstane stávající koalice. Co se bude dít dál? Paní Pekarová bude ještě arogantnější, pan Fiala ještě prolhanější, pan Rakušan ještě šílenější, paní Černochová ještě hysteričtější, a všichni dohromady pak budou ještě agresivnější a válkychtivější, protože oni jiný program než pěstování nenávisti nemají. Politických procesů tedy bude přibývat, ekonomická devastace země dosáhne doposud netušených rozměrů… zkrátka vše bude jako dnes, jen se bude ještě mnohem víc tlačit na pilu.
A jednoho dne někomu rupnou nervy, padne facka, pak rána pěstí, pak někdo vystřelí, možná také proto, aby se zdůvodnil tvrdý postup proti opozici… Vlastně se u nás jen zopakuje to, co se dělo na Ukrajině po tzv. majdanu. Proč také měnit osvědčený postup, že? Jestli to ale bude trvat jeden rok, nebo dvacet let, to si ale opravdu netroufám odhadnout. Na to je ve hře příliš mnoho proměnných.
Vy si myslíte, že se současná koalice může udržet u moci dvacet let?
Proč by nemohla? Režim vzešlý z února 1948 zůstal u moci dokonce let třicet. A když si upravíte volební systém tak, že volby vždycky dopadnou, jak potřebujete, tak to jde snadno. Vždyť mezi léty 1948 a 1989 také byly pravidelně volby, také se říkalo, že žijeme v nejsvobodnější zemi, a ti, kdo proti tomu reptali, byli také označováni za dezoláty, tehdy se používalo slovo „ztroskotanec“, a byli také vyhazováni z práce, nebo byli souzeni… Je to velmi podobné.
Z toho jde trochu děs. Nedá se tomu nějak zabránit?
Myslím, že ne. Obávám se, že už jsme za bodem zlomu. Rád bych se ale mýlil.
Co třeba obstrukce novely volebního zákona ve Sněmovně?
Nelze obstruovat dva roky. Oni si odhlasují třeba zkrácenou dobu vystoupení poslanců, nebo si odhlasují, že opoziční poslanci nesmí mluvit vůbec, anebo odhlasují pevně stanovený čas, kdy se bude o zákonu hlasovat, ať už bude rozprava v jakékoli fázi, a bude hotovo.
Nebylo by něco takového ale v rozporu se zákonem?
Je jich 109 a můžou si odhlasovat, co chtějí, což ostatně už několikrát ukázali. A kdo má u nás v tomto ohledu poslední slovo? Správně, je to Ústavní soud. A kdo ovládal Ústavní soud už před minulými volbami, a kdo do těch příštích bude jmenovat další jeho nové členy? Ani nemusím odpovídat, že? Ne, jsme v situaci, kdy si vládní koalice může dovolit v podstatě cokoli.
A ostatní demokratické pojistky?
Žádné demokratické pojistky už v ČR neexistují. Pětikoaličníci mají v ruce kompletně všechna centra moci v zemi. Mají obě komory Parlamentu, prezidenta, Ústavní soud, ovládají justici, policii, armádu, drtivou většinu médií, kooperují s politickými nátlakovými organizacemi, které jsou zde s obřími rozpočty budovány desítky let, mají podporu ze zahraničí...
Opozice nemá v ruce prakticky nic, co by proti tomu mohla postavit. My můžeme tak maximálně poprosit na sociálních sítích, aby nás lidé přijeli ke Sněmovně podpořit, což oni ale neudělají, protože, na rozdíl od provládních profesionálních aktivistů, musí pracovat.
Říkal jste, že paní Černochová a další budou ještě válkychtivější než doposud. Předpokládáte tedy, že válka na Ukrajině bude trvat ještě několik let?
Předpokládám, že USA, jejichž jsme dnes kolonií, udělají všechno pro to, aby to tak bylo. A že už Ukrajinci pomalu docházejí a že už tam stále více lidí chápe, že sloužili cizím zájmům? Nevadí, vždyť tady ještě máme Čechy a jejich dlouhodobě vypiplávanou rusofobii. To bude, panečku, skvělý kanónenfutr!
Ale i kdyby válka na Ukrajině skončila, tak to nevadí. Zfanatizované mase pravdy a lásky bude ukázán nový nepřítel, kterého je potřeba zničit. Bude nalezen nový untrmenš, kterého se všichni musíme bát, kterého musíme nenávidět a kterého musíme vyhubit do jeho poslední molekuly. Jak jsem už říkal; oni jiný program, než vyvolávání a živení nenávisti, nemají.
Kdo by ten nový nepřítel podle vás mohl být?
Kdokoli. Putin je v tomto asi stálice, a kdyby to nebyl on, tak to bude jeho nástupce. Rusko teď opravdu není nastavené na to, postavit do svého čela nového Jelcina, a zaplaťbůh za to, protože chaos v zemi s největším jaderným arzenálem na světě musí být pro každého rozumného člověka noční můrou.
No, a k Putinovi přidají, vlastně už přidávají, Orbána, Fica, Trumpa, Babiše, Okamuru, Foldynu, Rajchla, Vidláka, nebo třeba učitelku, co se neopatrně vyjádřila… Můžete si vlastně dosadit v podstatě kohokoli. Osoba není důležitá – důležitá je opravdu jenom nenávist. Ta, a z ní plynoucí slepota a hluchota davu, je pro ně nejvyšší hodnotou.
V případě Ruska jde samozřejmě ještě o jeho přírodní bohatství, a proto konflikt s ním bude pokračovat minimálně jakousi formou studené války. A zde je potřeba říci, že ČR na tom bude v tomto ohledu jako legendární japonský voják Hiró Onoda, který na jednom tichomořském ostrově bojoval 2. světovou válku ještě v 70. letech.
Petr Fiala spolu s ministrem-děckem nás zavlekli do naprosté mezinárodní izolace, do nedůstojné pozice cizího poskoka, a i kdyby volby nakonec zfalšovány nebyly a nastoupila by nějaká normální vláda, tak napáchané škody bude napravovat několik funkčních období.
Co byste doporučil občanům, aby v tuto chvíli dělali?
Jeden můj známý, jehož úsudku si velmi vážím, říká, že svobodomyslní lidé by si dnes měli pořizovat hlavně věci, které jsou potřebné v době, kdy stát přestane plnit svoji základní funkci, kterou je zajištění bezpečí občanů, a sám se stane pro své občany největším nebezpečím, což je prý vlastně už realitou současnosti.
Ten můj známý má na mysli především zbraně, komunikační prostředky, prostředky balistické ochrany a podobné věci. Já, protože si nejsem jistý, zda takové doporučení nelze kvalifikovat jako porušení zákona, něco takového doporučit nemohu, takže ho jenom cituji s tím, že si každý musí udělat obrázek sám.
To, že by lidé měli v co největším počtu dorazit k volbám a volit kohokoli jiného, než jsou strany vládní koalice, snad ale zatím beztrestně doporučit mohu, takže to vřele doporučuji.
Promiňte, ale nepřipadá vám to vše až příliš přitažené za vlasy?
Připadalo vám ještě nedávno přitažené za vlasy, že náčelník generálního štábu Armády ČR bude veřejně a zcela vážně tvrdit, že se musíme připravit na jadernou válku s Ruskem a že tu vojnu určitě vyhrajeme? Připadalo vám ještě nedávno přitažené za vlasy, že v zásadě totéž bude tvrdit i prezident republiky?
Připadalo vám ještě nedávno přitažené za vlasy, že tady bude elitní mainstreamový novinář, mimochodem imigrant, český národ veřejně nazývat planktonem, a nikdo ani nemrkne? Že významný politik největší vládní strany bude tvrdit, že by bylo dobré, zapálit Čechům baráky a pozabíjet jim děti, a ta strana se ho ani nepokusí zbavit?
Připadalo vám ještě nedávno přitažené za vlasy, že české soudy budou odsuzovat lidi za nášivky na oblečení nebo za napsání pravdy? Že opět budou některé národy, či jiné skupiny, prohlašovány z oficiálních míst za vyvolené a jiné za méněcenné? Připadalo vám ještě nedávno přitažené za vlasy, že někdo dostane za kecy na sociálních sítích pět a půl roku vězení a že ho do basy poveze eskorta, jakou neměl ani Al Capone?
Já samozřejmě netvrdím, že se to, co jsem popsal, stoprocentně stane. Jde jenom, v případě volebního podvodu, o nejpravděpodobnější scénář.
Z dějin totiž známe pouze tři způsoby předání moci. Je to buď prostřednictvím nikým nezpochybňovaného nástupnictví – to je v případě monarchie, kterou my však nejsme. Pak prostřednictvím voleb, kdy se projeví vůle většiny – což se u nás chystají zrušit. A pak už je to jenom prostřednictvím krveprolití.
Jiné způsoby historie nezná, a je potřeba říci, že statisticky je mnohem častější mocenská změna prostřednictvím krveprolití než prostřednictvím voleb. Volby, pořádek, bezpečí, mír a demokracie opravdu nejsou přírodní zákony. Dokonce ani v ČR ne.
Myslíte, že si to vše lídři koalice uvědomují?
Nevím. Jak je ale sleduji, tak někteří jsou na to příliš hloupí, jiní zase příliš opilí vlastní mocí a důležitostí, další mají od obojího trochu. Jsou jistě i tací, kteří si to uvědomují, jenže ti moc dobře vědí, že vystoupit z řady, to by teď byla politická sebevražda. Většině je to ale asi jedno. Říkají si, že se to nějak upatlá, nebo že se jim pod ochranou našich ozbrojených složek, a navíc ještě pod ochranou ozbrojených složek cizí mocnosti, nemůže nic stát.
My na našem území máme cizí vojska?
Jednak máme řádově stovky ozbrojených cizích vojáků na našich cvičištích, a jednak si poměrně nedávno koalice ve Sněmovně odhlasovala, že si může cizí jednotky v jakémkoli množství a s jakýmkoli vybavením kdykoli do ČR pozvat.
Co vlastně může dělat opozice, aby scénář, o kterém jste mluvil, odvrátila?
Opozice, jak už jsem řekl, nemůže dělat v podstatě nic. Jediné, co by snad mohlo pomoci, by byly dlouhodobé a masové protesty typu stávek a demonstrací. To vše se ale nejspíš bude dít, až když bude pozdě a režim to snadno potlačí.
Jak?
Protesty vždy musí někdo zorganizovat, takže stačí, když pár lidí zavřou, pár lidem seberou práci a tím i peníze (zadarmo demonstraci neuděláte) a zbytek odumře sám. Pak už zbývají jen spontánní nepokoje v době, kdy už budou podmínky k životu opravdu nesnesitelné. To ale už mluvíme právě o občanské válce nebo o revoluci – název není důležitý.
A co bude pak?
Po občanské válce či revoluci vždy v historii přišla nějaká forma tyranie.
Po sametové revoluci dle mnohých nepřišla.
Však také nešlo o revoluci, ale o spořádané předání moci, které vyplynulo z globálních změn a z nich plynoucích dohod mocností. Nikdo soudný si asi nemyslí, že režim disponující velmi robustním bezpečnostním aparátem lze svrhnout týdenním cinkáním klíčů a zpěvem písniček. Ano, tehdy jsme o tom byli přesvědčeni, a to přesvědčení bylo krásné. Skutečnost je ale taková, že jsme byli neuvěřitelně naivní. Navíc; k tyranii právě teď poměrně zdatně míříme.
Upřímně řečeno, optimismus z našeho rozhovoru zrovna nečiší.
Vzhledem k tomu, že se dnes velká část našeho rozhovoru točí kolem pravdolásky a jejích představitelů, tak zůstanu stylový a jako odpověď si půjčím slova Václava Havla z jeho asi nejslavnějšího projevu: „Vážení spoluobčané, předpokládám, že jste mě nezvolili proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá.“
