Režisér filmu „Uloupené Kosovo“ Dvořák: Jugoslávie padla. EU ji považovala za konkurenta

Role Tita

Sputnik: Pane režisére, sedíme v malé secesní tramvaji na Václavském náměstí, v adaptované restauraci. Pojďme rovnou na dřeň. Jste znám svým filmem Uloupené Kosovo. Váš film se neobjevuje v čs. médiích. Jak si to vysvětlujete?

Václav Dvořák: Cenzura je přirozená. Lidé u moci neví, nechtějí slyšet nepříjemné věci. Stavba jejich vysněného světa by mohla padnout. Pro ně jsou USA svatouškem. Všichni s opačným názorem jsou špiony Kremlu. Primitivní stavby se uplatňují. Na takových základech stojí i zpravodajství ČT. Nejsou tam žádné kritické hlasy proti NATO, které si svými akcemi nezadá se „zločineckými“ organizacemi.

Jugoslávie držela za Tita pohromadě. Nyní ne. Co se nepovedlo? Proč? Tito prý utlačoval Srby, na druhou stranu je s ním spojena pozitivní industrializace země…

Dvořák: Nesouvisí to úplně s Titem. Ten byl mimořádným politikem i vůdcem, prokázal to za II. světové války. Organizoval odboj. Měl u sebe ale poradce z USA i Anglie (např. Fitzroy Maclean, pozn. red.). Churchill dal přednost komunistovi Titovi před četnickým hnutím. Četníci spolupracovali s Wehrmachtem. J. B. Tito byl bojovníkem, který byl spojencem USA i VB. Churchill jej měl za spojence na Balkáně. Když se Tito rozešel se SSSR, obrátil se na staré spojence. Lavíroval mezi SSSR a USA.

Pro obě strany bylo  geopolitickou nutností si Tita „vydržovat“. Tito dostával například výhodné úvěry jak od USA, tak od SSSR. Za tyto peníze Tito prováděl industrializaci jugoslávské společnosti. Vše fungovalo do doby, kdy se začal rozpadat SSSR a kdy končila Varšavská smlouva. Pak Jugoslávie začala být USA na nic. Amerika již nepotřebovala Jugoslávii. Zakládající se EU cítila, že Jugoslávie je konkurencí. Jugoslávie stála na podobných principech – také pěstovala tržní ekonomiku, byly tu akcie rozdané dělníkům a manažerům podniků. V EU je to přece jen ještě jinak, zde je sázka na nadnárodní monopoly. Rozhodnutí o rozbití Jugoslávie padlo z výše popsaných důvodů, když pomineme historickou nenávist německé pravice k Srbům.

Glosa Stanislava Novotného, otázka je tatáž.

Stanislav Novotný: Tito hrál důležitou roli. Vytěžil maximum z možností, které se mu otevíraly. Měli by si z něj vzít příklad slabí politici všeobecně. J. B. Tito rozhodně polobotky Moskvě neolizoval. Jeho smrt byla důvodem rozbít Jugoslávii. Šlo o to, aby se Jugoslávie rozebrala a Německo z toho mohlo těžit. Výsledek – malé jugoslávské mafie se podřídily nadnárodním monopolům a Jugoslávii začalo ekonomicky kontrolovat Německo. Svým způsobem známe tento scénář i z našeho prostředí. Za Tita se neumíralo. Za jugoslávskou tragédií stojí Západ. Jedná se o západní snahu dominovat, kde „vítěz bere vše“.

Role Miloševiče

Pane režisére, ruský publicista Leonid Mlečin napsal knihu „Mí přátele diktátoři“. Ten přirovnává Miloševiče ke Kim Čong-ilovi či Saddámu Husajnovi.

Dvořák: To je velmi silné (nesmysl).

Ve Vašem filmu Miloševič dostává jen epizodický prostor…

Dvořák: Slobodan Miloševič chtěl původně zachovat Jugoslávii jako mnohonárodní, multietnickou společnost, tak jak byla postavena. Vlivem Chorvatů i mudžahedínů (bosenských) se mu to nedařilo. Miloševič zjistil, že tmelem pro Jugoslávii byli Srbové.

Všude, kde Srbové nicméně byli, všude byli napadáni. Byli napadáni v Chorvatsku, v Bosně, nakonec na Kosovu. Tzn. ať chtěl či ne, začal podporovat Srby, přitom nebyl nacionalista. Chtěl jen zachovat Jugoslávii. Později se mu vyčítalo, že usiloval o velké Srbsko. Podívejte se však, co se děje dnes s Albánií. O velké Albánii tamní politici již otevřeně hovoří. Že chtějí velkou Albánii. Pokud chtěl Miloševič velké Srbsko, pak k tomu byl donucen okolnostmi. Jeho plány nevyšly.

Uloupené Kosovo

Ve filmu ukazujete, že síly KFOR bránily Srbům v návratu do svých domů.

Dvořák: KFOR se řídí heslem – „Jsou Srbové, jsou problémy. Nejsou Srbové, nejsou problémy.“ KFOR, to byl spojenec albánské UČK; nemohl zasahovat proti Albáncům vojensky. Když byl v roce 2004 pogrom na Srby, síly KFOR pomohly Srbům přežít. Srbské majetky ochráněny nebyly. Albánci vykradli srbské domy, které poté spálili. Srbové se neměli kam vrátit. 3 800 Srbů muselo z Kosova odejít.

Bude újma na majetku způsobená Srbům vůbec kdy nahrazena?

Dvořák: Kdo by to zaplatil? Albánci?

Je ČR spoluzodpovědná za bombardování Jugoslávie?

Novotný: Spoluodpovědnost je obrovská. Je tu odpovědnost za to, že jsme vytrhli ze Srbska jádro jeho identity. Tímto se podílíme na obecném útoku proti slovanství, také proti náboženské identitě Slovanů. Jde o rozbití možnosti mezislovanské komunikace a vzájemnosti. Tím nemám vůbec na mysli nějaké vyžilé panslovanství. Míním tím moderní lidi, jejichž jazyky a kultury jsou si tak značně příbuzné.

Současným Anglosasům (i Germánům) evidentně vadí možný slovanský potenciál. Jinak dnes každý dostane nejhorší nálepky, pokud má jiný názor. Příkladem útoku na slovanský svět je Jugoslávie v roce 1999. Mimochodem, poté, co byla rozbita Jugoslávie, jsou na řadě další. Lze pro to snést mnoho důkazů. Ano, rozbili jsme přátelské vztahy se Srbskem. Zničili jsme stát, který k nám byl vždy nakloněn. Hlavně, že jsme odsouhlasili vznik drogového emirátu – Kosova. Díky panu prezidentovi za to, že nedávno vyjádřil svůj pozitivní vztah k Srbům tím, že se v Bělehradě vyslovil pro oduznání nezávislosti Kosova.

Pane režisére, slýcháme (i ve Vašich snímcích), že si Albánci nárokují území na jihu Srbska. Prý je ve hře možnost, že Srbsko získá sever Kosova, Albánci některá jihosrbská municipia. Je to tak? Hrozí další konflikt?

Dvořák: Jde o pokusy uspokojit Albánce i o pokus zachránit zbytky srbské populace na Kosovu. Myslím, že tyto handly nejsou rozumné a nikdy nedopadnou dobře. Málokdo si uvědomuje, že kosovští Srbové (jejich zbytky) ve formě malé enklávy žijí ještě v dalších místech. Vůbec se o nich nemluví. Jsou to lidé na Šar planině v horách. Jsou to lidé nad Pečí. Těchto enkláv je více. Srbové jsou tu pod tlakem. Nemají advokáta. Nikdo je dnes nechrání. Můžou přijít o všechno. I o život. Myslím, že jakýkoli handl s UČK není možný. Albánci nedodržují ani své vlastní dohody, které podepsali. Pověřence srbské vlády pro Kosovo zmlátili a vyhodili (nejspíše jde pověřence srbské vlády pro Kosovo Marka Djuriće, kterého zadržela kosovská policie).

Kdo je dnes spojencem Srbska?

Dvořák: Jedině Rusko, možná, možná Čína… Tyto země cítí, že rozbití Jugoslávie byla generální zkouška na rozbití Ruska a Číny.

Krátké otázky:

Pane Novotný – mají národy právo na určení?

Novotný: Ano. Ale jen tehdy, když velké celky zneužívají své moci proti nim. Pokud se chcete zeptat zároveň na Donbas, pak mocností zneužívající sílu zde není Rusko. Musí se ale dbát i na odpovědnost k vyšším hodnotám. Dnes bychom se měli celkově vracet k národním státům, aby se poté dojednaly rozumné podmínky soužití.

Dvořák: Albánci již za Tita měli svou univerzitu, měli i své školy. Měli nadstandardní zacházení – a nestačilo jim to. Stačilo naopak pár nacionalistů se zbraní v ruce a zahraniční podpora a byla z toho válka. Pojďme tedy uznat Katalánce. Oni přece mají taky právo na národní stát.

Víte, jak vám odpovím? Je zločin navádět národnostní menšiny proti národnímu státu. To dělal naposledy Hitler.

Pánové, děkuji Vám za rozhovor.

zdroj: https://cz.sputniknews.com/nazory/2019102710876293-reziser-filmu-ukradene-kosovo-dvorak-jugoslavie-padla-eu-ji-povazovala-za-konkurenta/