Ti po konci první ukázky celý prostor opustili, a na místě zůstali pouze tři českoslovenští generálové, a několik Sovětů, většinou generálů. Jeden ze dvou sovětských plukovníků, kteří jediní neodjeli, našim generálům potom v krátkosti vysvětlil jiné, jaderné, využití těchto bezpilotních televizních letounů. Čtyři sovětští generálové se při výkladu mezi sebou bavili, tudíž jaderné použití tohoto prostředku pro ně nebylo překvapením. Druhý den ráno mi při snídani generál Polák prozradil, že se mi narodila dcera, poděkoval mi, a nechal mne dopravit autem do Prahy za mou druhou ratolestí a mojí milovanou ženou. Od ní jsem dostal, co proto, že jsem přijel tak pozdě. A tak na tento den do smrti nezapomenu. (Přesné datum a místo narození své dcery jsem neuvedl úmyslně.)
Od jara do podzimu 1987 jsem v podřízenosti generála Podešvy připravoval tajné bojové válečné stanoviště velení Západního frontu na válku s NATO. Šlo o řadu bunkrů, asfaltových cest, v jejichž vozovce byly třeba uloženy spojovací i energetické kabely, a přistávacích ploch pro vrtulníky. Vše bylo umístěno v lesním masivu. Když bylo třeba zasypat menší bažinu, zasypala se. Když bylo třeba vykácet les, vykácel se. Žádná administrativa se kolem toho moc nevedla. Když jsme potřebovali na stavbu štěrk, nebo kámen, měli jsme při jeho odběru z kamenolomů přednost před Temelínem. To samé platilo pro jakýkoli stroj, nebo součástku, kterou by stavba potřebovala. Vše se zabavovalo zvláštním státním razítkem, myslím, že na něm bylo číslo 7. Takže podobných razítek bylo v ČSSR víc. Na stavbě se v roce 1987 šturmovalo rychleji, než na stavbě Temelína. Stavba to byla pro stavebníky nepochopitelná – stavělo se většinou na rozkaz nějakého generála, a plány se často dodělávaly později. Celý prostor byl poblíž vojenského letiště, aby byl kryt letectvem, a lesní masiv musel jít snadno a rychle opustit několika směry po nových asfaltkách kvality skoro cesty I. třídy.
Bylo zajímavé, že jednotliví generálové, kteří rozhodovali o trasách asfaltek z lesa, je směřovali vždy tak, aby les a bunkry mohli v případě potřeby opustit v čele evakuačních kolon. Často se kvůli tomu hádali, a asfaltky tak vedly i značně nepochopitelně sem a tam, a nebo slepě končily, a pokračovaly v polovině cesty úplně jiným směrem. Ve velkém bunkru pro několik generálů zase vypukla hádka o to, kdo z nich bude mít své pracoviště nejblíže k východu z bunkru. Zadní pracovnu nikdo nechtěl. Velitel frontu a náčelník štábu frontu měli mít k dispozici samostatné pancéřované protiradiační kontejnery na hydraulických vzpěrách, které se měly i s nimi spustit do předem připravených nor, a zahrabat. Zahrabané kontejnery měly mít kapacitu 48 hodin pobytu pod zemí, a potom se hydraulicky sami vysunuly, a měly být ihned převezeny do další nory. Kontejnery zahrabané v noře také mohly vystrčit přípojky, takže mohly pod zemí vydržet i déle.
Kontejnery měla převážet speciální auta. Jak vidíte nejvyšší generalita ČSSR se na jadernou válku připravovala svědomitě. NATO okolo lesa neustále šmejdilo. Aktivní byli zejména holandští diplomaté. Stavba to byla legrační, ale to je spíš na pořad. Důležité pro Vás je – i generálové při přípravě jaderné války dělali vše proto, aby ji přežili. Báli se o život – a tak chtěli být umístěni, co nejblíže evakuačním výjezdům z cíle jaderného útoku. Bunkr tedy nikoho neochrání.
Asi v létě 1991, jsem byl součástí malého radiačního týmu, který byl pověřen, aby otevřel pancéřová vrata skladu sovětských hlavic a raket na Libavé, a změřil, zda se v bunkru nachází radiace, která by nasvědčovala, že v něm byly jaderné hlavice. V bunkru jsme naměřili nižší radiaci, než je její normální přírodní úroveň. Buď tam Sověti jaderné hlavice neměli, a nebo nezanechaly po sobě žádnou radiační stopu.
Asi na podzim 1986 jsem seděl ve službě, a kolem třetí ráno přístroj, kterým se vyhlašovaly různé poplachy, začal troubit a svítit červeně. To znamenalo, potvrdit stiskem tlačítka přijetí signálu, a vyhlásit okamžitý válečný poplach. Šlo o nejvyšší formu okamžité přípravy k válce. V podřízenosti tlačítka, které jsem zmáčknul, bylo i několik přísně režimových útvarů, letectva a PVO. Asi za hodinu se zjistilo, že žádný poplach není a nebyl, a že v celé republice je klid, jen “u mně se chystá válka”. Byl jsem zbaven výkonu služby, a za pár hodin vyslechnut v přítomnosti sovětů, neb přístroj byl jejich, a propuštěn. Sověti si přístroj odvezli, a místo něj dodali jiný. Jelikož jsem nikdy nebyl obviněn z vyhlášení falešného poplachu, tak elektronika někde selhala, a já jsem části armády vyhlásil neexistující válku.
Mohu Vás ujistit, že jsem u potvrzení signálu neváhal ani vteřinu. Za dva roky jsem se na Doupově dozvěděl, komu jsem také válku vyhlašoval. Podobně se mi asi v roce 1996 ve službě rozsvítil jeden radiační senzor. Těch bylo ale víc, a tak bylo snadné a rychlé vizuálně zjistit, že když svítí a troubí jen jeden z řady jaderných senzorů, které hlídají ČR, bude to zase nějaká porucha. A byla. Jenže těch pár zlomků vteřiny, než to troubení a svícení pochopíte, bych Vám nepřál nikdy zažít. A doufám, že se tyto senzory ani nikdy nikomu nerozsvítí.
(2) Na přelomu července a srpna 2024 se očekává první možné nasazení letadel F-16 do války o Ukrajinu. Letadla F-16 ovšem potřebují složitou odbornou péči a logistiku, a je takřka vyloučeno, aby Ukrajinci prováděli jejich údržbu sami. Podle informací, které unikly do prestižních US-médií, bude zapotřebí vyslat na Ukrajinu: “západní specialisty na údržbu letadel F-16”, kteří budou na místě dohlížet na ukrajinské opraváře a školit je, a doba nezbytné přítomnosti západních specialistů na Ukrajině se počítá na roky. Rusko přitom několikráte vyhlásilo, že “všechny západní specialisty na Ukrajině bude likvidovat prioritně”.
Mnohem větší problém, než údržba letadel F-16 na Ukrajině “západními specialisty”, představuje nutnost letadla F-16 operující z ukrajinských letišť ochránit před jejich zničením na zemi ruskými raketami, střelami a drony. Illia Yevlash, mluvčí letectva Ukrajiny 29. dubna oznámil, že Ukrajina připravuje řadu opatření, aby Rusové letadla F-16 na zemi nezničili. Mezi opatření má patřit – (1) rozmisťování falešných letadel F-16 (asi starých vykuchaných draků) na falešných letištích, (2) vybudování betonových podzemních bunkrů pro údržbu letadel F-16, (3) rozptýlení letadel F-16 na několik letišť. Tato opatření nebudou účinná. Opatření (1) – Rusové mají dostatečnou raketovou kapacitu, aby zničili, jak falešné cíle, tak letadla. (2) Než se podzemní bunkry pro letadla postaví, uplynou roky, jde o náročné stavby. Rusové navíc demonstrovali, že jejich rakety si s podzemními bunkry poradí. (3) Rozptýlení letadel vyvolá obrovskou logistickou zátěž, a potřebu řady týmu mechaniků. Na zajištění údržby a provozu jediné F-16 je třeba 14 pozemních specialistů. Rozptýlením se jejich počet ovšem zvětšuje. Počty nutných západních specialistů tak enormně vzrostou. Navíc v éře satelitů, a s čínskou satelitní pomocí, ani rozptýlení F-16 na několik letišť je před ruskými raketovými údery neochrání. (4) Vzhledem k notorickému nedostatku moderních systémech PVO na Ukrajině, které jsou schopny sestřelovat balistické rakety a křižující střely, je zřejmé, že letiště s rozmístěnými F-16 nepůjde před ruskými údery ubránit, bez dodání vysokého počtu systémů Patriot, Mamba, nebo aspoň Iris-T.
Vzhledem k tomu, že rychlé zničení letadel F-16 na zemi na Ukrajině, by vyvolalo dramatický pokles válečné morálky tamního obyvatelstva. Tím spíš, že režim se k letadlům F-16 přehnaně propagandisticky upíná, a přes varování generality USA (the F-16s alone would not be decisive in the war), slibuje, že letadla F-16 přivodí rychlý zlom ve válce. Očekávají někteří analytici, že ukrajinská letadla budou operovat z letišť v Polsku a v Rumunsku. Tyto operace mohou probíhat ve třech základních scénářích. (1) Ukrajinská letadla F-16 budou operovat výlučně z letišť NATO, a budou výlučně bojovat na Ukrajinském nebi. (2) Ukrajinská letadla F-16 budou krátce mezi-přistávat na ukrajinských letištích, před bojem a po boji, ale jejich údržba a příprava k boji bude prováděna na výlučně letištích NATO. (3) Variantou je delší pobyt a základní údržba na Ukrajinském letišti. Zatímco varianta (3) umožňuje efektivní ruské raketové útoky na ukrajinská F-16 na zemi. Varianty (2) a (1) neumožňují efektivní ruský raketový útok na F-16 na zemi takřka vůbec (2) a vůbec (1).
Podle ruského oficiálního diplomatického vyjádření: Důrazně varujeme, že použití ukrajinských stíhaček F-16 z území členských zemí NATO bude Moskva považovat za jejich účast v konfliktu na Ukrajině, a donutí Rusko reagovat. Běloruští vojenští analytici předpokládají, že letadla F-16, a možná i další Eurofighter, Mirage a Gripen, budou vzlétat z těchto polských letišť: Rzeszow, Łask, Radom, Powidz a Krzesin. Na letišti Rzeszow přitom NATO už buduje velký logistický a opravárenský hub. A z těchto rumunských letišť: Bakau, Bukurešt, Konstanca. Při letu přistanou kratičce na vybraném nějakém ukrajinském letišti. (Technicky se dotknou se ranveje.) A poletí bojovat na ukrajinské nebe. Západ si prý od této strategie slibuje, že se tak NATO vyhne odvetě Ruska.
O záměru Ukrajiny a NATO operovat letadla F-16 z letišť NATO může svědčit i dubnový útok ukrajinských dronů proti radaru 29B6 “Container”. Tento zvláštní ruský radar první výstrahy vidí za horizont až do vzdálenosti 3000 km, ale nevidí na své vlastní okolí. Může však sledovat trasu letů F-16 z území Polska či Rumunska na ukrajinská letiště. Ruské Mig-31 a SU 35 tak mohou včas vystartovat, a raketami s dosahem přes 200 km F-16 sestřelit, ještě než F-16 dosáhnou takové vzdálenosti od fronty, aby mohly nějak proti Rusům zaútočit. Ruské Mig-31 a SU 35 se ovšem při tomto útoku dostanou do palebné zóny ukrajinské PVO, a mohou být ztraceny. Útok na radar 29B6 sice byl proveden, ale není veřejně známo, zda byl radar poškozen, a nebo vyřazen z provozu.
Radar 29B6 je součástí strategických sil Ruska, a podle Ruské doktríny může být útok na něj považován překročení červené linie a spuštění jaderné odvety. Jaderná odveta potom může směřovat i proti spojencům útočníka, či objednatelům útoku. US média bezprostředně po ukrajinském útoku varovala, že “možná došlo k prolomení červené linie”. Zda je radar nyní funkční vědí Rusové, USA a možná Čína. V každém případě byl útok na ruský radar 29B6 velkým rizikem pro mír v Evropě, a mohl vyvolat jadernou válku.
Na přelomu červenec/srpen vznikne nebezpečná situace. Letadla F-16 mohou nést jadernou zbraň. Ačkoli zřejmě letadla F-16 dodaná Ukrajině nejsou v jaderné variantě, nelze při startu z letišť v Polsku a Ukrajině mít jistotu, že z nich nevzletí jiná letadla F-16 s jinými piloty a s jadernou zbraní. Putin 28. března 2024 oznámil, že šíření informací, že Rusko zaútočí na NATO, je šíření blábolů. Ale pokud letadla F-16 Ukrajiny budou operovat proti Rusku ze třetích zemí, stanou se tyto země legitimními cíli ruské odvety. Vzniká tak komplikovaná eskalační spirála, která od přelomu červenec/srpen hrozí dvojím rizikem. (1) Ukrajina bude pokračovat v útocích proti ruským systémům včasné výstrahy, které hlídají USA a NATO, aby neprovedly překvapivý jaderný úder na Rusko, a ruské velení si let letadel F-16 z Polska či Rumunska vyhodnotí jako pokus o překvapivý jaderný úder. A může se opakovat 25. leden 1995, kdy Boris Jelcin málem odpálil na USA jaderné rakety, protože se zdálo, že na Rusko letí americká raketa odpálená z ponorky. (Podrobně v MAP 1909.) (2) Letadla F-16 začnou operovat ze základen NATO, a Putin bude muset splnit svůj slib, že provede odvetu, jinak ztratí respekt masy ruských nacionalistů, bez nichž není schopen vést pozemní válku proti Ukrajině, a provede proti zemím NATO, ze kterých startovala letadla F-16, odvetu. Ta bude nejspíš nejprve provedena po iránském vzoru, aby se Poláci mohli chvástat, že všechny střely sestřelili, a nevolali podle článku 5 NATO do zbroje. Pokud lety F-16 nepřestanou, bude muset Putin nasadit nejmodernější ruské rakety s konvenční náloží, aby neztratil tvář před domácím publikem. A nastane mela. Pokud nejmodernější Patrioty neodvrátí tento druhý útok, Poláci budou vřískat jako paviáni, a může nastat efekt I. světové války, kdy politici přestali myslet a začali naplňovat řetězec smluv, které vedly k rychlé válce obou koalicí. Pokud by na Polský řev USA nereagovaly, došlo by k naprosté degradaci NATO, a to nikdo nepřipustí. I kdyby válka mezi Ruskem a NATO začala konvenčně, skončí jaderně. Pokud místo Patriotů selžou ve velkém množství ruské rakety. Bude je Putin ve třetím kole muset nahradit jadernými. Tahle eskalace může mít mnoho nečekaných podob, je však největší hrozbou pro existenci Evropy a všech jejích obyvatel od roku 1985.
Zelenskému nezbývá, než situaci eskalovat. Pokud budou F-16 zničeny na zemi na ukrajinských letištích, jeho režim se zhroutí, protože Ukrajinci ztratí veškerou naději, a protože se jim už teď nechce za Zelenského a jeho korupčníky umírat. Washington se rozpoutání jaderné války nějakou nepředloženou eskalací snaží po celou dobu války zatím úpěnlivě vyhnout. Zelenskyj ovšem už na podzim 2022 vyhlásil o jaderné válce toto své krédo: Putin nikdy nepoužije jaderné zbraně. Chápe, že po použití jaderných zbraní by si už nebyl schopen zachovat, abych tak řekl, svůj život, a jsem si tím jistý. Úvahy Zelenského krásně ukazují, že pro záchranu svého režimu bude klidně riskovat jadernou válku mezi mocnostmi, a nezastaví se dokud svůj režim nezachrání, a nebo jadernou válku nerozpoutá. Putin svůj život riskoval už útokem na Ukrajinu. A nebude, stejně jako Biden, a jakýkoli jiný ruský nebo americký prezident váhat odpálit celý svůj jaderný arzenál, když to bude nevyhnutelné řešení poslední pomsty, protože nepřátelské jaderné rakety už letí. A nebo selektivně a částečně, pokud to bude moci vést ve ztracené pozici k přežití národa bez ztráty suverenity a budoucnosti.
Protože motto Zelenského, že Rusko nikdy nepoužije jaderné zbraně, protože Putin je srab a bojí se o svůj život, je výplodem chorého mozku, kterému na stamilionech obyvatel světa záleží mnohem méně, než na vlastní politické moci a popularitě. A protože se doba nasazení F-16 na Ukrajině, která hrozí jadernou eskalací, rychle blíží, napsal jsem tuto analýzu, protože se bojím o své děti a vnoučata, a vím, jak rychlé a snadné je zmáčknout červené tlačítko – VÁLKA! Aby nebyla, možná pomůže Vaše účast na této demonstraci, (viz plakát dole), protože bohužel i u nás jsou politici, kteří si naivně myslí, že Putin je srab, a tlačítko nezmáčkne. Staré české přísloví říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Provokovat jadernou odvetu Ruska je také možné několikrát, ale když se ucho utrhne, je konec!
