Generálplukovník Mordvičev, vítěz od Mariupolu i Avdijivky, který v obou bitvách prokázal naprostou morální převahu prostého ruského vojáka nad vychvalovanými ukrajinskými hrdlořezy z brigády AZOV.
1) Bitva o Mariupol.
Generálplukovník Mordvičev vyrazil v únoru 2022 z ruského Taganrogu včele ruské 8. armády a rychlým pochodem se z východu přiblížil k Mariupolu. Ze severu město zablokoval jednotkami 1. samostatného armádního sboru Doněckých rebelů, který mu byl podřízen, a které postupovaly z Doněcka, a které obsadily severozápadní předměstskou část Staryi Krym (na mapě červené kolečko). Jakmile Mordvičev město obklíčil, vyrazil z východu podél toku řeky Kalmius do jeho centra, (na mapě červená šipka z východu na západ). Mordvičev tak prokázal dokonalé chápání vlivu terénu na charakter městské bitvy. Hlavní Ukrajinské síly se opevnily v betonových městských a průmyslových komplexech na jihu a severu města, (žluté šestiúhelníky), a útok úzkým středem města podél toku řeky Kalmius, kde byl volný terén s množstvím parků a zástavba cihlových domů neočekávaly. Z Krymu vstříc Mordvičevovi postupoval 22. samostatný armádní sbor, (červená šipka z východu na západ). Ten obešel západní předměstí Mariupolu, a z předměstí Staryi Krym zahájil ve spolupráci s doněckými rebely rychlý útok podél koryta řeky Kalčik, která se vlévá do řeky Kalmius, vstříc 1. Armádě. Obě Mordvičevova uskupení postupovala podél toku řek lehkou zástavbou a už 22. března se v tzv. Martenivském masivu, (na mapě místa střetu červených šipek), setkala, a rozřízla město na severní a jižní polovinu. Šokovaní obránci betonových pevností na severu Mariupolu ztratili nervy, protože byli odříznuti od zásob uložených v jižní betonové pevnosti, a tak ze severu vyrazili, aby se probili na jih, (žlutá šipka).
Ruské jednotky jim na Mordvičevův příkaz uvolnily průchody a nechaly je ze severních pevností uniknout na jih do Azovstalu. Ani jeden ukrajinský komandant si neuvědomil, že vyklizením severních betonových komplexů, jejichž dobývání by bylo vzhledem k jejich rozlehlosti náročné na živou sílu, a soustředěním celé ukrajinské posádky na malé ploše jižní pevnosti Azovstal, padli do Mordvičevovy pasti. Likvidace celé ukrajinské posádky města se tak odehrávala na malé ploše Azovstalu, a hlavní roli při ní sehrálo ruské letectvo, které zahnalo Ukrajince do podzemí a bombami zlomilo jejich morálku.
