Erik Best otevřeně o politice, neustálých válkách USA a zákulisí: Jsem Američan, ale...

 

Dokument Národní bezpečnostní strategie USA je klíčem k pochopení dneška

Připomněl, že i Česká republika vede válku. „Je jasné, že Česká republika je součástí války v Afghánistánu. Nedávno tam byl premiér Bohuslav Sobotka a prohlásil, že tam čeští vojáci zůstanou, pokud nebude zajištěna stabilita. Česká republika se té války účastní už čtrnáct let, i když je role českých vojáků poměrně malá. A pokud se nemýlím, jde o nejdelší válku s českou účastí od konce třicetileté války. To znamená za období skoro čtyř set let. Pak je Česká republika také ještě součástí koalice, která válčí v Iráku. Ale jestli to znamená, že je Česká republika ve válce v Iráku, to je otázka. Jak jsme k tomu došli, že ani nevíme, kolik těch válek máme? Vždyť jsme měli mít z konce studené války takovou mírovou dividendu, jak o tom Spojené státy mluvily, ale místo toho máme sedm válek,“ poznamenal Erik Best.

 

Tato skutečnost se odvíjí od teroristického útoku ve Spojených státech v září roku 2001, po němž následovala invaze do Afghánistánu. „Klíčový je dokument Národní bezpečnostní strategie USA z roku 2002. Jestli chcete pochopit, co se teď děje, tak si stáhněte tenhle dokument a hned vám bude všechno jasné. Tam se píše o té mírové dividendě a o tom, že jsme měli deset let, celou dekádu, abychom pochopili podstatu hrozby, kterou představují lotrovské státy. Tam je napsáno, že nesmíme spoléhat na to, že budeme jen reagovat, jako tomu bylo v minulosti. Uvádí se tam, že nesmíme dovolit, aby nás naši nepřátelé napadli jako první. A pak z toho a během několika následujících let se vytvářela tzv. Bushova doktrína,“ uvedl americký publicista.

Spojené státy si vyhrazují právo napadnout jakýkoli z lotrovských států

Připomněl pak základní prvky této doktríny. „Vedeme válku proti terorismu, to znamená dobro versus zlo. Musíme vymýtit všechny teroristické sítě. Každý stát se musí rozhodnout: jste s námi, nebo jste proti nám? S každým státem, který podporuje nebo financuje terorismus, bude zacházeno jako s teroristou. No, až na tu Saúdskou Arábii,“ poukázal Erik Best na odlišný metr, který vůči tomuto království Západ a především Spojené státy uplatňují. „Žádnému lotrovskému státu nebude umožněno získat zbraně hromadného ničení, zvlášť ne Íránu, Iráku a Severní Koreji. Spojené státy si vyhrazují právo napadnout jakýkoli z lotrovských států, který se snaží získat jaderné zbraně,“ pokračoval americký novinář ve výčtu toho, co je oficiální politikou USA.

 

 

Obama je takový Bush light, na modernizaci jaderných zbraní padne bilion

Po něm nastoupil do Bílého domu Barack Obama. „Nový prezident byl zvolen s tím, že to všechno změní. Přijel do Prahy, shodou okolností sem přijeli dva američtí prezidenti během dvou let. Nebylo to tehdy řečeno, ale přijel sem proto, aby radar zastavil. Ale mluvil podobně jako Bush. Změnil slovník, začal mluvit ne o vymýcení teroristických sítí nebo lotrovských států, ale o vymýcení jaderných zbraní. Chtěl svět bez jaderných zbraní, chtěl snížit arzenály, slíbil, že se během čtyř let pokusí zajistit všechny nebezpečné zbraně, které byly hrozbou jaderných válek. Slíbil, že zredukuje arzenály. Ale jaká byla skutečnost? Obama oznámil úmysl vynaložit až bilion dolarů na rozsáhlou modernizaci amerického jaderného arzenálu,“ připomněl Erik Best.

 

 

Tento pátek navštíví Barack Obama jako první prezident USA Hirošimu. „Bude mít možnost tuto filozofii zopakovat. A když si ho pozorně poslechnete, uslyšíte to, co říkám já, protože zatím říkám jenom americkou oficiální politiku, tedy že chce vymýtit jaderné zbraně. Takže tam jede ne proto, aby se omlouval nebo litoval. Samozřejmě bude muset mluvit o tom, že tam Amerika použila poprvé atomovou bombu. Když prezident Truman oznámil v srpnu roku 1945, že už dal příkaz, že už tu bombu použil, tak řekl: ‚Nyní jsme připraveni vyhladit rychleji a důkladněji každý výrobní podnik, který mají Japonci v každém městě na zemi. Zničíme jejich doky, továrny a jejich komunikace. Aby to bylo jasné, zcela zlikvidujeme schopnost Japonska vést válku.‘ Projev zakončil tím, že ještě zváží a dá další doporučení Kongresu, jak silný a mocný vliv může mít atomová energie na udržení světového míru,“ podotkl Erik Best.