Už nejméně tři týdny si tady pravidelně ukazujeme „díry“ v britském výkladu celého skandálu, přičemž jsem taky říkala, že mě to „už nebaví“, a to přinejmenším do té doby, než britská policie ukončí vyšetřování, na které si vyžádala několik měsíců. A ono se to mezitím bortí samo od sebe ještě víc, než by si člověk troufl představit. Mimochodem, onen šéf britských vojenských chemiků, který prohlásil, že nejsou s to určit, odkud Novičok vlastně pochází, si zaslouží uznání. Za odvahu. Bude zajímavé sledovat jeho další osudy, protože jen málokterá moc beztrestně „skousne“, že ji nějaký její podřízený nepodrží ani v tak triviální věci, jakým je případné rozpoutání jaderné války… A někteří britští vojenští experti, kteří kdysi poukazovali na to, že Londýn ví, že Saddám žádné zbraně hromadného ničení nemá, ale přesto jde do války, skončili dost špatně. Vlastně nejhůř jak mohli.
Ale jinak si myslím, že ani po „ztrátě ruské stopy“ žádná změna v dohledné době nenastane. Britská vláda začne různě ohýbat a překrucovat svá dosavadní tvrzení, aby alespoň naoko zastřela realitu, tedy fakt, že nemá žádné důkazy. A následovat ji bude houf západních politiků a médií a „mluvících hlav“, kterým je taky úplně jedno, že lžou. Pardon, šíří dezinformace, jak se dnes módně říká. Bude to přímo hodokvas kreativity. Hodně smutný hodokvas, mimochodem. Nemá valného smyslu zabývat se jakýmkoli názorem, který se už k tématu objevil nebo se ještě objeví, protože budeme zahlceni tunami „informací“, z nichž většina bude určena jen k tomu, aby situaci jen znepřehlednila a lháři nebyli tak na očích...
Ale vedle toho se ještě „ti mocní“ pokusí odvádět pozornost novými obviněními. Jako když nyní například Británie, USA, Francie a Německo vyhrožují Sýrii, že Bašár Asad bude zodpovídat za chemické útoky… Když si to shrneme, lhali o bývalé Jugoslávii, lhali o iráckých zbraních hromadného ničení, lhali o úmyslu budovat v Libyi demokracii a svobodu, lhali o Skripalovi a mají pocit, že jim někdo ještě bude věřit něco o Asadovi, a to jen proto, že ho už sedmým rokem „jako jeden muž/žena“ označují za zlo na zemi; a když se něco opakuje sedm let, tak už to přece musí být pravda, že? Ale pár dní se s tím „překlepat“ jistě dá.
Ty západní hodnoty! Ty evropské hodnoty! Fakt už jsou jak lochneska – všichni o nich mluví, ale když je budete chtít najít, tak zjistíte, že je už dávno nikdo nezažil. Jinými slovy, pohled na politické elity Západu, které neváhají stavět svou politiku na lži – a navíc na lži odfláknuté, ale zato potenciálně mířící k válce – je hodně smutný. Umíte si představit ty „volní a charakterové“ vlastnosti evropských politiků, podle nichž bylo nutné Rusko za Novičok „solidárně“ ztrestat, i když věděli totéž, co dnes víme i my? Vlastně se tím vysvětluje, proč skoro polovina států Unie žádné ruské diplomaty nevypověděla, proč zbytek až na pár výjimek vypověděl „ze slušnosti“ jen jednoho diplomata, i když i to je podivně nevysvětlitelné. Ale vůbec nijak to nevysvětluje, proč zrovna Česká republika musela vypovědět hned tři… Svět se tím, samozřejmě, neboří, ale zajímavá otázka to je. Vyměnili jsme to alespoň za uchování pracovních povolení pro Čechy v Británii, ať z toho vzejde alespoň něco dobrého?
Nicméně, obecně, Nevím, kdy celý systém zerodoval do takového otřesného konce. A ani nevím, jak z toho přesně ven…
Situace poprvé během jeho působení „vylákala“ k uspořádání tiskové konference ruského velvyslance u nás, pana Zmejevského. Informoval mimo jiné, že Rusko vyvolalo v Organizaci pro zákaz chemických zbraní jednání s Británií, protože Británie přímo s Ruskem nechce spolupracovat. A i teď před tímto mezinárodním orgánem pronesla, že ruská účast na vyšetřování je perverzní a je to diverzní taktika. Bude dané mezinárodní vyšetřování k něčemu?
Nevím, ale nejspíš to nebude k ničemu, protože dokud Britové nechtějí, tak se skutečné vyšetřování nikam nepohne. Ale na druhou stranu, úplně stejně – tedy více méně do ztracena – skončilo třebas i „mezinárodní vyšetřování“ tragédie malajsijského boeingu nad Ukrajinou. Ruská média dnes připomínají, že Washington na Moskvu coby na pachatele útoku ukázal, zatímco bylo letadlo ještě ve vzduchu a v pořádku, ale od té doby vlastně panuje jen ticho po pěšině. Západ si vystačil s proklamacemi typu „Víme, kdo je pachatel!“ a „Rusko, fuj!“, ale žádné důkazy taky nikdy nepředložil. A když už nějaká ta vyšetřovací zpráva nakonec vyšla, vždy ji experti rozcupovali a část pověřených vyšetřovatelů se od ní distancovala.
Zkrátka, Skripal s dcerou se bůhvíproč otrávili neuvěřitelně smrtící bojovou látkou už doma, pak několik hodin zasaženi tou neuvěřitelně smrtící látkou chodili po městě a nakonec to na ně přišlo až v parku, ale tvrdá ruská nátura Skripalovic dcery nakonec smrtící hrozbu překonala, protože najednou je zase už vcelku OK, i když proti té látce není protijed, ale hnedka v parku se kdosi se správným protijedem zjevil, i když už měli být pár hodin mrtví…
A teď už, děti, hezky do hajan, musíte se pořádně vyspat. Zítra vám odvyprávíme zase jinou pravdivou pohádku o tom, jak to celé ve skutečnosti bylo…
Velvyslanec také na tiskové konferenci promítl jakýsi výtisk českých novin, kde se před mnoha lety, když ještě Skripala nikdo neznal, psalo o zdatnosti české protichemické jednotky. Co tím chtěl ambasador říci a co to dokazuje? Mimochodem, objevil se názor, že jsme třeba daný Novičok „za bolševika“ měli, ale jeho platnost už expirovala a teď už ho jistě nemáme. Na druhou stranu, ti naši armádní odborníci s těmi jedy a plyny neumí pracovat jen proto, že si to našprtali z učebnice. Vrcholem všeho bylo, že mezi dokumenty, které byly Rusy na tiskovce rozdány, byly i chemické vzorce. V žertu můžeme říci, že MacGyver by si možná mohl Novičok vyrobit sám, nicméně český armádní expert ujišťuje, že je to tak těžké, že to zvládne jedině státní aktér.
Už jsem na to upozorňovala předminule – pokud máme armádní chemiky světové třídy, tak na něčem trénovat prostě musejí. A už i sami čeští experti připouštějí, že Česká republika kapacitu na výrobu této látky má, a dokonce ji i vyráběla. Ale to přece není nic proti ničemu, a mám dojem, že Rusové ani netvrdili, že by Novičok v Salisbury – tedy, pokud tam opravdu nějaký Novičok použit vůbec byl – pocházel od nás. „Jen“ nás jmenovali mezi státy, které jej umí vyrobit. Nicméně, naše „demokratická opozice“ to okamžitě překroutila, „urazila se“, že nás Rusko viní snad z válečného zločinu, a pak na základě tohoto překroucení reality ještě stihla Zemana obvinit z velezrady. To je fakt na hlavu, nemyslíte? Děti na pískovišti už by se po něčem takovém řezali kyblíčkem a lopatičkou po hlavách, ale u nás je to vrcholná politika…
Dále tu máme kauzu „Nikulin“ a „shitstorm“, který na sebe spustili lidé od prezidenta Zemana s našimi prozápadními nadšenci. Jedni tvrdí, že Nikulin bude zneužit v boji proti Donaldu J. Trumpovi, kterému se neustále mlátí o hlavu spojení s ruskými hackery. Mimochodem, Ohio State University tvrdí, že Hillary přišla o 4 procenta Obamových voličů kvůli „dezinformacím“. No a i právě proto se ti naši „prozápadní“ naopak těší, že Nikulin začne „zpívat“ a řekne, jak Rusové ty volby ovlivnili. Naše „údolí mezi dvěma kopci“, jak někdo nazval Českou republiku, je tedy v centru dění. Ale kde je pravda?
Kdybychom znali pravdu, tak už si spolu asi takhle volně nepovídáme. Vážně, netuším, co ten Nikulin provedl, a netuším ani, k čemu bude komu dobrý. Nevěřím totiž, že by jeden hacker opravdu mohl ovlivnit volby, natož pak tím, že v letech 2012 až 13, tedy dávno před Trumpem, hacknul Linkedln a další dvě americké sociální sítě. A nezdá se mi, že by jednotlivec volby ovlivnil třeba víc než celý Facebook, jak se provalilo nedávno. Možná je o něj zájem hlavně pro jeho „pirátské“ schopnosti, možná při hackování narazil na něco opravdu „zajímavého“, co chtějí všichni, možná jsou Rusové tak naštvaní, že ho dostaly zrovna USA, tedy jejich úhlavní soupeř, a lze to tedy vnímat i jako jakousi odvetu a možnost výměny za Edwarda Snowdena, možná… Co já vím? A jestli bude Nikulin v USA „zpívat“? Zatím se prý ve vazbě vzpírá, rve se se strážnými a „pokusil se o útěk“, bůh suď, čemu se tak v amerických věznicích říká. A pokud má co „zazpívat“, tak možná nejspíš i zazpívá, vždyť v USA je mučení legální.
A co se týče toho, že jsme Nikulina vydali do USA, a ne zpátky do Ruska? Probůh, vy neznáte subordinaci? Vy si nepamatujete pedofilního, ale zato dolary naditého katarského prince?
A mezitím, co si tady navzájem různé skupinky dělají rétorická cvičení, se scházejí Rusové, Turci a Íránci, aby naplánovali budoucnost Sýrie. Úplně bez USA! Co mohou naplánovat?
Nevím, na čem se dohodli. Summit se konal teprve včera a ještě pár dní potrvá, než se „ven“ dostanou nějaké detaily nebo rozsáhlejší prohlášení, z nichž by se dalo něco vyčíst. V každém případě platí, že se prý „dohodli na společném postupu v Sýrii“ i na uchování „jednotné Sýrie“ z hlediska území i správy. Jistě, Turecko aktuálně obsazuje stále širší – a především – kurdské oblasti na severu Sýrie, a tak se zmíněná „územní celistvost“ zdá být hodně mimo realitu, ale na druhou stranu platí, že „vše je v běhu“, válka zatím končí jen v hlavních oblastech Sýrie, a co bude za rok za dva za tři, se teprve uvidí.
A že se tak děje bez USA? No, za situace, kdy Západ neustále tlačí Rusko a koneckonců i Turecko a Írán kamsi do kouta, není divu, že se tyto státy sbližují a nepotřebují, aby jim k tomu někdo od nás „svítil“. Obecně se obracejí k Východu, k Číně. Když před pár dny čínský ministr zahraničí zrušil návštěvu Moskvy, tak jsem hned zahlédla komentáře, podle nichž to dokazuje rostoucí rozpory mezi Pekingem a Moskvou. Ona to sice žádná idylka opravdu asi nebude, ale vzápětí se vyjasnilo, že měl přijet zrovna v den, kdy Putin a další „nejvyšší“ kladli věnce v Kemerovu a Rusko mělo smutek. A tak byla cesta zrušena z piety. Není bez zajímavosti, že právě týž den Západ na smutek po tragédii v Kemerovu nehleděl a kvůli britské lži napilno vypovídal ruské diplomaty. Tím jsme u běžných Rusů, po nichž chceme „změnu režimu“ a „lásku k západním hodnotám“, asi moc nezabodovali. Taky by se asi vůbec nic nestalo, kdybychom s tím dva tři dny počkali, ne?
No, a když teď do Moskvy přijel čínský ministr obrany, tak prohlásil: „Jsem tu, aby USA věděly, že jsme s Ruskem velmi blízcí spojenci.“ A hned za ním se v Moskvě zjevil ministr obrany Íránu… Proč to všechno připomínám? Protože je na čase si zvykat, že čím dál větší části světa se budou ubírat vlastní cestou a bez nás, tedy bez Západu. My se zajímáme tak nějak mezi sebou navzájem, ujišťujeme se o vlastní důležitosti a vystačíme si s tím. Značná část světa ale kráčí už jinam.
DJT ostatně řekl, že by nejradši ze Sýrie americká vojska stáhl, pěkně tím rozladil své pobočníky. Jak tento signál vnímat? Mnohokrát jsme zde mluvili o tom, že Blízký východ zažije menší americkou mocenskou přítomnost. Kdyby se Rusové, Turci a Íránci dohodli, co Američanům zbude? Podporovat v Sýrii nějaké skupinky, které plány tří mocností zhatí? Zapojit zase Saúdy a Katar? „Vlítnout“ do toho osobně?
Faktem je, že Trump o odchodu ze Sýrie mluvil už během své předvolební kampaně, takže jeho nynější avíza více méně mají na co navazovat. Otázkou ale samozřejmě je, do jaké míry je prezident USA schopen prosadit své vlastní plány, tím spíš v obklíčení jestřábů, kteří kolem něj utvářejí rovnou „válečný kabinet“. Na druhé straně by odsun amerických jednotek logiku dával, protože by se tím Spojené státy vyhnuly eskalaci krize s Tureckem, která kvůli kurdským územím hrozí vojenským střetem. A ten pro změnu hrozí totální krizí uvnitř NATO. Přihlásila se hbitě Francie, že by jako Američany při „obraně“ Kurdů vystřídala, a tak je možné, že Trump ten horký brambor rozkladu NATO může přehodit na Paříž a sám si umýt ruce. Je mimochodem vtipné, že se Macron žene do válčení v Sýrii, zatímco jeho země vstupuje do tříměsíční vlny stávek. Asi potřebuje taky trochu „odvést pozornost“…
A na třetí straně je tu skutečnost, že zradou Afrínu a dalších kurdských oblastí USA přicházejí přinejmenším o část pozemních sil, které jim tvořili právě Kurdové. A bez pozemních sil není udržení území reálné. Tím spíš, že z východu Sýrie už přicházejí zatím nepotvrzené zprávy o množících se útocích na americké jednotky; za uplynulý týden už jim za oběť padlo nejméně patnáct amerických vojáků a nějací „kontraktoři/žoldáci“, zatímco v Rakká prý propuká něco jako ozbrojené arabské „povstání“ proti Kurdům, kteří pro Američany město drží a místním se to z mnoha důvodů vůbec nelíbí. A to ani nemluvím o nějakých soustředěných a otevřených akcích Ruska, Turecka, Íránu a samozřejmě Sýrie. Chci říci, že Trump a jeho jestřábi mnoho dobrých možností ve skutečnosti nemají…
Současně podle všeho ale žije i varianta, podle níž americké oddíly v Sýrii zůstanou, pokud si to prý Saúdové zaplatí. Nicméně, to mi připadá hodně divné: Americká armáda v žoldu tmářských Saúdů? Americká armáda k pronajmutí? A co kdyby Čína Saúdy přeplatila? Nebo dokonce Rusové!? A co víc, budoucí saúdský vladař Muhammad bin Salmán teď prohlásil, že by bylo fajn, aby Američané v Sýrii zůstali co nejdéle, ale že Bašár Asad v čele země prostě už setrvá. Jako by tím hodil flintu do žita a vzdal svou politiku „změny režimu“ v Sýrii.
Jo, a vámi zmíněný Katar od krize se Saúdy posiluje ekonomické vazby s Íránem, vojenské s Tureckem a Ruskem. Na ten už z amerického pohledu spoleh asi moc nebude, a to jen proto, že Washington nedokázal udržet „svého“ saúdského vladaře na uzdě a dopustil, aby ve snaze o totální nadvládu nad regionem rozbil letité rozložení sil.
Zkrátka, uvidíme, co bude. Trump naposledy prohlásil, že odejdou, ale bude to „o chvíli později“, protože ještě musejí porazit Islámský stát… který už všichni zúčastnění oficiálně „porazili“ dohromady snad desetkrát, naposledy předevčírem Putin s Erdoganem v Istanbulu.
Co bychom v příštích dnech měli sledovat?
No samozřejmě další díl pohádky o tom, jak pejsek a kočička vařili Novičok. To zas bude informačního smogu…
