Protipirátská dohoda ACTA byla dnes schválena 22 zeměmi Evropské Unie včetně České republiky, byla podepsána na setkání zástupců 22 zemí Evropské Unie v japonském Tokiu. Ve hře je odpojování „pirátů“ od internetu. 

Pirátská strana považuje dohodu za škodlivou pro digitální ekonomiku a apeluje na Parlament České republiky a Evropský parlament, aby ji zamítly. ACTA totiž nepřijatelným způsobem omezuje práva občanů ve prospěch držitelů monopolů, zejména korporací hudebního a filmového průmyslu. Pirátská strana zpracovala analýzu dohody ACTA [1], ze které vyšly následující důvody, proč dohodu razantně odmítnout:

Hlavním cílem ACTA je globální vynucování politiky „duševního vlastnictví“ na Internetu i mimo něj se všemi důsledky. ACTA tak usnadní globální represivní zásahy jako v případě úložiště Megaupload.

Kliknutím přejdete na stránku s peticí proti ACTA.

Pirátská strana považuje dohodu za škodlivou pro digitální ekonomiku a apeluje na Parlament České republiky a Evropský parlament, aby ji zamítly. ACTA totiž nepřijatelným způsobem omezuje práva občanů ve prospěch držitelů monopolů, zejména korporací hudebního a filmového průmyslu. Pirátská strana zpracovala analýzu dohody ACTA [1], ze které vyšly následující důvody, proč dohodu razantně odmítnout:

1. Pochybný vznik. ACTA byla vyjednána utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. Dlouhou dobu k ní neměli přístup ani poslanci jednajících zemí, ani významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo text poskytnout s tím, že se jedná o utajované informace. ACTA obsahuje některá ustanovení „policy laundering“, která by v národních parlamentech v transparentním legislativním procesu nikdy neprošla. Tajné vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti je nepřijatelné a postrádá demokratickou legitimitu.
2. Nereálná očekávání. ACTA vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování politiky „duševního vlastnictví“ povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné doklady. Naopak ekonomiky zemí jako Čína tento předpoklad vyvracejí, protože vykazují hospodářský růst i bez přísného vynucování duševního vlastnictví.
3. Obcházení existujícího rámce. ACTA implementuje zostřený boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla komparativní výhodu v mezinárodním obchodu. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země musí rozvinutým zemím platit za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů tak vrací rozvojové země zpět do koloniální závislosti.
4. Jednostrannost. ACTA je postavena jednostranně a její zastánci ignorují veškerou kritiku z řad odborné veřejnosti. Celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly „protipirátské“ organizace; výsledkem je silnější postavení majitelů monopolů, povinnosti pro uživatele a neurčité pojistky proti zneužití. Evropská komise ani příslušná ministerstva nereflektují názory akademiků, informují o obsahu ACTA jednostranně a uvádějí zavádějící informace (např. kopírování je údajně nebezpečné pro spotřebitele atd.).
5. Konzervace monopolu. Velká část ACTA konzervuje existující prostředky vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Problémy s opatřeními, které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší napravit (fiktivní škody, globální DRM).
6. Porušování lidských práv. ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů.
7. Nepřezkoumatelnost. ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, kterými bude působit na autoregulaci poskytovatelů internetového připojení a které nebudou předmětem soudního přezkumu. Stát tím obchází svoje závazky ze smluv o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). ACTA tak přenáší náklady vynucování z držitele monopolu na poskytovatele připojení k Internetu.
8. Represivní metody vynucování. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“, zahrnuje globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace.
9. Kontroly počítačů jako standard. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům právní povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“. ACTA podkopává principy svobodné společnosti tím, že povoluje státům inspekce počítačů a obdobné elektroniky na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní.
10. Globální regulace Internetu. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“ a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA).

Mikuláš Ferjenčík, spoluautor analýzy dohody ACTA, k chystanému podpisu dohody říká: „ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují. Politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby a v neposlední řadě politiku, která řeší problémy zástupné namísto problémů zásadních. Výzvy typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj Internetu do budoucna, současní mocní neřeší. Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu. Na druhou stranu možnost odmítnutí ACTA dává oběma našim parlamentům, jak evropskému, tak tomu českému, šanci zlepšit si reputaci v očích voličů. Věřím, že svou šanci využijí.“

Proti dohodě ACTA se zvedá podobná vlna odporu jako proti americkým cenzurním zákonům SOPA a PIPA. Online petici proti dohodě již podepsalo přes 70 000 lidí [2]. V Polsku, které se dohodu chystá ratifikovat, probíhají demonstrace jak online, tak offline. V neděli a v pondělí vedly kyberprotesty k nedostupnosti řady vládních webů. [3] Vzhledem k narůstající aktivitě hacktivistické skupiny Anonymous se dají kyberprotesty očekávat i v České republice. Pirátská strana bude proti dohodě bojovat politickými prostředky, jednoznačně ovšem schvaluje motivaci hnutí Anonymous a podporuje jeho právo demonstrovat, stejně jako další formy občanského odporu proti této nebezpečné hře zájmových skupin.

Odkazy
[1] Podrobná analýza dohody ACTA – http://piratskenoviny.cz/?c_id=33494
[2] Petice proti ACTA – https://www.accessnow.org/page/s/just-say-no-to-acta
[3] Protesty v Polsku – http://goo.gl/VA2r7

Kontakt
Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátů, 737 943 770 begin_of_the_skype_highlighting            737 943 770      end_of_the_skype_highlighting, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.