Židé v současném Íránu

Podrobnosti

Speciály CFP! / cestopisy & reportáže|

13. prosinec 2011|

.|

20471 x

Když se řekne Írán, většina z nás si vybaví tak maximálně nepříliš přátelské výroky tamního prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda proti Izraeli případně proti celému západnímu světu. Takový je Írán v hledáčku aktuálního zpravodajství, které klade důraz na jasně podávané informace. Tento přístup upoutává pozornost, ale má i nevýhody.

Jednou z nevýhod je rychlé sklouzávání k černobílému vidění světa. Írán tak pro nás představuje toho zlého, kterého se bojíme. Jak ale osobní životní zkušenost každého z nás napovídá, svět není černobílý. Stejně tak není černobílý ani Írán. Jak jsme se během naší cesty mohli přesvědčit, je tato země plná nesmírně pohostinných lidí. V tomto textu se zaměříme na téma, které s černobílým a zjednodušeným viděním světa přímo koliduje, řeč bude o náboženských menšinách v Íránu.

Tímto textem nechci nijak vyzdvihovat íránský režim, který se zejména svými činy po volbách v roce 2009 zařadil mezi režimy, které jsou vyloženě zločinné. Na druhou stranu chci trochu nabourat ono zjednodušené vidění světa, které nám předkládají masová média.

Převládajícím náboženstvím v Íránu je islám. Šíitští muslimové představují 90 % obyvatelstva Íránu, sunnitská větev islámu pak představuje dalších 8 % populace země. Zbývající 2 % pak připadají na křesťany a dost možná překvapivě Židy.

Pro většinu z nás je informace, že v Íránu žijí také Židé překvapivá. Představa života židovského etnika na území Íránu evokuje v našich hlavách obraz, kdy se nějaký nebožák pohybuje po hořící zemi, chce někam uprchnout, ale nikde jinde nic jiného než hořící země není. Jak to tedy s Židy v Íránu doopravdy je?

Skutečnost je taková, že Židé v Íránu žijí. Současný režim prezidenta Ahmadinežáda je známý výraznou rétorikou, která se nesprávně překládá jako "protižidovská". To co Ahmadinežád ve skutečnosti říká jsou výroky zaměřené proti tzv. sionismu, což je představa o vybudování jednotného státu všech Židů, která vznikla ve druhé polovině 19. století a došla naplnění po skončení druhé světové války.

Hranice současného Izraele území tzv. Erec Jisra'el (Země Izraelské) zhruba kopírují. Přesné určení hranic zamýšleného státu není možné určit, velmi totiž záleží na výkladu, ze kterého se čerpá (bible a další zdroje). Idea sionismu je velmi nepříjemná původním arabským etnikům, potažmo náboženským představitelům islámu.

K tomuto bodu, tedy vzniku izraelského státu se váže nepřátelská rétorika některých představitelů islámského světa, mj. i Ahmadinežáda. Samotný judaismus (židovská víra) na překážku není. Proto je tedy i v Íránu možné se potkat s lidmi vyznávajícími jiné náboženství než islám. Vláda Ahmadinežáda dokonce veřejně deklaruje náboženskou svobodu v Íránu a vyznavači judaismu, křesťanství a zoroastrismu mají své zástupce v parlamentu.

Realita může být a pravděpodobně je trochu jiná než jsou oficiální proklamace vládnoucích vrstev. Na druhou stranu k pronásledování a útlaku z důvodu vyznávání odlišného náboženství v Íránu nedochází nebo alespoň ne v měřítku, aby se tyto události dostaly do hledáčku zpravodajských agentur. Vzhledem ke kritice Íránu a všeobecně převládající náladě vůči této zemi lze předpokládat, že každému případu útlaku z náboženských důvodů by se dostalo masové medializace.

S existencí náboženských menšin v Íránu samozřejmě souvisí také památky. Jedna z nejvýznamnějších židovských památek se dokonce nachází právě v Íránu – hrobka Ester a Mordechaie, která se nachází ve městě Hamadan. Žid Mordechai byl významný rádce na dvoře perských králů, který adoptoval svoji neteř Ester. Ta se později stala manželkou krále Xerxese I.

Počet Židů v Íránu dosahuje v současné době cca 25 tisíc podle oficiálních statistik. V minulosti byl jejich počet daleko vyšší, ale v souvislosti s nastolením islámské republiky po svržení šáha Rézy Páhlavího jejich počet pomalu, ale vytrvale klesá.

Kromě židovských památek se v Íránu nachází také celá řada křesťanských památek. Ať už se jedná o památky související s pravoslaví nebo anglikánskou církví, která zde měla určitý vliv v dobách největšího rozmachu britského koloniálního impéria.

zdroj: http://www.iranem.cz/zide-v-soucasnem-iranu/

Komentáře