Rasismus ve Washington Post

Podrobnosti

ze světa / Blízký východ|

15. srpen 2012|

Nima Širází|

5906 x

25. července publikovala Ruth Marcusová, sídlící v Tel Avivu, sloupek s názvem „Izrael čelí záplavě afrických utečenců“, ve kterém hořekuje nad současnými protiafrickými pogromy v Izraeli, ale zároveň také dopřává sluchu sionistickým obavám, že bez explicitní a vynucované demografické politiky se může stát, že Izrael přestane být většinově židovským státem. Marcusová začíná líčením zbídačeného okolí jižního Tel Avivu s velkou přistěhovaleckou komunitou, které označuje za „sešlé“ a podobající se „jiné zemi“, neboť tam, jak zjišťuje, „kontejnery přetékají odpadky,“ „pouliční obchodníci prodávají na zemi baterie a džíny,“ a co je nejdůležitější – „skoro každý člověk je [tam] Afričan.“

Marcusová také označuje rostoucí počet súdánských a eritrejských utečenců a migrujících dělníků v Izraeli za „záplavu“, která „vytvořila vážný sociální problém.“ Marcusová pokračuje:

„Izrael čelí demografickému ohrožení židovského státu ze strany rychle přibývajícího arabského obyvatelstva, a to dokonce i bez přívalu afrických běženců, kteří nemají žádné náboženské vazby ani nejsou politicky loajální k této zemi. Premiér Netanjahu varoval, že

,z 60 tisíc infiltrátorů se může stát 600 tisíc a může to vést k vykořenění Izraele jakožto židovského a demokratického státu.‘“

Z toho, že míra porodnosti původního obyvatelstva představuje takovou děsivou „hrozbu“ super-militarizovanému, osadnicko-koloniálnímu a na etnickém čištění a apartheidu založeném státu, by mělo být naprosto zřejmé, nakolik jsou pro „židovský stát“ důležité rovnost, lidská práva a „demokracie“. Na zjevný rasismus a bigotnost formulací Marcusové již poukázal Ali Abunimah z webu Elekronická intifáda:

„Ani jeden mainstreamový komentátor ve Spojených státech by se neodvážil tvrdit, že nadvláda bílých v USA čelí ,demografické hrozbě‘ ze strany Hispánců, jelikož se z Kalifornie a Texasu staly státy, kde má menšina většinu, ani by nepřijal myšlenku, že USA čelí ,vykořenění jakožto bílého a demokratického státu‘, protože většina dětí, které se dnes v USA rodí, není bílá.“

Kromě toho, její volba terminologie, zejména používání výrazů „záplava“ a „příval“, připomíná jazyk, který používá její kolegyně z Washington Post, pravicová komentátorka Jennifer Rubinová, která označila nezcizitelné právo Palestinců na návrat za „požadavek zaplavit Izrael dětmi a vnoučaty Arabů, kteří uprchli během agresivní války proti mladičkému izraelskému státu.“

Bez ohledu na historický revizionizmus (tj. na únavné sionistické pohádky o Palestincích utíkajících na příkaz svých „vůdců“ poté, co byl malý, vznikající a chudičký Izrael za pouhé vyhlášení své nezávislosti divoce napaden hordami krvežíznivých Arabů, což bylo již dávno vyvráceno – a každý, kdo opakujete tyhle nesmysly se dopouští nepoctivosti) – přičemž bezuzdný rasismus a nenávistnost Rubinové považuji za prokázaný fakt –, to, že Rubinová i Marcusová používají výraz „záplava“ je poučné a výmluvné.

Nejenže výraz „záplava“ vyvolává představy jakéhosi nelidského vpádu a ničení (což je přinejmenším ironické, protože celé dějiny Izraele jsou o invazi, kolonizaci osadníky, agresivní územní expanzi, cíleném etnickém čištění a ničení palestinské minulosti a kultury), ale je to také neoriginální.

Na konci listopadu 1935 poskytl Adolf Hitler exkluzivní rozhovor Hughu Bailliemu, prezidentu United Press, který pak byl uveřejněn v listu  New York World-Telegram. Ve snaze ospravedlnit nedávné přijetí „Norimberských zákonů“, včetně rasistického „Zákona o říšském občanství“ a „Zákona na ochranu německé krve a německé cti“, Hitler prohlásil: „Tato legislativa není protižidovská, ale proněmecká. Práva Němců je třeba chránit proti škodlivým židovským vlivům.“ Poté pokračoval:

„Židé, kteří tvořili méně než jedno procento populace, se snažili monopolizovat si kulturní vedení národa a zaplavili intelektuální profese, jako např. soudnictví a medicínu.Vliv této intelektuální židovské třídy v Německu měl všude rozkladný účinek. Z tohoto důvodu, aby se zabránilo šíření tohoto procesu rozkladu, se stalo nezbytným přijmout kroky k vytvoření jasného a čistého oddělení těchto dvou ras.“

(Rozhovor je citován v knize N. H. Baynese, The Speeches of Adolf Hitler, Oxford University Press, 1942, Volume I, str.732)

Předpokládaná hrozba „zaplavení“ čistého obyvatelstva takovými odpornými a nebezpečnými individui jako jsou „židovští intelektuálové“ (pokud jste nacista), palestinskými „dětmi a vnoučaty“ (pokud jste hrdý stoupenec teorie rasové nadřazenosti jako Rubinová) nebo africkými uprchlíky (pokud jste znepokojený liberální sionista jako Marcusová) je jasným společným znakem rasistických a diskriminačních ideologií, které jsou založeny na pocitu věčného pronásledování a následné potřebě demografického inženýrství s cílem zachovat oprávněnou čistotu, výsady a nadvládu.

Marcusová právem odsuzuje rasistickou rétoriku „členky Knessetu Miri Regevové z Netanjahuovy strany Likud, která označila Afričany za ,rakovinu na našem těle‘.“ A poznamenává, že „i když se [Regevová] později omluvila, podle průzkumu 52 procent izraelských Židů s tímto ošklivým názorem souhlasí.“

Tentýž „ošklivý názor“ byl nicméně po léta jádrem izraelské terminologie, pokud se jednalo o existenci původního palestinského obyvatelstva v rámci Izraele samotného – ano, onu „demografickou“ a „existenční“ hrozbu, které se Marcusová a Rubinová obávají.

V srpnu 2002 tehdejší šéf IDF Moše Jaalon v rozhovoru s Ari Šavitem z listu Haaretz nazvaném „Nepřítel uvnitř“ také popsal Palestince jako „existenční hrozbu“ a „rakovinu“. Jaalon řekl, že „řešením“ takovýchto „rakovinných projevů“ na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy je kombinace „amputace“ a „chemoterapie“.

O pár let později poskytl listu Haaretz rozhovor také Effi Ejtam, izraelský pravicový politik a kolonista z Golanských výšin, přičemž prohlásil: „Já říkám, že izraelští Arabové představují časovanou bombu položenou pod celý izraelský demokratický systém. Stát Izrael nyní čelí existenčnímu ohrožení, které má charakter těžko postižitelné hrozby; a podstata těžko postižitelných hrozeb spočívá v tom, že se podobají rakovině.“

Opět si všimněme, že rakovinovou a existenční hrozbu izraelské „demokracii“ představují palestinské děti, které se rodí ve své původní vlasti. Ejtam – který obhajoval vražedné používání palestinských civilistů izraelskou armádou jako lidských štítů a označil to za „velmi morální“ a pravidelně vyzývá k agresivnímu vyhnání ještě více (ideálně všech) Palestinců z celého území historické Palestiny – , v témže roce odhalil svůj vlastní recept na politiku Izraele vůči Palestincům: „Budeme je muset zabít všechny,“ řekl.

Tyto postoje se natolik podobají nacistické ideologii, že jsou od ní prakticky k nerozeznání. Jaalonovy i Ejtamovy výroky jsou ozvukem Hitlerova tvrzení, že „Židé jsou rakovinou na německém prsu,“ zatímco Netanjahuovo varování, že nárůst africké populace nakonec povede k „vykořenění Izraele jakožto židovského a demokratického státu,“ citované v článku Marcusové, připomíná to, co Adolf Hitler řekl na shromáždění v Salcburku v srpnu 1920. Řekl, že k tomu, aby Německo „obnovilo své zdraví ... židovský duch“ musí být „vymýcen“, a pokračoval:

„Nenechte se oklamat názory, že můžete bojovat proti nemoci bez zabití nositele, bez zničení bacilu. Nemyslete si, že můžete bojovat s rasovou tuberkulózou bez snahy zbavit národ nositele této rasové tuberkulózy. Tato židovská kontaminace neustoupí, tato otrava národa neskončí, dokud nositel sám, Žid, nebude vykázán z našeho středu.“

To, že by menšinové společenství, ať již původní nebo přistěhovalecké, mělo být považováno za příval, rakovinu či hrozbu žádoucímu demografickému složení státu, odhaluje mnohem více o těch, kteří se jím cítí být ohroženi než o tomto démonizovaném a dehumanizovaném společenství samotném.

Kdy začne Washington Post po svých sloupkařích požadovat, aby se zdrželi používání takovéto rasistické rétoriky?

Zdroj: www.wideasleepinamerica.com, překlad: Karel Hyka

Komentáře