Proč nikdo nezpochybňuje legitimitu blokády? (plus Střípky)

Podrobnosti

ze světa / Blízký východ|

28. květen 2010|

#64|

6812 x

Námořnictvo má v plánu zajmout lodě a všechny lidi na jejich palubách. Pro tento účel už na břehu dokonce připravila velké stany, v nichž bude prověřovat účastníky humanitární akce, mezi nimiž je nositelka Nobelovy ceny za mír, žena, která přežila holocaust a několik poslanců Evropského parlamentu.

Připravovaný útok humanitární aktivisty v mezinárodních vodách a zabavení jejich nákladu léků a stavebních materiálů je v izraelském mainstreamovém diskursu přijímáno se šokující vstřícností, přičemž jako by nikdo nepochyboval o tom, že útok na humanitární pracovníky je jedinou možností, jaká před Izraelem stojí.

Izraelský seznam zboží, které se do Gazy nesmí dovážet, je sám o sobě bizarní. Zatímco úřady tvrdí, že žádný úplný seznam zakázaného zboží neexistuje, už jen fakt, že jsou na něm - v kolonce „přepych" - například tužky nebo čokoláda, zbavuje blokádu jakéhokoli zdání legitimity, pokud kdy nějakou vůbec měla. Celá izraelská blokáda najednou vypadá jen jako jednoznačně zlovolná a svévolná záležitost, která má židovskému státu zaručit, že se do Gazy nedostanou věci jako zázvor nebo koriandr.

Seznam zboží na palubách humanitární flotily sice nebyl zveřejněn, nicméně lze předpokládat, že namísto koření v něm převládají hlavně stavební materiály, jejichž dovozu do pásma Izrael - poté, co ho v rámci agrese loni poničil - stále brání. Někteří Gazané proto musejí své domy opravovat jen blátem, neboť cement je z izraelského hlediska „přepych", na který nemají právo. Zbytek nákladu tvoří léky, které sice na seznamu zakázaného zboží nejsou - to už by bylo příliš křiklavé - ale přesto se přes izraelské kontroly do Gazy prakticky nedostávají.

Přitom všem se jaksi nikdo neodvažuje nadhodit otázku legitimnosti izraelské blokády jako takové. Izrael namísto toho vyzval evropské země, aby svým občanům v pomoci Gaze zabránily, a podařilo se mu přimět Kypr, aby nedovolil mezinárodní flotile zformovat se v jeho výsostných vodách. Konfrontaci to sice oddálilo nejspíš jen o několik hodin, ale i tak Izrael vyzdvihl tento krok kyperské vlády jako „etický". Je děsivé, když lidé, kteří chtějí bránit, aby se léky dostaly k nemocným, a cement k lidem bez střechy nad hlavou, mluví o etice, pro vhled do jejich duše však už ničeho jiného netřeba.

A pro dokreslení duchovního rozměru, v němž se Izrael ocitl, ještě pár střípků. Předseda Knessetu Ruby Rivlin označil palestinský bojkot osadníckého zboží z kolonizovaného západního břehu Jordánu za „vyhlášení války". Už dříve přitom Izrael obvinil okupované Palestince z toho, že bojkotem porušují mezinárodní právo.

Úřady mezitím do Izraele nevpustily jednadvacetiletou Američanku Abeer Afanovou, která tam přijela na výměnný studijní pobyt. Provinila se ale tím, že se sice narodila už v USA, její rodiče jsou ale Palestinci, a tak i ona je Palestinka a jako taková nesmí do Izraele s americkým pasem.

A nová britská vláda se jala to vše obhajovat a chránit, když oznámila, že politika „univerzální jurisdikce", v jejímž rámci mohli britští soudci na základě ženevské konvence z roku 1957 vydávat zatykače na osoby podezřelé z válečných zločinů, je „neudržitelná" a „neobhájitelná". Podle nového ministra zahraničí Británie „nemůže být v pozici, kdy izraelští politici mají pocit, že nesmějí naši zemi navštívit, a netýká se to jen Izraele, ale také i jiných zemí", aniž by ovšem jakýkoli jiný stát jmenoval.

Komentáře