Iráčané oslavují konec americké okupace

Podrobnosti

ze světa / Blízký východ|

15. prosinec 2011|

Miroslav Suja|

4687 x

Není to konec okupace. Zemi opouštějí jen ozbrojené gangy s nápisem na hrudi „US Army". 15-ti tisícový personál americké ambasády a návrat Blackwateru s loutkami ve vedení země značí novou fázi okupace a vykrádání zdrojů. Pálením amerických a izraelských vlajek a s fotografiemi obyvatel Fallúdži, kteří byli zabiti americkými jednotkami po invazi v roce 2003, ve středu demonstranti vyjadřovali odpor proti americkým vetřelcům.

Demonstranti provolávali slogany na podporu odboje a nesli transparenty s nápisy jako „Teď jsme svobodní" a „Fallúdža je plamenem odboje", další nesli plakáty s fotografiemi povstalců, fotografie zabitých amerických vojáků a zničených vojenských vozidel. Fallúdža leží 60 kilometrů západně od Bagdádu má až půl milionu obyvatel, v roce 2004 její obyvatelstvo povstalo a přesto, že povstání bylo brutálně potlačeno, Fallúdža se stala symbolem odboje proti americké okupaci. Za svou odvahu město zaplatilo krutou daň také zamořením jedovatými látkami.

Demonstrace byla pojmenována „Festival oslav odporu" a v tomto datu se bude konat pravidelně. „Oslavy pro město Fallúdža značí historický den a s úctou k mučedníkům, kteří pro tohle město obětovali svou krev, bychom si ho měli pamatovat." citovala agentura Reuters zástupce guvernéra provincie Anbar Dhabi al-Arsana.

„Rád vidím, že Američané odcházejí. Takhle teď chutná svoboda a nezávislost. Už neuvidíme americké jednotky. Připomínali nám boje a destrukci." řekl jeden obyvatel.

Cena války

Podle držitele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze, stála válka Spojené státy měsíčně 16 mld dolarů a celkově 3 bilióny dolarů. Zbytek světa za ni zaplatí přibližně stejnou částku. Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA zaplatí do roku 2017. Měsíční příspěvek jedné americké domácnosti na vedení války pak stanovil na 138 dolarů.

Epidemiologové Les Roberts a Gilbert Burnham ve své studii uvádějí, že počet Iráčanů zemřelých následkem války činil v červnu 2006 přibližně 650 tisíc. Studii publikovali 22. září 2007 s názvem Ignorance of Iraqi Death Toll No Longer an Option. Uvádí jej konstatováním, že podle průzkumu veřejného mínění z února 2007 si průměrný Američan myslel, že následkem války v Iráku zahynulo přibližně 9900 Iráčanů. Skutečnost je však dle nich asi stokrát horší.

Výjimou mezi studiemi, jež se zabývají průzkumy úmrtí v Íráku je projekt Iraq Body Count. Ten si vytyčil za úkol zmapovat pouze násilná civilní úmrtí, přičemž nejde o odhady, ale o zdokumentovaná úmrtí. Své údaje čerpá z množství zdrojů, a to mediálních, oficiálních, zdravotnických a různých nevládních. Toto dílo je výsledkem úsilí dobrovolníků, povětšinou akademiků a aktivistů. Do roku 2007 bylo dle tohoto zdroje evidováno přes 101 tisíc mrtvých.

Irácký premiér Málikí posiluje své pozice

Irácký premiér Núrí Málikí nechal těsně před odchodem posledních amerických vojáků z Iráku zatknout stovky členů bývalé vládní strany Baas a vykázal západní společnosti ze střežené zóny v centru Bagdádu. Jak píše list New York Times, Málikí se nepochybně snaží upevnit moc, dokud jsou ještě zbylí Američané v zemi, ale jeho postup vyvolává ve Spojených státech obavy. „Ve Washingtonu se o Málikím říkají dvě věci – podle některých je to nacionalista, podle jiných loutka Íránu. Obojí je zjednodušující. Málikí je především málikista. Jeho náboženstvím je přežití," řekl analytik washingtonského ústavu pro válečné studie Ramzy Mardini.

List připomíná, že za vlády bývalého prezidenta Saddáma Husajna byl Málikí odsouzen k smrti a musel se uchýlit do exilu v Sýrii a v Íránu. Umí si udržet moc, ale je kritizován za to, že jeho politikou je bezpečnost na prvním místě. Jelikož je šíita, není vyloučeno, že se u moci drží také díky Íránu a že Teherán bude mít v Bagdádu větší slovo než Washington. Nejvyšší státní úřady sídlí v bagdádském střeženém centru, zvaném zelená zóna. Pod dohledem Málikího syna Ahmada se z něj v minulých týdnech musely vystěhovat západní společnosti a v době Málikího současné návštěvy USA byl u vstupů zaveden nový bezpečnostní režim.

Tento krok stejně jako listopadové a prosincové tiché zatčení asi 600 baasistů vyvolalo pochybnosti o politické atmosféře v Iráku. Panují obavy, že se premiér pod záminkou hrozby terorismu zbavuje politických oponentů. Vláda tvrdí, že dostala od přechodného libyjského vedení informaci o tom, že se Muammar Kaddáfí snažil zorganizovat se Saddámovými příznivci v Iráku puč. Dle nejmenovaného západního zdroje je ale baasismus pouze strašák, který slouží k zatýkání nepohodlných lidí. Málikí je u moci od roku 2006 a v Basře dokázal, že je odhodlán zlikvidovat všechny nevládní jednotky bez rozdílu, zda jde o kdysi vládnoucí sunnity, nebo o vlastní šíity.

Je nejvyšším velitelem vojsk a má tendenci řídit bezpečnostní síly do nejnižších složek. Platí si soukromě informátory a někdy velitelům rozesílá rozkazy textovými zprávami. Ale má i sympatickou stránku. Zatímco většina iráckých politiků si udržuje druhé domácnosti v Jordánsku nebo Londýně a často se do nich uchyluje, Málikí pobývá v Iráku a ve svém bagdádském úřadu pracuje do noci. Má neomylnou paměť na data, jména i obsah rozhovorů. V Iráku žijí také jeho žena, čtyři dcery a syn, zatímco rodiny mnoha ostatních politiků jsou v cizině.

Na rozdíl od Saddáma nepěstuje kult osobnosti, ale udržováním kontroly nad policií a armádou a také svým vlivem na justici prý soustředil do svých rukou příliš velkou moc. Vláda je kritizována za tajné věznice, za špatné poměry ve vězeňství, za věznění politických odpůrců, mezi nimi novinářů a lidí, kteří chtějí reformy. Mezi zadrženými byl také 60letý penzionovaný učitel z Basry. „To je neuvěřitelné, oni – tedy vláda – vůbec nemají představu o skutečném nepříteli. Chtějí odvést pozornost od korupce ve svých řadách. Věznili mne čtrnáct dní a bez jediné otázky mne pak pustili," řekl.

http://www.presstv.ir/detail/215703.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku

http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/990219

Komentáře